Evangelický kostel v Proseči u Skutče v okrese Chrudim Českobratrské církve evangelické je památkově chráněn od roku 2017.

Historie Tajní nekatolíci v Železných horách na Prosečsku se přihlásili k evangelickému reformovanému vyznání brzy po vyhlášení Tolerančního patentu (1781). Bohoslužby se konaly na statcích, v soukromých domech a ve stodolách, ale tyto prostory nestačily.

V červnu roku 1783 byl v Proseči ustaven reformovaný evangelický sbor, z Uher přišel první kazatel Miklós Toroniay. První český kazatel Antonín Kadlec nastoupil v roce 1819.

Farní sbor po vzniku Československa v roce 1918 vstoupil do Českobratrské církve evangelické. Sbor spadá pod poličský seniorát.Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Proseči u Skutče

Stavba kostela náhled|vlevo|Interiér evangelického kostela

První toleranční kostel byl postaven na vyvýšeném skalnatém místě v roce 1784, vysvětil ho 29. srpna 1784 František Kovács, první český superintendent helvetského vyznání a duchovní sboru v sousední Krouně.

Kostel byl v letech 1834-1838 nahrazen novým kostelem pro 400 věřících. Autorem návrhu byl zednický mistr Josef Štěpánek (vedl i stavbu), podrobný plán zpracoval neznámý chrudimský inženýr. Stavba stála 3200 zlatých. Vysvěcen byl 8. července 1838 superintendantem české reformované církve Matějem Kubešem z Kšel a seniorem Karlem Nagy st. z Dvakačovic. Po zrušení tolerančních omezení v roce 1861 byl položen základní kámen ke stavbě věže navržené architektem Bohumilem Kozákem, k její stavbě však nedošlo. Modlitebna stojící na návrší je zdaleka viditelná i bez věže.

Empírový kostel je jednolodní stavba s obdélnou emporovou lodí a pravoúhle zakončeným presbyteriem se sedlovou střechou mezi trojúhelnými štíty. Vnitřní prostory jsou osvětleny půlkruhovými okny.

Místní katolíci protestovali proti orientaci vstupního vchodu evangelického kostela, což bylo v roce 1845 vyřešeno přístavbou předsíně.

Nad vstupními dveřmi modlitebny je umístěn nápis Dům Páně s letopočtem 1783.

Vnitřní vybavení náhled|upright|Hrob evangelického faráře Antonína Kadlece

Sloupy nesou galerie spojené s kruchtou, na které byly v roce 1862 umístěny varhany od Josefa Andrejse z Neznašova.

Původní vyřezávané lavice mají obloukovitá opěradla. V roce 1940 byl kostel elektrifikován a v roce 1950 v něm bylo instalováno elektrické topení.

Vnitřní opravy a úpravy kostela probíhaly v šedesátých letech 20. století, jejich autorem byl evangelický farář, řezbář, grafik, malíř a návrhář církevních interiérů Jiří Zejfart. Byl instalován moderní jednoduchý stůl Páně a kazatelna z lakovaného dřeva, průčelí bylo vyzdobeno dřevořezbami. Výjevy ze čtyř evangelií na návrh Jiřího Zejfarta vytvořil umělecký řezbář Ladislav Rejent a jsou doplněny slovy Ježíše Krista.

Další úpravy se uskutečnily ještě v devadesátých letech 20. století.

Hřbitov Kolem kostela byl již v toleranční době zřízen hřbitov upravený v roce 1879 a podstatně zvětšený v roce 1909. Hřbitov musil být v roce 1956 předán městu, formálně ale i nadále patří sboru Českobratrské církve evangelické.

Fara náhled|Evangelická fara

V roce 1874 byla v blízkosti kostela postavena fara, která brzy zchátrala a byla v roce 1872 nahrazena novou, zvýšenou o patro v roce 1886. V roce 1927 byla k faře přistavena veranda a v letech 1983–1984 ještě sál využívaný v zimě pro sborová shromáždění .

Reference

Literatura

Externí odkazy

Proseč Proseč Kategorie:Empírové kostely v okrese Chrudim Kategorie:Kostely z 19. století Kategorie:Kulturní památky v okrese Chrudim Kategorie:Proseč