František Mužík (1. května 1922 Duchcov – 30. června 1998 Praha) byl český muzikolog a vysokoškolský učitel, v letech 1961 až 1966 děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Životopis Narodil se v květnu 1922 v Duchcově do rodiny havíře. Od mládí studoval na místní Hudební a pěvecké škole. Do roku 1938 studoval na duchcovském reálném gymnáziu, kde působil jako člen místního orchestru. Po Mnichovské dohodě se rodina odstěhovala z Duchcova do československého vnitrozemí a Mužík proto v letech 1938 až 1939 studoval na gymnáziu v Lounech, své středoškolské vzdělání nakonec završil v roce 1941 složením maturity na Gymnáziu Joachima Barranda v Berouně.
Za války nastoupil na studium Vyšší školy elektrotechnické v Praze a posléze se stal technikem v leteckých závodech ve Vysočanech. Vzhledem k tomu, že se zapojil do protinacistického odboje, byl v prosinci 1942 zadržen gestapem a posléze vězněn v Koncentračním táboře Terezín a Koncentračním táboře Buchenwald, kde se navzdory krutým podmínkám angažoval v příležitostných estrádách a večírcích. Válku a věznění nakonec přežil a po jejím konci nastoupil v roce 1947 na studium hudební vědy a historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK), které v roce 1952 úspěšně završil s titulem PhDr. O rok později se oženil se svou vysokoškolskou spolužačkou Růženou.
V letech 1954 až 1960 působil Mužík na FF UK jako odborný asistent, v roce 1959 se stal vedoucím Katedry dějin hudby a v roce 1960 získal titul kandidáta věd a bez habilitace také titul docent v oboru hudební věda. V roce 1961 se jako nástupce Miloše Kalába stal děkanem FF UK, přičemž v této funkci setrval do roku 1966, kdy jej nahradil Jaroslav Kladiva. Za normalizace byl v letech 1972 až 1976 proděkanem FF UK. V roce 1980 byl jmenován profesorem. V rámci své odborné činnosti se zaměřoval na témata hudební paleografie a na dějiny české středověké hudby. Od 70. let měl zdravotní obtíže, které mu ztěžovaly práci, ale ve funkci vedoucího katedry nakonec setrval až do roku 1987 (ve funkci jej vystřídala jeho žena). Zemřel v červnu 1998 v Praze. Během své kariéry působil také v celostátním výboru hudebně vědecké sekce Svazu československých skladatelů a jako člen několika redakčních rad odborných časopisů v oblasti hudební vědy.
Po sametové revoluci bylo Mužíkovo dílo a jeho život terčem kritiky. Podle stanoviska Ústavu pro hudební vědu ČSAV z roku 1991 působil Mužík z titulu svých akademických funkcí zejména jako ideologický cenzor (zastával totiž mj. funkci editora v různých periodikách). Již během 60. let se navíc spolu se svou ženou zasadil o propuštění všech nekomunistických pracovníků Katedry dějin hudby FF UK, což později přispělo k absenci kvalifikovaných muzikologů v Československu. Kromě toho měl podle pozdějších výpovědí s radostí ze školy vyhazovat ideologicky, či dokonce jen mu osobně nepohodlné studenty a pracovníky. Pozitivně byly hodnoceny alespoň jeho práce v oblasti systému české rytmiky, kritiky hudebního zápisu a zejména pak obecně v oblasti české středověké hudby.
Reference
Kategorie:Děkani Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Čeští profesoři Kategorie:Čeští muzikologové Kategorie:Osobnosti československého odboje během druhé světové války Kategorie:Vězni koncentračního tábora Terezín Kategorie:Vězni koncentračního tábora Buchenwald Kategorie:Narození 1. května Kategorie:Narození v roce 1922 Kategorie:Narození v Duchcově Kategorie:Úmrtí 30. června Kategorie:Úmrtí v roce 1998 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži