Alena Kroupová (2. ledna 1926 Tábor – 25. prosince 2002) byla keramička, sochařka a restaurátorka, její díla se uplatnila nejen doma, ale i na světových výstavách. Ve druhé polovině 20. století patřila mezi výrazné představitele české umělecké keramiky. Za svou práci získala řadu ocenění.
Životopis Alena Kroupová se narodila v Táboře. Její otec PhDr. František Kroupa (1890–1972) byl knihovník, archivář a dlouholetý ředitel táborského Husitského muzea. Své dceři přiblížil archeologii, historii a lidové umění. Matka Marie Kroupová-Hemmrová (1898–1980) byla malířka, keramička, průmyslová výtvarnice, absolventka Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Malovala především táborské motivy, zejména historická zákoutí a scenérie, jejím zájmem byla i etnografie. Po rodičích Alena Kroupová zdědila smysl nejen pro lidové umění a umělecké zpracování materiálu ale i pro logické myšlení.
Po základní škole nastoupila na Střední průmyslovou školu keramickou v Bechyni (dnes Střední uměleckoprůmyslová škola Bechyně – SUPŠ). V Bechyni byl jejím učitelem akademický sochař Bohumil Dobiáš starší (1905–1964). Po válce pak pokračovala ve studiu na VŠUP (Vysoké škole uměleckoprůmyslové – UMPRUM) v Praze, kde jejím vyučujícím byl profesor Bedřich Stefan, později pak Jan Kavan.
Zaměřovala se zejména na keramiku a sochařství. Během studia měla možnost se zdokonalit v technologii zpracování keramických materiálů. Absolvovala praxi v porcelánce v Březové, v Kunštátu na Moravě poznala zpracování kameniny, měla možnost setkat se s prací hrnčířů v jejich dílnách na Slovensku a v Bulharsku, kde se seznámila s tradičními výrobními postupy i se zdobením keramických výrobků.
Po absolvování školy pracovala několik let od roku 1951 jako návrhářka a keramička v ÚLUV – Ústředí lidové umělecké výroby. ÚLUV sdružoval etnografy, výtvarníky, designéry, výrobce a obchod s výrobky umělecké hodnoty. Dalším jejím zaměstnáním byl Výzkumný ústav místního hospodářství a spolupracovala i s Ústředím uměleckých řemesel.
Mezi lety 1959–1969 působila Alena Kroupová ve výtvarné komisi Díla, Ústředí uměleckých řemesel – ÚUŘ, ÚLUV a byla členkou poradního sboru ÚBOK (Ústav bytové a oděvní kultury). V letech 1965–1969 byla členkou ústředního výboru SČVU (Svazu československých výtvarných umělců), který byl v rámci normalizace rozpuštěn v roce 1970. V roce 1968 podepsala 2000 slov a pak se věnovala víc restaurátorské práci.
Alena Kroupová měla dvě dcery, obě po ní zdědily umělecké sklony. Renáta Fučíková (narozená 1964) je ilustrátorka a spisovatelka. Ing. Alena Lexová (narozená 1967) je designérka a architektka se specializací na designový nábytek a tvorbu interiéru.
Tvorba V její tvorbě se prolínaly zkušenosti s výrobou užitkové keramiky, ale i zkušenosti sochařské. Používala různé materiály, keramickou hlínu, kameninu, technický porcelán, vysoko pálené materiály i přírodní polevy (šlemovky) – zemité či hlinité glazury aj. Používala tradiční hrnčířské techniky, ale ve své práci experimentovala i s materiálem pro výrobu dlaždic, přimíchávala do něj šamot, používala i tvrdou pórovinu a další. Jezdila do štěchovické keramické huti, kde spolupracovala s Františkem Davidem. Společně s ním a dalšími spolupracovníky získali zlatou medaili na světové výstavě Expo 1958 v Bruselu.
