Valentin Meerwald (24. října 1895 Arnoštov – 4. září 1944 Drážďany) byl sudetský Němec, sklář a komunistický odbojář popravený nacisty.
Život
Před druhou světovou válkou Valentin Meerwald se narodil 24. října 1895 v Arnoštově na Prachaticku. V rodné obci vychodil obecnou školu a vyučil se sklářem. Během první světové války bojoval jako voják c. a k. armády. Po návratu do nově vzniklého Československa vstoupil do Německé sociálně demokratické strany dělnické v ČSR, po jejím rozkolu v roce 1921 přestoupil do Komunistické strany Československa. Mezi lety 1923 a 1936 nebyl členem žádné politické strany, poté opět vstoupil do Komunistické strany Československa. Od roku 1920 žil a provozoval vlastní sklářskou dílnu ve Dvorech u Karlových Varů. O živnost i vinou následků válečných zranění přišel, několik let by nezaměstnaným, poté jej zaměstnala komunistická odborová organizace. Vyplácel podporu nezaměstnaným, též byl ustanoven okresním tajemníkem Komunistické strany a kandidátem do obecních voleb. Oženil se a stal se otcem syna Waldemara.
Druhá světová válka Po Mnichovské dohodě a odstoupení českého pohraničí nacistickému Německu na podzim 1938 byl Valentin Meerwald internován, čtyři měsíce vězněn mj. v koncentračním táboře Dachau. Po propuštění se živil jako brusič skla. V roce 1941 byl jedním ze spoluzakladatelů odbojové skupiny, jejíž jádro tvořili bývalí sudetoněmečtí komunisté a sociální demokraté. Skupina prováděla politickou agitaci, vyráběla a distribuovala ilegální tiskoviny, šířila informace z poslechu zahraničního rozhlasu, podporovala francouzské a sovětské válečné zajatce, některým z nich napomohla k útěku. V roce 1944 došlo k se skupinou nesouvisejícímu zatčení jednoho z jejích členů gestapem a k navázání spolupráce. V jejím důsledku došlo k pozatýkání dalších členů včetně Valentina Meerwalda. Ten byl společně s dalšími 28. června 1944 v Drážďanech lidovým soudem pod předsednictvím dr. Johannese Koehlera odsouzen k trestu smrti a 4. září 1944 tamtéž gilotinou popraven. Jeho ostatky byly umístěny na drážďanský hřbitov Johannisfriedhof. Jeho manželka Emma Meerwaldová byla rovněž zatčena a ve vedlejším procesu v Litoměřicích odsouzena k pěti letům vězení.
Posmrtné připomínky Valentinu Meerwaldovi byla v roce 1956 na jeho domě ve Dvorech u Karlových Varů odhalena pamětní deska. Po roce 1989 byla majitelem domu odstraněna. Po Valentinu Meerwaldovi byla v roce 1956 ve Dvorech u Karlových Varů přejmenována ulice, ve které bydlelUlice V. Meerwalda na Mapách.cz
Odkazy
Literatura Proti nacismu bojovali i sudetští Němci. Valentin Meerwald a poslední dopis z cely smrti (článek na stránkách Hlídací pes, 2025)
Reference
Externí odkazy Valentin Meerwald na stránkách Čechoslováci popravení z rozhodnutí německé nacistické justice
Kategorie:Skláři Kategorie:Sudetští Němci Kategorie:Členové Německé sociálně demokratické strany dělnické v ČSR Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Němečtí komunisté Kategorie:Lidé z Karlových Varů Kategorie:Osobnosti komunistického odboje v Československu během druhé světové války Kategorie:Vězni koncentračního tábora Dachau Kategorie:Němci odsouzení k trestu smrti Kategorie:Lidé popravení gilotinou Kategorie:Popravení v Drážďanech Kategorie:Oběti nacistického Německa Kategorie:Narození 24. října Kategorie:Narození v roce 1895 Kategorie:Narození v okrese Prachatice Kategorie:Úmrtí 4. září Kategorie:Úmrtí v roce 1944 Kategorie:Pohřbení v Drážďanech Kategorie:Muži