Gustav hrabě von Geldern-Egmond ( Gustav Ludwig Victor Graf von Geldern-Egmond zu Arçen) (23. března 1837 Wildthurn – 1. října 1915 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Pocházel ze starého šlechtického rodu a v c. k. armádě sloužil od roku 1857. Byl důstojníkem ženistů, uplatnil se jako mimo jiné jako pedagog, autor odborných publikací a podílel se na výstavbě opevnění v Haliči a Tyrolsku. V letech 1895–1903 zastával funkci prezidenta Vojenského technického výboru na ministerstvu války a nakonec byl generálním inspektorem ženijního vojska (1903–1908). V roce 1903 byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra.
Životopis náhled|vlevo|Hrabě Gustav von Geldern-Egmond s manželkou Leontinou (Sport und Salon, 1914) Pocházel ze staré šlechtické rodiny původem z Nizozemí, později usazené v Bavorsku a Rakousku. Narodil se na zámku Wildthurn v Bavorsku jako syn bavorského královského komořího Karla Theodora Gelden-Egmonda (1806–1888). Gustav studoval na ženijní akademi ve Znojmě a v roce 1857 vstoupil do armády jako poručík u 1. ženijního pluku v Kremži. Za války se Sardinií v roce 1859 sloužil v Přímoří a v roce 1860 byl převelen k 2. ženijnímu pluku do Verony.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1860–1861; Vídeň, 1860; s. 477 dostupné online V letech 1863–1869 byl přidělen k velení ženistů v Krakově a mezitím byl povýšen na nadporučíka (1864) a kapitána (1866).Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1867; Vídeň, 1867; s. 542 dostupné online
Po zřízení Vojenského technického výboru (1869) byl přidělen k jeho ženijní sekci.Kais. Königl. Militär Schematismus 1871; Vídeň, 1871; s. 91 dostupné online Během německé okupace Paříže v roce 1871 byl vyslán na studijní cestu do francouzských pevností a výsledky svých výzkumů prezentoval osobně císaři Františku Josefovi. V letech 1872–1876 působil jako pedagog na Technické vojenské akademiiKais. Königl. Militär Schematismus 1874; Vídeň, 1874; s. 514, 558 dostupné online a v roce 1876 získal hodnost majora.Kais. Königl. Militär Schematismus 1877; Vídeň, 1876; s. 561 dostupné online Mezitím v roce 1875 absolvoval další studijní cestu do Francie, Belgie a Německa. Podílel se na výstavbě pevnosti v Přemyšlu a ve vývoji zbraní osobně spolupracoval s německým koncernem Alfreda Kruppa.
V hodnosti podplukovníka (1882) byl velitelem ženistů v Klagenfurtu a od roku 1883 vedl výstavbu opevnění v Malborghettu.Kais. Königl. Militär Schematismus 1883; Vídeň, 1883; s. 692 dostupné online Později působil znovu v Krakově a v roce 1885 byl povýšen na plukovníka.Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 133 dostupné online V letech 1887–1889 sloužil přímo na generálním štábuKais. Königl. Militär Schematismus 1889; Vídeň, 1888; s. 130 dostupné online a zasloužil se o výstavbu nových kasáren ve Vídni. V roce 1889 byl přeložen jako velitel ženijních vojsk k 1. armádnímu sboru do Krakova a k datu 1. listopadu 1890 byl povýšen na generálmajora.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1892; Vídeň, 1892; s. 94 dostupné online V roce 1894 se vrátil do Vídně jako velitel 49. pěší brigády a v roce 1895 krátce velel 25. pěší divizi taktéž ve Vídni.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1895; Vídeň, 1895; s. 1, 87 dostupné online
K datu 1. května 1895 byl povýšen do hodnosti polního podmaršálaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1896; Vídeň, 1895; s. 83 dostupné online a v letech 1895–1903 byl prezidentem Vojenského technického výboru (Technisches Militär-Comité).Přehled prezidentů Vojenského technického výboru na webu kuk.fortification.net Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1897; Vídeň, 1896; s. 109 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 258 dostupné online V této funkci vedl v roce 1896 manévry c. k. armády v pevnosti Přemyšl za účasti císaře Františka Josefa. Ke dni 1. května 1903 obdržel hodnost polního zbrojmistraPřehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1904; Vídeň, 1903; s. 107, 152 a nakonec byl v letech 1903–1908 generálním inspektorem ženijních vojsk (Generalgenieinspektor).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1905; Vídeň, 1904; s. 111 dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1908; Gotha, 1907; s. 315 dostupné online K datu 1. března 1908 byl penzionován.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 53 dostupné online
