Rosnička bělopruhá, známá též jako rosnička karolínská (Dryophytes cinereus, syn. Hyla cinerea) je běžný americký druh stromové žáby, jež náleží do čeledi rosničkovitých (Hylidae). Tento noční hmyzožravý druh má střední velikost a je jasně zeleného až červenohnědého zbarvení. Někdy má jemné žlutavé skvrnky na hřbetě. Je hojná ve středních a jihovýchodních zemích Spojených států amerických, žába žije v řídkých lesích se stálými vodními zdroji a hustou vegetací. Rosnička bělopruhá je striktně vodní druh během období hibernace a rozmnožování. Při obraně teritoria žába buď vydává agresivní volací signály, nebo se rozhodne zápasit s vetřelci, což zřídka vede ke zranění nebo smrti. Aby se žába vyhnula predaci, skočí do vody, nebo vyskočí do koruny stromu.

Samice rosniček bělopruhých jsou větší než samci. Velikost těla je často klíčovým ukazatelem konkurenceschopnosti a reprodukčního chování. Páry se rozmnožují skrze amplexus. Samci vydávají nízkofrekvenčí vábivé volání aby přilákali samice. Během námluv samci odposlouchávají sousední rivaly a buď upraví načasování svých signálů nebo zůstanou zticha aby zachytili volání a pářili se s příchozími samicemi. Androgeny vybuzují samce k hlasovým projevům.

Popis náhled|Rosničky bělopruhé jsou proměnlivé ve zbarvení Rosnička bělopruhá je středně velká. Má dlouhé nohy, aerodynamickou, štíhlou stavbu a hladkou kůži. Velké, vystouplé oči mají horitontální zornice. Rosnička bělopruhá je velká 3,2–6,4 cm. Tohoroční, nedávno metamorfovaná mláďata mají 20,6 mm.

Zbarvení hřbetu se pohybuje mezi nejčastější jasně zelenou po čevenohnědou. Variabilita ve zbarvení může způsobit záměnu za jiné druhy žab.Lodato, M. J., Engbrecht, N. J., Klueh-Mundy, S., & Walker, Z. (2014). The Green Treefrog, Hyla cinerea (Schneider), in Indiana. Proceedings of the Indiana Academy of Science, 123(2), Article 2. Některé záznamy prokázaly, že rosnička bělopruhá vykazuje schopnost měnit barvu jako reakci na vzhled prostředí nebo teplotu.

Hřbet je jemně zlatavě skvrnitý a břicho žáby je bílé nebo krémové. Rosničky bělopruhé mají výrazný bílý pruh na bocích.

Rosničky bělopruhé váží průměrně 3,76 g s rozpětím mezi 2,15–5,11 g. Samice jsou obvykle větší než samci. Větší samci mají převahu v lákání samic než menší, ať už kvůli větší fyzické síle při duelech, nebo díky výraznějšímu volání při námluvách.

Výskyt Rosničky bělopruhé se vyskytují ve střední a jihovýchodní části Spojených států amerických od východního pobřeží Marylandu až po jihovýchodní Floridu s populacemi na západ až ke střednímu Texasu, na sever k Delawaru a jižní New Jersey, přičemž rozšíření může být větší a je sezónně proměnlivé. Jsou typické pro pobřežní pláně Severní Karolíny, Jižní Karolíny, Georgie a Floridy.

Rosnička bělopruhá preferuje řídké lesy se stálými vodními zdroji s hojnou vegetací. Vyskytuje se v přirozených i osídlených prostředích, bývá často k nelezení v zahradách s jezírky, garážích i zahradních stavbách. Obývají leknínové rybníky a mokřady. Často sedí na nízkých větvích a trávách.

Ohrožení náhled|Samec při volání Vzrůstající početnost rosniček bělopruhých zažila vážné ztráty životního prostředí díky urbanizaci a požárům, které narušují lesní klenbu. Vzhledem k tomu, že mají obojživelníci nízkou toleranci ke změnám životního prostředí a migrační omezení, potřebují rosničky nutně alternativní úkryty k přežití, než lesní klenba regeneruje. Ve středním Texasu vědci zkusili pomoci rosničkám přečkat narušení životního prostředí požáry vytvořením umělých úkrytů v podobě trubek z PVC. Mokřady, které rosničky bělopruhé obsazují k rozmnožování, se zasolují a v posledních letech se v nich zvyšuje zamoření pesticidy. To má negativní vliv na pohyblivost spermií a snižuje se tak úspěšnost reprodukce.

Potrava Rosničky bělopruhé jsou hmyzožravé, živící se hlavně mouchami, komáry, kobylkami, šváby, pavouky, brouky a dalším malým hmyzem, jako jsou cvrčci a mravenci.Leavitt, D. J., & Fitzgerald, L. A. (2009). Diet of Nonnative Hyla cinerea in a Chihuahuan Desert Wetland. Journal of Herpetology, 43(3), 541–545. Jedna studie prokázala, že žáby si nevybírají kořist podle velikosti, ale podle aktivity, s tím, že nejvíc pohyblivá kořist byla nejčastěji snědena. Ta samá studie prokázala, že téměř 90 % kořisti bylo aktivně pronásledováno a zbývajících 10 % bylo sebráno na dosah žabího jazyka. Jiná studie ukázala, že u rosniček bělopruhých není vzácné pozření rostlinného materiálu.

Chov náhled|Samec žijící v teráriu hustě osázeném Epipremnum aureum Rosničky karolínské jsou oblíbené v chovech díky své malé velikosti, vzhledu a nízkých nárocích na chov. Na rozdíl od jiných obojživelníků nepotřebují přitápět, pokud pokojová teplota neklesne pod 21 °C. Potřebuje velké terárium o objemu aspoň 40 litrů. Daří se jim na substrátu, co dobře drží vlhkost, například z kokosového substrátu (lignocelu), neošetřené zeminy a mulčovací kůry. Jelikož coby stromové žáby rády šplhají, je vhodné pořídit terárium orientované na výšku. Vybaveno by mělo být větvemi a rostlinami na šplhání a mělkým vodním jezírkem.

Protože je to malý tvor, co se snadno vyděsí, obvykle nesnáší častou manipulaci v rukách. Někteří jedinci ji příležitostně tolerují, přičemž úroveň frekvence manipulace je individuální. Rosničky bělopruhé jsou noční tvorové, s aktivitou začínají po zhasnutí. Coby stromové žáby šplhají po svislých plochách pomocí přilnavých terčíků na prstech. Samci volají po celý rok, zvláště po narosení terária.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Rosničkovití Kategorie:Fauna Severní Ameriky