Bernardina Floriani, O.S.C. (řeholním jménem: Jana Marie od Kříže; 8. září 1603 Rovereto – 26. března 1673 tamtéž) byla italská klariska, abatyše a stigmatička. Katolická církev jí uctívá jako ctihodnou.
Život Narodila se 8. září 1603 v Roveretu jako třetí ze sedmi dětí malíře Giuseppe Florianiho a Girolamy Olivy Tessadri. Většina sourozenců zemřela v útlém věku, s výjimkou bratra Giovanniho. Jako nadaný hudebník brzy opustil rodný dům a odešel do služeb hraběte a salcburského biskupa Parise z Lodronu.
Dům, kde se Bernardina narodila, patřil šlechtickému rodu Lodronů a nachází se v centru Rovereta, s výhledem na malé náměstí u kostela Panny Marie Loretánské. Otec v ní pěstoval zvídavost a lásku k umění a kráse, zatímco matka jí poskytla přísnou náboženskou výchovu a vedla ji k rozvážnému plnění domácích povinností.
Vypráví se o příhodě z roku 1609, během jedné srpnové neděle: Bernardina prý spadla do potoka Leno a byla zachráněna neviditelnou rukou. Sama to považovala za zásah svatého Vavřince.
Navštěvovala základní školu a jako dítě byla při jedné ze svých obvyklých návštěv kostela svaté Kateřiny hluboce zasažena obrazem svaté Kláry z Assisi.
Přestože finanční situace jejích rodičů nebyla příznivá, prožívala chvíle bezstarostnosti a několik let vážně uvažovala o založení vlastní rodiny. Určité pochybnosti a zejména setkání s bratrem Tommasem z Olery ji nakonec přivedly k rozhodnutí vstoupit do kláštera.
Roku 1616 spolu s matkou otevřela ve svém domě útulek pro dívky a 19. prosince 1623 složila slib čistoty v kapucínském kostele svaté Kateřiny za přítomnosti bratra Tommasa. V roce 1630, během morové epidemie, založila v Roveretu ženský klášter.
Jak sama vypráví ve své autobiografii, vedla intenzivní duchovní život: roku 1638 přijala stigmata a roku 1644 vstoupila do mystického manželství s Kristem. Udržovala rozsáhlou korespondenci (zachovalo se 514 dopisů) s mnoha osobnostmi, mimo jiné s císaři Ferdinandem II., Ferdinandem III. a Leopoldem I. a s tyrolskou arcivévodkyní Klaudií Medicejskou.
Její díla zkoumala inkvizice a teologičtí cenzoři se k nim vyjádřili příznivě; roku 1644 byla jejich pravověrnost potvrzena dekretem. Díky breve papeže Inocence X. z roku 1646 bylo možné založit klášter v rámci Řádu svaté Kláry, do něhož vstoupila a 8. května 1651 složila řeholní sliby.
Po sepsání duchovní závěti sepsala také klášterní konstituce.
Zemřela v Roveretu 26. března 1673.
Proces svatořečení Proces byl zahájen 14. března 1733 v tridentské arcidiecézi.
Odkazy Reference
Externí odkazy The Hagiography Circle
Kategorie:Ženy Kategorie:Italští ctihodní Kategorie:Italské řeholnice Kategorie:Klarisky Kategorie:Stigmatici Kategorie:Narození 8. září Kategorie:Narození v roce 1603 Kategorie:Narození v Tridentsku-Horní Adiži Kategorie:Úmrtí 26. března Kategorie:Úmrtí v roce 1673 Kategorie:Úmrtí v Tridentsku-Horní Adiži