Zdvižný železniční most v Lužci nad Vltavou převádí jednokolejnou železniční trať 094 Vraňany – Lužec nad Vltavou (traťový km 2,622Martin Vlasák, Daniel Šindler: Zabezpečení podjezdných výšek na vltavské vodní cestě – mostní objekty na plavebním kanále Vraňany – Hořín, Silnice-železnice, 27. 11. 2018) přes laterální plavební kanál Mělník–Vraňany (říční km 6,53Železniční most - Lužec nad Vltavou, LAVDIS). Péče o most je rozdělena mezi Správu železnic a Ředitelství vodních cest, které má na starosti zdvižnou technologii.

Popis Most tvoří konstrukce s dolní mostovkou s přímým upevněním koleje, tvarově navazující na původní mostní příhradovou konstrukci, tzn. přímopásová pravoúhlá soustava se sestupnými diagonálami. Rozpětí 29,0 m je dáno zejména situováním opěr pro řešení jako kolmý most.

Most se zvedá o 3,15 metru a umožňuje proplutí až 7 metrů vysokých lodíZdvižný železniční most, Mapy.com při nejvyšší plavební hladině. Most o hmotnosti 135 tun zvedají 4 počítačově ovládané hydraulické válce.Jan Šindelář: Funguje. Česká železnice má první zdvihací most, Zdopravy.cz, 24. 4. 2021 Zvedací mechanismus je koncepčně shodný jako u nedalekého mostu ulice 9. května, ale výkonnější. Výkon hydraulických agregátů je 2 × 15 kW (celkem 60 kW). Rychlost zdvihu je 20 mm/s se snížením na 10 mm/s při současném zdvihu s mostem ulice 9. května, spouštění je možné rychlostí 40 mm/s, přerušení železniční dopravy je nutné přibližně na 15 minut.

Historie Trať byla v provozu od roku 1887, osobní doprava po ní jezdila od roku 1929 do 10. prosince 2021. Poslední pevný most o hmotnosti 83 tun pocházel z roku 1905, kdy vznikl plavební kanál, a po odstranění byl sešrotován. Most tvořila příhradová nýtovaná konstrukce kosoúhlé soustavy se svislicemi s dolní prvkovou mostovkou na rozpětí 26,8 m z roku 1896.

Zdvižný most nechalo vybudovat Ředitelství vodních cest ČR za 100 milionů Kč či 240 milionů Kč v rámci úprav vltavské vodní cesty mezi Prahou a Mělníkem, kdy bylo zvyšováno 9 mostů přes plavební kanál z podjezdné výšky 4,5 metru na 7 metrů za 1,8 miliardy Kč. Mezi 1. listopadem 2019 a 30. červnem 2020 byl během osmiměsíční výluky most nahrazen zvedacím, prvním na české železniční síti, současně bylo vybudováno i nové nástupiště v koncové stanici.Vlaky se vrací na nový železniční most do Lužce nad Vltavou, tisková zpráva Ministerstva dopravy ČR, 30. 6. 2020 Most byl osazen v květnu 2020. Zdvižné zařízení s dálkovým ovládáním z Hořína bylo zprovozněno a slavnostně předvedeno v září 2021.Sláva v Hoříně a Vraňanech: zvedací mosty nastupují do služby, Mělnický deník, 17. září 2021

Pravidelné vlaky po něm jezdily 8 měsíců, než byla osobní doprava na této krátké odbočné trati z úsporných důvodů zrušena.Aleš Kubelka: Unikát, který je však k ničemu. Přes zdvihací železniční most nejezdí vlaky, iDnes.cz, 18. 6. 2024 V roce 2025 Správa železnic zvažovala zrušení trati. Krajský radní pro dopravu Petr Borecký stavbu mostu označil za exemplární příklad toho, jak stát vyhazoval peníze oknem. Ministerstvo tvrdí, že kraj a obce při přípravě stavby trvaly na provozuschopnosti tratě. Stavba se připravovala více než 10 let a ani před začátkem prací v roce 2019 nebyly signály o možném dalším neobjednávání spojů, v době zprovoznění mostu zde kraj objednával 9 párů vlaků každý všední den. Radní Borecký uvedl, že kraj a obec upozornily na zbytečnost investice a v lednu 2020, kdy již byl most rozestavěn, zástupci kraje z ROPID upozornili na schůzce na ministerstvu dopravy, že do dvou let kraj z důvodu nevytíženosti spojů přestane objednávat na této trati osobní dopravu.Radek Plavecký: Chyba za čtvrt miliardy. Zvedací železniční most u Mělníka postavili na odepsané trati, Novinky.cz, 17. 7. 2025

Za poslední dva roky před červencem 2025 po mostě projelo 20 turistických osobních vlaků, lodí pod ním za rok 2024 proplulo 1500, ale jen málo z nich je tak vysokých, aby vyžadovaly zvedání mostů – například v květnu a v červnu 2025 se zdvihal 20–25× do měsíce.

4. června 2024 skupina mladistvých poškodila jeden ze čtyř lankových snímačů, který zajišťuje bezpečnou polohu mostu během zdvihu, a most byl na dva týdny vyřazen z provozu, oprava byla naplánována na 17. června.Jan Šindelář: Jediný zdvihací železniční most je mimo provoz, rozbila ho omladina, Zdopravy.cz, 16. 6. 2024

6. července 2024 byly požárem velína na plavební komoře Hořín zničena elektroinstalace a datové rozvody a vyřazeny z provozu všechny tři zdvižné mosty na kanále, koncem srpna byl provoz obnoven, avšak dálkové ovládání bylo přemístěno do záložního velína na jezu Vraňany, který ale není trvale obsazen. Provoz zdvižných mostů byl omezen na období 7:20–15:30 a kapitáni nově musejí požádat o zdvižení mostů do 15 hodin předchozího dne, nadále mimo provoz zůstal most přes velkou plavební komoru na Hoříně. I v době nefukčnosti dálkového ovládání však bylo možno zajistit několik proplutí lokálním ovládáním zdvihu.Jan Šindelář: Zdvižné mosty na kanále jsou znovu funkční, zatím na objednávku předem, Zdopravy.cz, 28. 8. 2024

Další zdvižné železniční mosty mají vzniknout přes Labe v Kolíně a u Čelákovic, stavebně jsou připraveny, ale dosud nebyly osazeny zdvihací technologií.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Lužec nad Vltavou a první zvedací železniční most v republice, Turistika.cz, poslední aktualizace 4. 10. 2025

Kategorie:Železniční mosty v okrese Mělník Kategorie:Pohyblivé mosty v Česku Kategorie:Postaveno v Česku 2020 Kategorie:Laterální plavební kanál Mělník–Vraňany Kategorie:Lužec nad Vltavou