Po odchodu do výslužby žil ve Vídni na prestižní adrese v paláci Hansenstraße 3.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1910; Vídeň, 1910; s. 318 dostupné online Zemřel ve Vídni 1. října 1915 ve věku 78 let.Wiener Salonblatt 9. října 1915; Vídeň, 1915; s. 10 dostupné online
Rodina V roce 1864 se ve Veroně oženil s Leontinou von Fries (1842–1938), dcerou c. k. generálmajora Rudolfa von Fries, který byl v té době Gustavovým nadřízeným.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1866; Gotha, 1865; s. 283 dostupné online Leontina byla později čestnou dámou bavorského Tereziánského řádu. Z manželství se narodila jediná dcera Isabella (1867–1939), která se v roce 1889 v Krakově provdala za barona Eduarda Lipovského z Lipovice. Eduard pocházel ze starého českého šlechtického rodu povýšeného v roce 1827 do stavu svobodných pánů, byl statkářem a bankéřem v Haliči.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1931; Gotha, 1930; s. 281–282 dostupné online
Gustav pocházel z početné rodiny, měl celkem dvanáct sourozenců,Rodokmen rodiny Geldern-Egmond na webu euweb.cz dostupné online v armádě sloužilo i několik jeho bratrů. Nejstarší Karl Theodor (1833–1920) byl v c. k. armádě plukovníkem, další bratr Theobald (1838–1910) se v roce 1864 zúčastnil výpravy arcivévody Maxmiliána do Mexika, později sloužil v německé armádě a dosáhl hodnosti generálporučíka.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1921; s. 353 dostupné online
Tituly a ocenění Užíval šlechtický titul hraběte, který rodina získala v roce 1790 v Bavorsku, v té době užívali jméno Geldern-Arçen.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1861; Gotha, 1861; s. 285 dostupné online Gustav se svými sourozenci získal v roce 1876 potvrzení na užívání jména Geldern-Egmond. V roce 1878 byl jmenován c. k. komořímHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1880; Vídeň, 1879; s. 208 dostupné online a v roce 1903 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1905; Vídeň, 1904; s. 221 dostupné online Od roku 1904 byl čestným majitelem 2. pluku polních houfnic dislokovaného ve Vídni.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 832 dostupné online Během služby v armádě se stal nositelem několika vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1914; Vídeň, 1914; s. 372 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1876) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (1880) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1888) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1889) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy (1898) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1907) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Zahraničí 60x60pixelů velkokříž Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko) 60x60pixelů důstojník Řádu čestné legie (Francie) 60x60pixelů velkokříž Řádu meče (Švédsko) 60x60pixelů velkokříž Vojenského záslužného řádu (Bavorsko) 60x60pixelů komandér Řádu Františka I. (Království Obojí Sicílie)
Odkazy
Reference
Externí odkazy Gustav von Geldern-Egmond in: Österreichisches Biographisches Lexikon
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Důstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu meče Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného řádu (Bavorsko) Kategorie:Nositelé Řádu Františka I. Kategorie:Narození 23. března Kategorie:Narození v roce 1837 Kategorie:Úmrtí 1. října Kategorie:Úmrtí v roce 1915 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži