Jarmila Štogrová, rozená Doležalová (* 13. ledna 1956 Praha) je česká výtvarnice, spisovatelka, historička umění, překladatelka, knihovnice a signatářka Charty 77. Je dcerou malíře a grafika Františka Doležala a Ireny Kraftové.
Život Narodila se 13. ledna 1956 v Praze. Od útlého věku se věnovala umělecké činnosti. Po rozchodu rodičů zůstala s otcem, jehož zásluhou zůstala v kontaktu s uměleckým prostředím. Již ve dvanácti letech měla možnost vystavit své kresby na výstavě dětských prací v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. Vystudovala výtvarnou třídu gymnázia Na Pražačce u profesora Raula Trojana a poté externě studovala dějiny umění a italštinu. Studium však nedokončila kvůli svým nesouhlasným postojům vůči komunistickému režimu.
Mezitím získala zaměstnání administrativní pracovnice v Národní galerii v Praze, kde se jí naskytla příležitost podepsat Chartu 77. Jejím podpisem se dostala do prostředí českého samizdatu, přičemž získala možnost studovat bytové filozofické semináře u Petra Rezka a Daniela Kroupy, později také semináře paralelní bohemistiky u Jiřího Brabce a Alexandra Sticha.
Od mládí byla nadšenou členkou skautského oddílu a milovnicí přírody. Po zákazu skautingu komunistickým režimem se začala scházet s trampskou komunitou. Zamilovala si především Brdy, kde působila tzv. Brdská smečka. V této komunitě se seznámila i se svým budoucím manželem Josefem Štogrem, s jehož podporou začala psát samizdatové texty. V Táboře, kde se s budoucím manželem usadila, organizovala výstavy trampských výtvarníků a přednášky o moderním umění. Po svatbě s Josefem Štogrem v roce 1980 společně uvažovali o emigraci, tuto možnost však později zavrhli a přestěhovali se do Prahy. V dalších letech spolu pořádali různé filozofické a kulturní semináře a také se s Jiřím Gruntorádem angažovali v distribuci samizdatových časopisů a knih.
Po sametové revoluci začala pracovat jako kurátorka, knihovnice a organizátorka kulturních akcí. Její jméno je spjato s uskupením Regula Pragensis. Od smrti svého otce v roce 1989 zároveň pečuje o jeho uměleckou pozůstalost, pořádá výstavy jeho obrazů a připravuje monografické publikace.
Ve vlastní tvorbě se věnuje především kresbě, pastelu a tvorbě objektů z nalezených střepů. Pracovala jako knihovnice v Centrální katolické knihovně či v knihovně Libri prohibiti, kterou otevřel Jiří Gruntorád. V tomto období se začala věnovat záchraně drobných sakrálních památek a podílela se na jejich obnově.
V roce 2013 se s rodinou natrvalo přestěhovala do obce Hlinná, do domu, kde měl ateliér její otec. Zde se aktivně zapojuje do místního kulturního dění. Společně s manželem zde rovněž vedou nakladatelství Nautilus. Byla aktivním členem politické strany Koruna Česká. Má dva syny Jakuba a Antonína.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:České výtvarnice Kategorie:České historičky umění Kategorie:České překladatelky Kategorie:České restaurátorky Kategorie:České knihovnice Kategorie:Čeští nakladatelé Kategorie:České aktivistky Kategorie:České skautky Kategorie:Trampové Kategorie:Členky Koruny České Kategorie:Signatáři Charty 77 Kategorie:Umělci z Litoměřic Kategorie:Výtvarníci z Prahy Kategorie:Narození v roce 1956 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Narození 13. ledna Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy