Ulsterští protestanti jsou etnicko-náboženskou skupinou v irské provincii Ulster. V roce 2021 žilo v Severním Irsku, které tvoří šest z devíti ulsterských hrabství, přibližně 43,5 % obyvatel protestantského vyznání.

Od 17. století hrají sektářské a politické rozpory mezi ulsterskými protestanty a irskými katolíky významnou roli v dějinách Ulsteru a Irska jako celku. Vedly k výbuchům násilí a politickým otřesům, zejména během irských konfederačních válek, cromwellovského dobytí Irska, viliamské války, nepokojů u Armagh, irského povstání v roce 1798, irského revolučního období (1912 až 1923) a nepokojů v Irsku.

Dnes žije drtivá většina ulsterských protestantů v Severním Irsku, které bylo vytvořeno v roce 1921 s ulsterskou protestantskou většinou, a na východě hrabství Donegal, nacházejícího se v Irské republice. Politicky jsou většinově unionisté, kteří mají ulsterskou britskou identitu a chtějí, aby Severní Irsko zůstalo součástí Spojeného království.

Původ Většina ulsterských protestantů jsou potomky osadníků, kteří přišli z Velké Británie na počátku 17. století v rámci kolonizace Ulsteru. Jednalo se o osídlení gaelské, katolické provincie Ulster Skoty a anglicky mluvícími protestanty, většinou ze skotských Lowlands a severní Anglie.

Mnoho dalších skotských protestantských migrantů dorazilo do Ulsteru na konci 17. století. Ti, kteří přišli ze Skotska, byli většinou presbyteriáni, zatímco ti z Anglie byli většinou anglikáni (viz Irská církev). Existuje také malá metodistická komunita. Metodistická církev v Irsku pochází z doby návštěvy Johna Wesleyho v Ulsteru v roce 1752.

Ačkoli většina ulsterských protestantů pochází z nížinných Skotů (někteří z jejich potomků se považují za ulsterské Skoty), mnozí pocházejí z Angličanů a v menší míře z Irů, Velšanů a hugenotů.

Současnost

Naprostá většina ulsterských protestantů žije v Severním Irsku, které je součástí Spojeného království. Většina z nich má tendenci podporovat unii s Velkou Británií a označuje se za unionisty. Unionismus je ideologie, kterou (v Ulsteru) někteří rozdělují na dva tábory; ulsterské Brity, kteří mají vztah ke Spojenému království a identifikují se primárně jako Britové; a ulsterské loajální řády, jejichž politika je primárně etnická a upřednostňují svůj ulsterský protestantismus před svou britskou identitou. Loajální řády, mezi které patří Oranžský řád, Královský černý institut a Učňovští chlapci z Derry, jsou výhradně protestantské bratrské organizace, které vznikly v Ulsteru a stále tam mají většinu svých členů.

V rámci rozdělení Irska (1921) připadlo šest z devíti historických ulsterských hrabství Severnímu Irsku. Ve třech hrabstvích Ulsteru, která jsou nyní součástí Irské republiky – Cavan, Monaghan a Donegal – žilo asi 70 000 ulsterských protestantů, ačkoliv počet v uplynulém století výrazně poklesl. Dnes tvoří zhruba pětinu protestantské populace Irské republiky. Na rozdíl od protestantů ve zbytku republiky si někteří zachovávají silný pocit britské identity a málo z nich má potíže ztotožnit se s nezávislým irským státem. Ulsterští protestanti sdílejí společné náboženské, politické a společenské vazby s některými protestanty v převážně katolických hrabstvích hraničících s Ulsterem, zejména s hrabstvím Leitrim, kde je aktivní Oranžský řád. Sir Jim Kilfedder, poslanec za ulsterské unionisty, a Gordon Wilson, irský mírový aktivista, byli oba protestanti z Leitrimu. Ulsterští protestanti se nacházejí také v diasporních komunitách, zejména ve Skotsku, Anglii a v některých dalších oblastech Irska, jako je Dublin.

Většina ulsterských protestantů mluví ulsterskou angličtinou a někteří na severovýchodním pobřeží a ve východním Donegalu mluví ulsterskými skotskými dialekty.GREGG, Robert J. The Scotch-Irish Dialect Boundaries in Ulster. In: WAKELIN, Martyn F. Patterns in the Folk Speech of The British Isles. The Athlone Press of the University of London, 1972.MACAFEE, C. Lowland Sources of Ulster Scots. In: KIRK, J. M.; Ó BAOILL, D. P. Languages Links: The Languages of Scotland and Ireland. Belfast: Cló Ollscoil na Banríona, 2001, s. 121. Velmi malý počet se také naučil irštinu jako druhý jazyk.

Údaje ze sčítání lidu z roku 2021 ukázaly, že poprvé v historii je v Severním Irsku více lidí katolického vyznání než protestantského (45,7% vs 43,48%).

Odkazy

Reference

Kategorie:Irsko Kategorie:Severní Irsko Kategorie:Ulster Kategorie:Konflikt v Severním Irsku Kategorie:Irsko (ostrov)