Od menších výtvorů keramických, jako byly konvičky, hrnečky apod., kdy se často inspirovala asijským uměním, se dostala až k návrhům netradičních výrobků (nábytek), vytvářela i zahradní vázy, žardiniéry a sochy a pak začala spolupracovat i s architekty. Pro Pražský hrad vytvořila v letech 1962–1963 keramickou kašnu pro nádvoří bývalého Domu československých dětí, který byl součástí Nejvyššího purkrabství. Dům projektovaný architektem Josefem Hlavatým byl v roce 2015 odstraněn. Byla autorkou zvonící fontány umístěné v sadech Petra Bezruče v Liberci v rámci výstavy Socha a město v roce 1969. Další fontána Aleny Kroupové reprezentovala české umění na světové výstavě v Montrealu roku 1967.
Vytvářela plastiky pro veřejné prostory, např. pro stanici metra Chodov – původně Budovatelů, nebo plastiku pro Prahu 4 Braník – Porcelánová mříž. Byla i tvůrkyni keramických soch, které byly umístěny na zahradách škol i mateřských školek. Navrhovala keramické prvky pro výzdobu hal, pracovních prostor, zasedacích síní, jídelen, prodejen, např. obklady stěn – v Praze, Košicích a na dalších místech. Navrhovala i obklady pro trasu B pražského metra. Ve spolupráci s Věrou Machoninovou se podílela na výzdobě budovy české ambasády v Berlíně.
Byla aktivní i při akcích, jako bylo např. Mezinárodní sympozium keramiky v Bechyni, které bylo pořádáno od roku 1966. Do roku 2000 se nazývalo Intersympozium, zaměřovalo se zejména na volnou plastiku z keramických hmot. Alena Kroupová se vyjadřovala i k širším otázkám vzdělání, podpory a uplatnění keramiků v soudobém tvůrčím prostředí.
V 80. letech dvacátého století vytvářela menší keramické užitkové předměty, např. vázy, misky, soupravy na čaj, na kávu, cukřenky a další.
V posledních letech svého života restaurovala historickou keramiku, např. kamna, krby, reliéfy i menší keramické předměty na zámcích Kozel, Jindřichův Hradec, Mnichovo Hradiště, Březnice a jinde.
Výstavy a získaná ocenění 1958 Zlatá medaile s kolektivem výtvarníků na světové výstavě EXPO v Bruselu a Čestné uznání za vlastní práci. 1959 Stříbrná medaile na Mezinárodní výstavě keramiky v Ostende, pořádané AIC – Mezinárodní akademií keramiky. 1960 Čestné uznání za keramickou tvorbu v rámci soutěže 15 let ČSSR. 1961 Samostatná výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, jejíž instalaci navrhl architekt Otto Rothmayer. 1961 Výstava zahradní keramiky Aleny Kroupové uspořádané Moravskou galerií v Brně. 1962 Zlatá medaile na Mezinárodní výstavě keramiky v Praze, pořádané AIC – Mezinárodní akademií keramiky. 1965 Čestné uznání v rámci soutěže 20 let ČSSR. 1966 Účast na I. Mezinárodním keramickém sympoziu v Bechyni. 1967 Čestné uznání za keramická díla na světové výstavě v Montréalu. 1981 Výstava keramiky Aleny Kroupové a akvarelů její maminky Marie Kroupové v galerii na zámku Kozel.
Alena Kroupová vystavovala na mezinárodních výstavách keramiky po celém světě, včetně např. USA, Kanady, Brazílie, Indie a mnoha dalších zemí.
Její dílo je zastoupeno ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Moravské galerie v Brně, Muzea keramiky v Bechyni, Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou, Galerie Benedikta Rejta v Lounech, Galerie Ariana v Ženevě ve Švýcarsku, Muzea keramiky ve Faenze v Itálii i na dalších místech.
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Renáta Fučíková o Aleně Kroupové na svém facebooku Připomenutí R. Fučíkové stého výročí narození její maminky A. Kroupové
Kategorie:České sochařky Kategorie:České keramičky Kategorie:Umělci 20. století Kategorie:Absolventi Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Kategorie:Narození 2. ledna Kategorie:Narození v roce 1926 Kategorie:Narození v Táboře Kategorie:Úmrtí v roce 2002 Kategorie:Úmrtí 25. prosince Kategorie:Ženy