Adelheid Poppová, nepřechýleně Adelheid Popp, rozená Adelheid Dvořáková, v němčině uváděná jako Dworak, Dwořak či Dworschak (3. prosince 1834, Inzersdorf u Vídně – 7. března 1939, Vídeň) byla rakousko-uherská tovární dělnice, později rakouská sociálnědemokratická politička, poslankyně rakouské Národní rady, novinářka, feministka a aktivistka, zakladatelka Proletářského ženského hnutí (Proletarische Frauenbewegung) v Rakousku.
Životopis Adelheid Dvořáková se narodila v Inzensdorfu u Vídně jako v pořadí patnácté dítě v chudé dělnické rodině. Inzensdorf byl tehdy samostatnou obcí na předměstí Vídně, až v roce 1938 se stal součástí vídeňského městského obvodu Liesing. Adelheidini rodiče byli původem Češi. Její otec, tkadlec Adalbert Dvořák, pocházel ze Zlukova u Veselí nad Lužnicí, z Čech pocházela i Adelheidina matka Anna, rozená Kubešková (v německé transkripci Anna Kubeschka), negramotná tovární dělnice. vlevo|náhled|Členky rakouského Ženského říšského výboru v roce 1904, Adelheid Poppová stojí v pozadí vpravo Dvořákovi měli nejméně 15 dětí, z nichž se ale více než deset nedožilo vyššího věku. Adelheidin otec, který byl těžký alkoholik, zemřel, když bylo jeho nejmladší dceři šest let. Když se její ovdovělá matka přestěhovala s dětmi do Vídně, musela desetiletá Adelheid po pouhých třech letech docházky opustit školu. Napřed zůstávala doma a pomáhala zajišťovat prostředky pro rodinu háčkováním a šitím, později pracovala jako služebná a tovární dělnice. Pracovala 12 hodin denně a několikrát kvůli přepracování skončila v nemocnici.
Její bratři ji začali brát na dělnické schůze, kde poprvé jako sedmnáctiletá promluvila o neutěšené situaci dělnic, což vyvolalo značný ohlas. Po dlouhých pracovních směnách se ještě po večerech naučila správně číst a psát, takže časem začala psát články o těžké situaci dělnic a sama vystupovala s projevy na schůzích. V roce 1893 spolu s Amalií Seidelovou, která měla podobný životní osud, jako Adeilheid, zorganizovala první stávku žen – dělnic z několika továren na úpravu prádla v Rakousku. Stávky se nakonec zúčastnilo celkem 700 žen, které požadovaly zkrácení pracovní doby z 13 na 10 hodin. vlevo|náhled|Pvní poslankyně SDAP na zasedání rakouské Národní rady 4. března 1919. Adelheid Poppová je vpředu první zleva. Kvůli jejím aktivitám ji sledovala rakouská tajná policie a Adelheid byla několikrát vězněna. Již od roku 1991 byla členkou Vídeňského vzdělávacího spolku dělnic.a o rok později stála u zrodu ženského časopisu Die Frau (Žena). Byla jeho šéfredaktorkou a od roku 1919 také vydavatelkou. Od roku 1893 byla Adelheid předsedkyní Čtenářského a diskusního klubu Libertas, V témže roce se provdala za Julia Poppa, člena výkonného výboru rakouské Sociálnědemokratické dělnické strany (SDAP), který pocházel z Bělotína u Hranic na Moravě. Julius Popp byl blízkým spolupracovníkem zakladatele SDAP Victora Adlera. Adelheid byla v té době v úzkých kontaktech mj. i s Bedřichem Engelsem a Augustem Bebelem, kteří si jí vážili, a přátelila se i s Adlerovou manželkou, spisovatelkou a publicistkou Emmou Adlerovou, která jí pomáhala zdokonalit se v písemném projevu.náhled|Hrob Adelheid a Julia Poppových na Vídeňském ústředním hřbitově|337x337pixelůManželství Julia Poppa a Adelheid trvalo pouhých osm let, neboť v roce 1902 Julius Popp zemřel. V první čtvrtině 20. století zemřeli v mladém věku i oba jejich synové – jeden byl zabit v první světové válce, druhý zemřel na chřipku.
Adelheid Poppová se mezi roky 1892 až 1933 (s výjimkou roku 1901, kdy měla před porodem) účastnila všech sjezdů rakouské Sociálně demokratické strany.Členky rakouské sociální demokracie však musely čelit nedůvěře a nedostatku podpory i ze strany vedení vlastní politické strany. Navzdory odporu vedení SDAP Adelheid Poppová v roce 1902 spolu s Therese Schlesingerovou iniciovala založení Sdružení sociálnědemokratických žen a dívek.
Po roce 1918 odpor vedení strany zeslábl. Adelheid Poppová byla jmenována do výkonného výboru SDAP a zařazena na seznam kandidátů do městské rady Vídně, jejíž členkou byla do roku 1923; v letech 1919 až 1934 byla také poslankyní Národní rady rakouského parlamentu.V parlamentu se zaměřila na klasické ženské otázky: na reformu manželského práva, liberalizaci zákonů o potratech a na požadavek stejné odměny za stejnou práci. Vedla mj. také úspěšnou kampaň proti úřadům v Dolním a Horním Rakousku kvůli zdejší praxi zabavování majetku mladým matkám, které si nemohly dovolit platit za porod v porodnici.
V roce 1933 Adelheid Poppová rezignovala na všechny své funkce kvůli svému věku. Před svou smrtí pak zažila ještě dvě velká zklamání – zákaz všech sociálnědemokratických organizací křesťansko-sociální vládou v roce 1934 a o čtyři roky později, v roce 1938, anexi Rakouska Německou říší.Po těchto událostech Adelheid Poppová těžce onemocněla a v březnu roku 1939 zemřela.
Vídeňské pamětihodnosti, pojmenované po A. a J. Poppových
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Životopisná data na stránkách rakouského Parlamentu
Kategorie:Poslanci Národní rady (Rakousko) Kategorie:Členové Sociálně demokratické strany Rakouska Kategorie:Aktivistky za ženská práva Kategorie:Rakouské feministky Kategorie:Novinářky Kategorie:Ženy Kategorie:Narození 11. února Kategorie:Narození v roce 1869 Kategorie:Úmrtí 7. března Kategorie:Úmrtí v roce 1939 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Rakouské aktivistky