Anita Chvalkovská, uměleckým pseudonymem Nyta Dover (17. května 1927 Vevey – 13. dubna 1998 Fort Lauderdale, Kalifornie), byla filmová a televizní herečka českého původu, dcera československého diplomata a protektorátního vyslance v nacistickém Německu Františka Chvalkovského.
Život
V době narození byl její otec československým vyslancem v Berlíně a matka jeho francouzská manželka Blanche Rousselová. Když se po zániku Československa v roce 1939 otec stal protektorátním vyslancem v Berlíně, žila ve Švýcarsku, kde studovala. Každých 30 dnů se ale musela německým úřadům v Berlíně osobně hlásit. Poslední odjezd z válčícího Německa na konci roku 1944, kam se již nehodlala vrátit, byl zmařen tím, že byla zadržena německou policií. Po obsazení Berlína v roce 1945 byla zatčena sovětskými úřady a dva roky byla vězněna v Oděse.
Od roku 1948 žila v Itálii, kde vystupovala pod pseudonymem Nyta Dover jako tanečnice a především filmová herečka.
Koncem 50. let ukončila svou filmovou dráhu a opustila Itálii. V USA a později v Argentině uspěla i jako zpěvačka. Byla několikrát provdána.
Věrohodnost životopisných údajů Některé zdroje o životě Anity Chvalkovské uvádějí zjevně nepravdivé údaje či nevěrohodné údaje. Objevuje se například tvrzení o jejím šlechtickém původu a příslušnosti k neexistujícím rodu hrabat Chvalkovských z Chvalkovic (i když otec jejího otce byl sládek v Jílovém u Prahy).
Již v roce 1952 publikoval vídeňský tisk článek o rozchodu Anity Chvalkovské s jejím černým přítelem, ke kterému měla být donucena tlakem rasistického mínění jejího okolí. Článek uvedl řadu zcela smyšlených informací, jako že Nyta Dover, původně „hraběnka Chwalkowska“, byla dcerou českého předsedy vlády, který byl v roce 1945 zavražděn rudými agenty. Ona sama měla při leteckém náletu utrpět těžké zranění
Stejně tak se v některých životopisných zdrojích uvádějí nepravdivé informace o období okolo úmrtí jejího otce Františka Chvalkovského, včetně chybného data či tvrzení, že byl zabit předsunutou hlídkou Rudé armády u Postupimi, kam jel navštívit tábor československých uprchlíků. Tělo pak mělo být spáleno na berlínském vyslanectví (i když se tak ve skutečnosti stalo slavnostně v pražském krematoriu).
Je důvodné předpokládat, že si Anita Chvalkovská dlouhodobě vědomě budovala legendu o svém původu a životě.
Dílo náhled|Nyta Dover ve filmu Era lui... sì! sì! (Byl to on...ano, ano!, 1951) náhled|Nyta Dover ve filmu Vita da cani (Psí život, 1950) Anita Chvalkovská účinkovala pod svým pseudonymem v následujících italských filmech:
Accidenti alla guerra!, režie Giorgio Simonelli (1948) Al diavolo la celebrità, režie Steno e Monicelli (1949) Donne senza nome, režie Géza von Radványi (1950) Le due madonne, režie Enzo Di Gianni a Giorgio Simonelli (1949) Monastero di Santa Chiara, režie Mario Sequi (1949) Botta e risposta, režie Mario Soldati (1950) È arrivato il cavaliere, režie Steno a Monicelli (1950) Vita da cani, režie Steno a Monicelli (1950) Romanticismo, režie Clemente Fracassi (1951) Libera uscita, režie Duilio Coletti (1951) Arrivano i nostri, režie Mario Mattoli (1951) Era lui, si, si!, režie Vittorio Metz e Marcello Marchesi (1951) La famiglia Passaguai, režie Aldo Fabrizi (1951) Ha fatto 13, režie Carlo Manzoni (1951) Porca miseria!, režie Giorgio Bianchi (1951) Abracadabra, režie Max Neufeld (1952) La regina di Saba, režie Pietro Francisci (1952) Pentimento, režie Enzo Di Gianni (1952) Addio, figlio mio!, režie Giuseppe Guarino (1953) Destini di donne, režie Christian-Jaque (1953) Febbre di vivere, režie Claudio Gora (1953, spolu s Marcellem Mastroianim) Dov'è la libertà? (Kde je svoboda?, režie Roberto Rossellini, 1953) L'incantevole nemica, režie Claudio Gora (1953) Viva la rivista!, režie Enzo Trapani (1953) Mai ti scorderò, režie Giuseppe Guarino (1954) Viva il cinema!, režie Enzo Trapani (1954) Il mantello rosso'''', režie Giuseppe Maria Scotese (1955) Processo all'amore, režie Vincenzo Liberti (1955) Ore 10: lezione di canto, režie Marino Girolami (1955)
Zajímavost Zahraniční zdroje původ a vlastní jméno Anity Chvalkovské většinou neznají (užívají pouze pseudonym) a její národnost uvádějí jako švýcarskou. Např. italská publikace Le straniere del nostro cinema (Cizinky našeho filmu) ji řadí do kapitoly Le Amazzoni Teutoniche'' (Teutonské Amazonky), spolu např. s Ursulou Andressovou, Sentou Bergerovou a dalšími.
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Filmové herečky Kategorie:Televizní herečky Kategorie:Narození v roce 1927 Kategorie:Narození 17. května Kategorie:Narození ve Vevey Kategorie:Úmrtí v roce 1998 Kategorie:Úmrtí 13. dubna Kategorie:Úmrtí v Kalifornii Kategorie:Ženy