V Nizozemsku pojem vodohospodářská rada, vodní rada nebo vodohospodářský úřad (nizozemsky waterschap nebo heemraadschap) označuje regionální správní orgán, jehož výhradním úkolem je správa povrchových vod v životním prostředí. Rady jsou nezávislé na jiných správních orgánech jako provincie a obce, pořádají volby, vybírají daně a jsou oprávněny ukládat sankce prostřednictvím správních opatření. Jejich organizační struktura se liší, ale každá má volené správní shromáždění, výkonnou radu a předsedu.
Rady odpovídají za správu řek a kanálů, regulaci průtoku vodních toků a odvodňování, hospodaření s vodními zdroji, prevenci povodní a eroze a za zajištění dodávek pitné vody. Spravují systémy polderů, vodní hladiny, vodní hráze a zdymadla, dále dohlíží nad dodržováním předpisů, kvalitu vody a čištění odpadních vod ve svých příslušných regionech. Vedle daní jsou financovány také centrální vládou, která hradí náklady na výstavbu a údržbu vodních bariér a hlavních vodních cest. Náklady na čištění odpadních vod jsou financovány prostřednictvím poplatku za znečišťování vody, který vychází ze zásady „znečišťovatel platí“.
Koncept koordinační „vysoké vodohospodářské rady“ (hoogheemraadschap) vznikl ve 12. století na území dnešní provincie Jižní Holandsko.
Původ
Od počátků osídlení Nizozemska byly rozsáhlé části země neustále ohrožovány řekami a mořem. Úrodná půda a rašeliniště se často nacházely v blízkosti řek, a proto bylo technické upravování vodních toků součástí každodenního života zemědělců, vlastníků půdy i těžařů rašeliny. Řeky a kanály byly také důležitými dopravními cestami, které bylo nutné hloubit a udržovat splavné.
Starověká římská sídla v letech 50–350 n. l. budovala přístavy, opevnění na březích řek, odvodňovací kanály, hráze a umělé obytné pahorky. Od roku 1000 vedly přetrvávající problémy s vodním hospodářstvím v rozsáhlých oblastech podél Rýna mezi Utrechtem a Severním mořem k tomu, že zemědělci, vlastníci půdy a civilní správci začali spolupracovat. Kolem roku 1122 vznikla v oblasti kolem Wijk bij Duurstede (jihovýchodně od Utrechtu) společná organizace vodního hospodářství, která měla postavit a udržovat hráz na Rýně. Ve Frísku bylo ve 12. století uděleno právo stavět mořskou hráz a v oblasti kolem Leidenu vznikla spolupráce zaměřená na správu vodního hospodářství.
V současnosti se přibližně 26 % území Nizozemska nachází na úrovni průměrné hladiny moře nebo pod ní a touto relativně malou zemí protéká několik ramen Delty Rýna, Mázy a Šeldy. Pobřežní i říční záplavy byly v minulosti vždy poměrně časté. Protože asi dvě třetiny země jsou povodněmi ohroženy a celé území je hustě osídlené, ochrana před povodněmi je v Nizozemsku prioritou státní politiky. Přirozené i uměle vytvořené písečné duny podél mořského pobřeží, umělé hráze, přehrady a stavidla, mezi nimi i Delta Works (niz. Deltawerken), poskytují ochranu před přílivem a bouřkovými vlnami z moře i před přelitím řek. Říční hráze brání zaplavování krajiny velkými řekami Rýnem a Mázou, zatímco systém odvodňovacích příkopů, kanálů a čerpacích stanic (historicky větrných mlýnů) udržuje nízko položené oblasti obyvatelné a vhodné pro zemědělství.
Vodohospodářské rady jsou regionální správní orgány organizované podle konkrétních vodohospodářských systémů a odpovídají za jejich údržbu a zlepšování. Veškeré tyto organizace i jejich činnost jsou financovány občany a společnostmi působícími v Nizozemsku prostřednictvím různých daní.
Seznam rad
Území vodohospodářské rady se obvykle skládá z jednoho nebo více poldrů nebo povodí. Území vodohospodářské rady většinou zahrnuje několik obcí a může zahrnovat oblasti nacházející se ve dvou nebo více provinciích. V roce 2026 existovalo v Nizozemsku 21 vodohospodářských rad.
Waterschap Noorderzijlvest (Groningen, Frísko a Drenthe) Wetterskip Fryslân (Friesland a Groningen) Waterschap Hunze en Aa's (Groningen a Drenthe) Waterschap Drents Delta Overijsselse (Drenthe a Overijssel) Waterschap Vechtstromen (Drenthe a Overijssel) Waterschap Vallei en Veluwe (Utrecht a Gelderland) Waterschap Rijn en IJssel (Gelderland) Hoogheemraadschap De Stichtse Rijnlanden (Utrecht a Jižní Holandsko) Waterschap Amstel, Gooi en Vecht (Severní Holandsko, Utrecht a Jižní Holandsko) Hoogheemraadschap Hollands Noorderkwartier (Severní Holandsko) Hoogheemraadschap van Rijnland (Jižní Holandsko a Severní Holandsko) Hoogheemraadschap van Delfland (Jižní Holandsko) Hoogheemraadschap van Schieland en de Krimpenerwaard (Jižní Holandsko) Waterschap Rivierenland (Jižní Holandsko, Gelderland, Utrecht a Severní Brabantsko) Waterschap Hollandse Delta (Jižní Holandsko) Waterschap Scheldestromen (Zeeland) Delta Waterschap Brabantse (Severní Brabantsko) Waterschap De Dommel (Severní Brabantsko) Waterschap Aa en Maas (Severní Brabantsko) Waterschap Limburg (Limburg) Waterschap Zuiderzeeland (Flevoland)
Volby do rad Každý, kdo dosáhl věku 18 let a je registrován u místního úřadu v Nizozemsku, může hlasovat ve volbách do vodohospodářských rad, které se konají každé čtyři roky ve stejný den jako provinční volby. Před hlasováním zasílá místní úřad každému voliči seznam kandidátů, hlasovací lístek a informace o příslušných volebních místnostech.
Volby v roce 2023 přinesly výrazné zvýšení počtu volených zástupců ve vodohospodářských radách v důsledku nového zákona schváleného Senátem, který výrazně snížil počet mandátů přidělovaných tzv. zainteresovaným skupinám. Celkový počet mandátů v jednotlivých vodohospodářských radách se tím však nezměnil. Pouze mandáty, které dříve připadaly těmto skupinám, jsou nyní obsazovány prostřednictvím voleb (celkem 518 z 602 mandátů).
Odkazy
Reference
Kategorie:Nizozemská politika