Věra Josifovna Gatti (12. srpna 1896 Nižnij Novgorod – 30. června 1943 Černihivská oblast) byla rusko-italská historička, pedagožka, odbojářka a válečná zdravotní sestra, první a oficiálně jediná regulerní příslušnice československých legií. Po skončení první světové a ruské občanské války se přestěhovala do Kyjeva, kde působila jako pedagožka a ředitelka školy. Po napadení SSSR nacistickým Německem během druhé světové války roku 1941 se opět stala zdravotní sestrou u partyzánského oddílu, v létě 1943 pak zahynula v bojích s německou armádou.

Díky jejímu unikátnímu statusu v rámci čs. legií v Rusku ji lze považovat za vůbec první řádnou vojačku v rámci českých ozbrojených složek.

Život Mládí a první světová válka Narodila se v Nižném Novgorodu v Ruském impériu do rusko-italské rodiny Josifa Andželoviče Gattiho a Marfy Vasiljevny Gattiovny, měla dva sourozence. Rodina žila ve městě Počinki v novgorodské gubernii. Věra následně absolvovala dívčí gymnázium v Nižném Novgorodu a následně byla přijata ke studiu na historicko-filosofické fakultě univerzity v Kazani. V průběhu vypuknuvší první světové války se rozhodla dobrovolně absolvovat tříměsíční kurz milosrdných sester při škole MUDr. Ročinského v Moskvě a následně byla zařazena k práci v polních nemocnicích na východní válečné frontě. Roku 1917 působila jako ošetřovatelka v epidemickém oddělení vojenské nemocnice v Jekatěrinoslavi (pozdější Dnipro), v první polovnině roku 1918 pak oštetřovala vojáky v Zemské nemocnici v Kazani.

Československé legie Během srpna 1918 byla, spolu s jedním medikem a dalšími dvěma sestrami, v rámci bojů u Vorobjevky během bitvy o Kazaň přidělena k 10. rotě 1. střeleckého pluku Mistra Jana Husi. Zde poprvé vznesla žádost vůči veliteli roty praporčíku Karlu Teringlovi, aby mohla být přeřazena z řad ruské armády k čs. legiím, což Teringl odmítl, oficiálně jako technicky nemožné. Gatti však nedlouho poté, 5. září, prokázala v rámci ústupu od Vorobjevky mimořádnou statečnost, když na zádech nesla zraněného vojáka a jeho zbraň, což neuniklo pozornosti prap. Teringla a po Gattiině druhé žádosti o přijetí jí bylo vyhověno. 5. září 1918 byla Gatti zařazena k 10. rotě 1. pluku legií v hodnosti střelce (vojína). Téhož dne se také osobně setkala s vysokým důstojníkem legií, Josefem Jiřím Švecem, který její přijetí do legií posvětil. Její zařazení u bojové jednotky bylo nadále potvrzeno zhotovením řádného ženského legionářského stejnokroje z erárních materiálů. S legionáři následně absolvovala evakuaci přes Volhu.

Gatti se v rámci legií aktivně věnovala zdravotnické službě, včetně ošetřování v prvních liniích a během nepřátelské palby, během ústupových bojů čs. legií při cestě po Transsibiřské magistrále směrem do Vladivostoku. Podle záznamů pamětníků vzbuzovala mezi vojáky svou odvahou a obětavostí mimořádný respekt, byť se uvádí, že měla jisté obtíže se zvládáním češtiny. Během přesunů legionářských jednotek na Sibiři působila jako sestra ve zdravotnickém vagónu jednoho z vlakových ešalonů 1. střeleckého pluku. V květnu 1919 byla vznesena oficiální námitka stran problematičnosti statusu Gatti jakožto ženy zařazené v bojové jednotce, v létě 1919 tak byla úředně přidělena jakožto ošetřovatelka (milosrdná sestra) do Československé nemocnice č. 3 v Krasnojarsku. V červenci 1919 obdržela od svých nadřízených pochvalu za vzornou službu. Po pěti měsících v Krasnojarsku pak byla nemocnice evakuována směrem k Vladivostoku. Gatti zde odmítla možnost odcestovat s legionáři do nově vzniklého Československa a dne 21. prosince 1919 vystoupila na vlastní žádost z legií.

Meziválečné období a druhá světová válka Nedlouho po svém opuštění legií se patrně přesunula do Kyjeva. Roku 1922 se jí narodil syn Slava. Roku 1926 dokončila postgraduální studium na Kyjevské univerzitě a následně vyučovala historii. Roku 1938 se stala ředitelkou nově založené střední školy č. 78 v tehdejší Engelsově ulici v Kyjevě.

Po prolomení spojeneckých dohod mezi Nacistickým Německem a Sovětským svazem a následné německé invazi na sovětské území v červnu 1941 se Gatti zapojila do zdejšího protinacistického odboje, zatímco její syn Slava byl odveden do Rudé armády. Po zformování odbojové skupiny byla po varování, že ji gestapo, mj. na základě jejího vojenského zapojení během první světové války, podezřívá, odešla do Tomašivky nedaleko Kyjeva, kde v odbojové činnosti pokračovala, což si vynutilo její další přesun, tentokrát do Černihivské oblasti na severní Ukrajině. Zde se jí povedlo navázat kontakt s partyzánským oddílem Kirov, součásti formace Černihiv Popudrenko, kde se opět zapojila jako zdravotní sestra. Během bojové akce skupiny 30. června 1943 Věra Gatti zahynula v boji s německými jednotkami, ve věku 46 let.

Slava Gatti zahynul v bojích již 30. září 1942 u Sinjavina.

Památka Není doloženo, že by Gatti s někým z legií či československé strany udržovala aktivní kontakt, ačkoliv byla opakovaně zmiňována v rámci vzpomínkových knih legionářů či v textech ve vojenských periodikách. Její proces přijetí do legií popisuje ve svých pamětech Desátá rota pod Kazaní tehdejší důstojník 1. pluku Karel Teringl, roku 1935 pak vznikla jí věnovaná publikace Sestra Věra, dobrovolník 10 roty od Arnošta Cechmajstra, s ilustracemi akademického malíře Jaroslava Malého.

Odkazy Reference

Literatura Naše revoluce: Čtvrtletní historický sborník. Praha: Československá obec legionářská, 30.6.1936, 12(1 - 2), s. 223. ISSN 1805-1952. Online Naše vojsko. Praha: Tiskárna MNO, 1.10.1927, 1(1), s. 7. ISSN 0027-8211. Online TERINGL, Karel. Desátá rota pod Kazaní. V Praze: Otakar Vaněk, 1935, s. 117. Online Vojenský svět. Praha: Otakar Vaněk, 1.12.1933, 1(12), s. 357. ISSN 1805-1987. Online

Externí odkazy

Kategorie:České zdravotní sestry Kategorie:Italské zdravotní sestry Kategorie:Ruské zdravotní sestry Kategorie:Italové ruského původu Kategorie:Sovětští partyzáni Kategorie:Partyzánky Kategorie:Narození v Nižním Novgorodě Kategorie:Českoslovenští legionáři v Rusku Kategorie:Ředitelé škol Kategorie:Narození 12. srpna Kategorie:Narození v roce 1896 Kategorie:Ženy Kategorie:Úmrtí 30. června Kategorie:Úmrtí v roce 1943 Kategorie:Úmrtí v Černihivské oblasti Kategorie:Oběti druhé světové války Kategorie:Úmrtí v bitvě Kategorie:Ruští historikové Kategorie:Ruští pedagogové