Rudolf von Roth, celým jménem Walter Rudolf Roth, také Walter Rudolph Roth, od roku 1872 von Roth ( 3. dubna 1821 Stuttgart – 23. června 1895 Tübingen), byl německý indolog a náboženský učenec.
Život Rudolf von Roth studoval v Tübingenu (u Heinricha Ewalda), Berlíně a Paříži (u Eugèna Burnoufa) a v Londýně, kde shromažďoval materiál pro svou práci o rané sanskrtské literatuře z rukopisné sbírky East India House. V roce 1845 se v Tübingenu habilitoval a v roce 1848 byl tam jmenován docentem a v roce 1856 řádným profesorem indické větve orientálních jazyků, kde se stal také hlavním knihovníkem univerzitní knihovny. Jeho program kombinující indologii a obecné náboženské dějiny se stal charakteristickým znakem tübingenské katedry. Od roku 1852 byl členem korespondentem Bavorské akademie věd a od roku 1853 členem korespondentem Göttingenské akademie věd. Ruská akademie věd ho v roce 1855 přijala za člena korespondenta. V roce 1861 se stal členem Pruské akademie věd (zahraničním členem od roku 1889). Je považován za jednoho ze zakladatelů moderních védských studií. Jedním z jeho nejvýznamnějších úspěchů je jeho příspěvek k Böhtlingkovu monumentálnímu Petrohradskému slovníku (7 svazků, 1855–1875).
V roce 1872 mu byl udělen Rytířský kříž 1. třídy Řádu württemberské koruny, který byl spojen s osobním šlechtickým titulem. V roce 1891 obdržel Komandérský kříž tohoto řádu.
Dílo (výběr)
Zur Literatur und Geschichte des Weda. Drei Abhandlungen [Habilitation]. Stuttgart: Liesching 1846. Brahma und die Brahmanen. In: Zeitschrift der Deutschen Morgenländischen Gesellschaft, Band 1. 1847. S. 66–86 (Digitalizováno). Ueber das Würfelspiel bei den Indern. In: Zeitschrift der Deutschen Morgenländischen Gesellschaft, Band 2. 1848. S. 122–125 (Digitalizováno). Die Sage von Feridun in Indien und Iran. In: Zeitschrift der Deutschen Morgenländischen Gesellschaft, Band 2. 1848. S. 216–230 (Digitalizováno). Die Sage von Dschemschid. In: Zeitschrift der Deutschen Morgenländischen Gesellschaft, Band 4. 1850. S. 417–433 (Digitalizováno). Ueber die zweckmässigste Weise den Rigveda einzutheilen und zu citiren. In: Zeitschrift der Deutschen Morgenländischen Gesellschaft, Band 4. 1850. S. 514–515 (Digitalizováno). Die höchsten Götter der arischen Völker. In: Zeitschrift der Deutschen Morgenländischen Gesellschaft, Band 6. 1852. S. 67–77 (Digitalizováno). Etymologisches zum Avesta. In: Zeitschrift der Deutschen Morgenländischen Gesellschaft, Band 6. 1852. S. 243–248 (Digitalizováno). Atharvavedasamhita. Berlin: Dümmler 1856. Spoluautor: William Dwight Whitney. Urkunden zur Geschichte der Universität Tübingen aus den Jahren 1476 bis 1550. Laupp, Tübingen 1877 (Digitalizováno). Das Büchergewerbe in Tübingen vom Jahr 1500 bis 1800. Laupp, Tübingen 1880 (Digitalizováno). Die fürstliche Liberei auf Hohentübingen und ihre Entführung im Jahr 1635. Fues, Tübingen 1888 (Digitalizováno). Kleine Schriften. Úprava: von Konrad Meisig. Stuttgart: Steiner 1994 (Glasenapp-Stiftung 36), . Otto von Böhtlingk / Rudolf von Roth: Briefe zum Petersburger Wörterbuch 1852-1885, Úprava: von Heidrun Brückner und Gabriele Zeller. Zwei Bände. Harrassowitz, Wiesbaden 2007/2015, ; .
Reference
Kategorie:Vysokoškolští pedagogové Kategorie:Indologové Kategorie:Překladatelé Kategorie:Narození 3. dubna Kategorie:Narození v roce 1821 Kategorie:Narození ve Stuttgartu Kategorie:Úmrtí 23. června Kategorie:Úmrtí v roce 1895 Kategorie:Úmrtí v Tübingenu Kategorie:Muži