Teorie monogenze a polygeneze jsou dvě protichůdné lingvistické teorie. Dle teorie monogeneze se všechny světové jazyky vyvinuly z jednoho lidského prajazyka, zatímco dle teorie monogeneze se schopnost lidí používat jazyk vyvinula na několika místech nezávisle na sobě a prajazyků tak existovalo více.
Monogeneze
Dle teorie monogeneze schopnost lidí mluvit vznikla na jednom místě. Předpokládá tak existenci jednoho lidského prajazyka, přičemž z tohoto prajazyka měly vzniknout všechny ostatní jazyky na světě, které se postupnou jazykovou změnou staly vzájemně nesrozumitelné. Poprvé s touto teorií přišel italský lingvista Alfredo Trombetti na začátku 20. století, mezi další proponenty této teorie patřili dále např. lingvisté Joseph Greenberg a Merritt Ruhlen.Meritt Ruhlen; John Bengtson (1994). "Global etymologies". On the Origin of Languages: Studies in Linguistic Taxonomy. s. 277–336.
Na podporu této teorie byly provedeny výzkumy, dle kterých spolu koreluje rozmanitost lidského genomu a rozmanitost hlásek používaných v jazyce. Lidé s nejrozmanitějším genomem používající jazyky s nejvíce hláskami žijí v Africe, což by naznačovalo, že lidstvo i lidský jazyk vznikly právě tam. Tyto výzkumy jsou nicméně lingvisty kritizovány, stejně jako pokusy o rekonstrukci hypotetického lidského prajazyka.
Polygeneze Dle teorie polygeneze schopnost lidí mluvit vznikla na více místech nezávislé na sobě, neexistoval tedy podle ní žádný lidský prajazyk a jednotlivé jazyky světa tak vycházejí z více nepříbuzných prajazyků. S teorií polygeneze poprvé přišli němečtí vědci August Schleicher a Ernst Haeckel v druhé polovině 19. století. Mezi další proponenty patřili i David A. Freedman nebo William Š'-Jüan Wang.Coupé, Cristophe; Hombert, Jean-Marie (2005). "3. Polygenesis of Linguistic Strategies: A Scenario for the Emergence of Languages". In Minett, James W.; Wang, William S-Y. (eds.). Language Acquisition, Change and Emergence: essays in evolutionary linguistics. Hong Kong: City University of Hong Kong Press. s. 162.
Na podporu této teorie se argumentuje tím, že mluvčí kreolských jazyků, které vznikají zcela nově z pidžinů, jsou schopni již v jedné generaci používat jazyk s ustálenou gramatikou. Lidský mozek proto má silnou schopnost spontánně vytvářet jazykový systém.
Reference
Kategorie:Lingvistika Kategorie:Paleolingvistika Kategorie:Evoluce jazyka