František Lédl (21. prosince 1890 Sobětuchy – 10. října 1959 Olomouc) byl český otorinolaryngolog, a vysokoškolský učitel, v letech 1948 až 1950 děkan Lékařské fakulty Univerzity Palackého (LF UP).
Maturitu složil na Gymnáziu Chrudim, krátce po začátku první světové války se zúčastnil bojů na frontové linii, kde byl v roce 1914 raněn u Ravy Ruské v dnešní Lvovské oblasti. V roce 1920 absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy (získal titul MUDr.), po studiu se přesunul na kliniku do Brna. V listopadu 1925 se ujal funkce přednosty nově zřízené ORL v Zemské nemocnici v Olomouci.
V roce 1946 se stal proděkanem LF UP, získal titul docenta a v roce 1948 se stal děkanem této fakulty jako nástupce Václava Vejdovského a v roce 1949 byl jmenován profesorem v oboru otorinolaryngologie. V roce 1950 Lédla ve funkci děkana nahradil Gustav Lejhanec. Významně se zasadil o rozvoj kliniky ORL na Lékařské fakultě Univerzity Palackého a pomáhal založit místní lékařský spolek. Zemřel v říjnu 1959 v Olomouci ve věku 68 let.
Odkazy
Reference
Kategorie:Narození v roce 1890 Kategorie:Narození 21. prosince Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Čeští lékaři Kategorie:Děkani Lékařské fakulty Univerzity Palackého Kategorie:Absolventi 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Úmrtí 10. října Kategorie:Úmrtí v roce 1959 Kategorie:Úmrtí v Olomouci Kategorie:Muži