Alois Hartman (9. ledna 1892 Hrochův Týnec – 29. května 1943) byl představitel pardubické krajní levice a jeden ze zakladatelů pardubické komunistické organizace. Věnoval se také restauratérství v centru Pardubic a drobnému podnikání.
Život
Dětství a mládí Alois Hartman se narodil 9. ledna 1892 v Hrochově Týnci jako druhé dítě do rodiny Aloise Hartmana (1839-1910), správce tamního cukrovaru, který rovněž pocházel z Hrochova Týnce, a jeho manželky Amálie, rozené Dobré (1866–1933). Hartman vystudoval obchodní akademii v Pardubicích a následující období první světové války strávil v rakousko-uherské armádě. Během své vojenské služby byl povýšen do hodnosti šikovatele.
Podnikání v Pardubicích
Restauratérské činnosti se začal věnovat po skončení první světové války. Koncem roku 1920 úspěšně zažádal o koncesi na provozování restaurace U Čápa a vystřídal tak tehdejšího provozovatele Františka Vodičku. Následně restauraci pronajal na dva roky manželům Poláčkovým a znovu se k ní vrátil až roku 1924. Místo plnilo funkci veřejného domu, kde se scházeli levicově orientovaní dělníci a členové KSČ. Zároveň také působilo jako základna pro komunistické aktivity, díky čemuž si Hartman získal sympatie komunistů. Následkem však byly i spory s pravicově orientovanými skupinami.SOkA Pardubice, f. OÚ Pardubice, kart. 631, Vyjádření Okresní politické správy v Pardubicích ze 4. prosince 1920.
Politická kariéra
Ve 20. letech se připojil do místní organizace KSČ. Účastnil se mnoha schůzí i demonstrací a podporoval dělnické hnutí. Pocházel taktéž z nižších poměrů a tak byl známý jako zastánce obyčejných lidí, čímž si vybudoval respekt a následně získal podporu dělníků a levicově orientovaných občanů.
Byl výraznou osobností a nebál se konfrontací. Ve 20. a 30. letech probíhaly v Pardubicích střety mezi komunisty a pravicovými radikály, kterých se Hartman opakovaně zúčastňoval. Docházelo k bitkám, narušování schůzí a vzájemným provokacím. Tyto incidenty dopomohly k jeho pověsti bojovného a neústupného aktivisty, který se nebál veřejně vystupovat.
Díky své aktivitě se také dostával do problémů s úřady. Několikrát se díky účasti na demonstracích dostal do hledáčku policie a skončil u výslechu a bylo proti němu zahájeno trestní řízení. Policie podala na Hartmana trestní oznámení také za nenahlášené ubytování komunistických příznivců. Následně policie vyšetřovala i pokus o převedení koncese v restauraci na politického kolegu Jana Kosinu.SOkA Pardubice, f. OÚ Pardubice, kart. 403, Žádost Okresní správě politické z 10. června 1925. Podle Hartmana to bylo z důvodu zdravotních potíží, které mu komplikovaly činnost v restauraci. Správní orgány však jeho žádost zamítly.
V roce 1929 byl odsouzen na několik let do vězení za urážení dozorujícího strážníka při legitimaci hostů restauraceSOkA Pardubice, f. OÚ Pardubice, kart. 631, Rozsudek Krajského soudu v Chrudimi z 12. září 1929. Následně si v roce 1932 odnesl rozsudek čtyř měsíců ve vězení za rozšiřování komunistických letáků se svými kolegy.SOkA Pardubice, f. OÚ Pardubice, kart. 631, Zpráva o zatčení z 1. srpna 1930. 22. února roku 1932 se dostal do potyčky s fašisty v restauraci Na Špici. Důsledkem konfliktu bylo odejmutí jeho licence coby restauratéra na provozování pohostinské činnosti. Alois Hartman se proti tomuto rozhodnutí snažil odvolat, ale celou situaci zkomplikoval fakt, že propůjčoval prostory restaurace komunistické straně pro konání schůzí. Jeho odvolání bylo nakonec zamítnuto, vyskytovaly se však spekulace, že Hartman svou restauraci provozoval tajně i nadále. To bylo následně potvrzeno a bylo doporučeno kompletní odejmutí koncese, k čemuž došlo v květnu roku 1935.SOkA Pardubice, f. OÚ Pardubice, kart. 631, Zpráva Zemského úřadu v Praze z 11. května 1935.
Přesun do Prahy a závěr života
Kolem roku 1936 se přestěhoval do Prahy, kde provozoval hostinec Na Výpichu. Zde žil se svojí dcerou Blankou a vnučkou Eliškou. I přes změnu bydliště ho jeho politická minulost neopouštěla. Už během meziválečného období působil jako komunální funkcionář Komunistické strany Československa a tato angažovanost se stala důvodem, proč byl i během nacistické okupace vnímán jako osoba politicky nespolehlivá. Některé prameny uvádějí, že i po roce 1939 pokračoval v protinacistických aktivitách. V únoru 1943 byl Alois Hartman zatčen příslušníky gestapa a deportován do terezínské věznice. Ve stejný den byla zatčena také jeho dcera Blanka, která byla následně internována v koncentračním táboře Mauthausen a zůstala tam až do konce války. Život Aloise Hartmana skončil 29. května 1943, kdy podle archivních záznamů zemřel v důsledku brutálního zacházení ze strany nacistických dozorců.DOSOUDIL, František. Kniha obětí nacistického násilí a druhé světové války z okresu Pardubice. Pardubice 2005. Záznam číslo 312.
Reference
Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Oběti nacistického Německa Kategorie:Narození 9. ledna Kategorie:Narození v roce 1892 Kategorie:Narození v Hrochově Týnci Kategorie:Úmrtí 29. května Kategorie:Úmrtí v roce 1943 Kategorie:Muži