Jezuitská kolej v Klatovech, společně s jezuitským seminářem a latinskou školou v Klatovech, je někdejší fundace Tovaryšstva Ježíšova a s přilehlým kostelem Neposkvrněného Početí Panny Marie a sv. Ignáce tvoří komplex barokních budov. Průčelí kostela se nachází na náměstí Míru, vstup do budovy koleje je na adrese Denisova 148, v městské části Klatovy I.
Zajímavostí jsou klatovské katakomby pod budovami koleje, v nichž jsou uloženy mumifikované ostatky zesnulých členů řádu.
V objektu sídlí Městská knihovna Klatovy, městský úřad a reprezentativní sál, které jsou přístupné při různých příležitostech či v rámci prohlídek pro veřejnost. Celý objekt je chráněn jako kulturní památka (18188/4-2663).
Historie vlevo|náhled|Dvůr jezuitské koleje v Klatovech vlevo|náhled|Jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce v Klatovech, vlevo Černá věž
O příchod jezuitů do Klatov se v roce 1635 zasloužili páni z řad šlechty z iniciativy Albrechtem (Vojtěchem) Chanovským z Dlouhé Vsi, podpořeni císařem Ferdinandem III. kteří požádali tehdejšího provinciála řádu Daniela Kirchnera o vyslání členů řádu. Mezi prvními byli Martin Stredonius, Jan Molitor a Jiří Aquitan a řád významně finančně podpořili Jiří Adam Bořita z Martinic (syn Jaroslava Bořity z Martinic) a jeho sestra Lucie Otilie provdaná za hraběte Oldřicha Františka Libštejnského z Kolovrat.
Jezuité se v tehdy převážně protestantských Klatovech oficiálně usadili 11. března 1636, kdy ve dvou měšťanských domech na městském náměstí zřídili seminář, odkud šířili svou misii a vzdělání. Působil zde mj. literát a historik Bohuslav Balbín (1621–1688), který zde sepsal své dílo Obrana jazyka českého, či latinský básník Sebastian Labe (1634–1710), který zde pobýval a zemřel.V. Aschenbrenner, P. Sebastian Labe, S.I. (1634–1710) v klatovské jezuitské koleji (1706–1710). Příspěvek k závěrečné fázi života českého barokního jezuitského skladatele (?), in: KUHN, Tomáš (ed.): Hudební kultura XVI, sborník Katedry hudební kultury FPE ZČU v Plzni, str. 114–136.
S rostoucím počtem studentů bylo nutné kolej rozšířit, a tak tehdejší rektor, vlámský matematik Theodor Moretus rozhodl o výstavbě nové rozsáhlé budovy koleje pod Černou věží, podle architektonického návrhu Carla Luraga (1615–1684). Dne 13. dubna 1655 byl položen základní kámen. Výstavba probíhala ve dvou fázích, první fáze v raně barokním slohu, která byla dokončena v roce 1671 pod vedením Giovanniho Domenica Orsiho (1633–1679). V roce 1689 město postihl požár založený nepřátelskými Francouzi, který celou stavbu značně poničil. V letech 1692–1703 byly budovy obnoveny ve stylu vrcholného baroka. Mohutná barokní budova koleje silně ovlivnila výstavbu celého města.
Současně s výstavbou koleje (zahájena 24. dubna 1656) vznikal také kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce. Významnou památkou jsou katakomby pod západní částí kostela, budované společně s chrámem v letech 1656–1676. Katakomby byly určeny jako pohřebiště pro příslušníky jezuitského řádu a mecenáše z řad šlechty a měšťanstva.
V letech 1692–1693 byl v zahradě koleje vybudován seminář.
Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 členové řádu Klatovy opustili a o dva roky později do objektu byla nastěhována garnizona jezdeckých pluků – dragounů, husarů a kyrysníků. Armádním potřebám kolej sloužila i za první republiky, kdy zde sídlila posádka 4. jízdního pluku a také po druhé světové válce v době socialismu, kdy zde byl 2. prapor oprav techniky, a to až do roku 1992, poté přešla bývalá kolej do majetku města.
Celý objekt jezuitské koleje byl postupně zrenovován, v letech 1998–1999 bylo zrekonstruováno západní křídlo a v současné době zde sídlí městská knihovna, městský úřad a bývalý klášterní refektář byl přeměněn na reprezentativní sál. V další fázi v letech 2004–2005 byla zrenovována nadzemní podlaží pro účel Městského ústavu sociálních služeb a ve stejné době bylo revitalizováno nádvoří.
Reference
Klatovy Kategorie:Kláštery v okrese Klatovy Kategorie:Náboženství v Klatovech Kategorie:Kulturní památky v Klatovech Kategorie:Stavby v Klatovech