XXII. sjezd Československé sociální demokracie se konal 20.–21. srpna 1983 ve švýcarském Curychu. Jednalo se o jeden ze dvou sjezdů exilové ČSSD.
Pozadí V roce 1948 byla ČSSD násilně sloučena s KSČ. Slučovací přihlášku následně odmítlo podepsat přes 200 000 členů strany, kteří byli za tento čin následně pronásledováni. Část sociálních demokratů následně odešlo do exilu. Rok 1978 se pro československou sociální demokracii v exilu nesl ve znamení stého výročí jejího vzniku v českých zemích. Centrem těchto oslav se stal švýcarský Curych. Významným milníkem tohoto období bylo také obnovení vydávání Práva lidu, tradičního stranického periodika, které začalo vycházet v podobě čtvrtletníku. Tisk novin finančně zajišťovaly přebytky z nakladatelství Jiřího Loewyho. Uvnitř exilového hnutí se projevoval dlouhodobý rozpor mezi oficiálním vedením a reformním křídlem. Tato opozice se začala formovat již během 50. let a od roku 1952 prosazovala své myšlenky prostřednictvím vlastního časopisu Naše cesta.
Exilová sociální demokracie se v osmdesátých letech zmítala ve vnitrostranických sporech kvůli kooptacím členů do představenstva, které navrhoval Jiří Loewy. Tato krize, rozpoutaná v roce 1981, vedla k předčasným volbám per rollam do předsednictva v roce 1982, které část členů odmítla jako zmatečné a nelegitimní.LUŽA, Radomír. Československá sociální demokracie: kapitoly z let exilu 1948-1989. Praha: Československé dokumentační středisko, 2001, s. 167. Dostupné online Někteří členové (mezi nimi například Přemysl Janýr či Jiří Horák) obvinili vedení v čele s Karlem Hrubým z uzurpování moci. Dne 16. srpna 1983 podala část členů (Janýr, Horák, Jíša, Srnec, Luža, Profous, Souček) protest proti neoprávněnému konání sjezdu, neboť jim Karel Hrubý odmítnul sdělit místo konání sjezdu.LUŽA, Radomír. Československá sociální demokracie: kapitoly z let exilu 1948-1989. Praha: Československé dokumentační středisko, 2001, s. 166. . Dostupné online
Sjezd Sjezd se konal ve dnech 20. až 21. srpna 1983 ve švýcarském Curychu. Sjezdu se zúčastnilo 35 členů, kterým dalo plnou moc dalších 20 členů (pouze Karel Hrubý disponoval jedenácti hlasy). Vnitrostranická opozice se sjezdu odmítla účastnit. Mezi témata, které měl sjezd řešit, patřily i ekologické dopady průmyslu a těžby v Československu.HRUBÝ, Karel. Léta mimo domov: k historii Československé sociální demokracie v exilu. Praha: E. Grégr, , s. 135. . Dostupné online Byl zvolen třicetičlenný ústřední výkonný výbor a předseda, kterým se stal Vilém Bernard. Místopředsedou a ústředním tajemníkem byl zvolen Karel Hrubý, druhým místopředsedou byl zvolen Jaroslav Zběhlík. Výbor se tak výrazně omladil. Také bylo uděleno čestné předsednictví Rudolfu Battěkovi.LUŽA, Radomír. Československá sociální demokracie: kapitoly z let exilu 1948-1989. Praha: Československé dokumentační středisko, 2001, s. 167. . Dostupné online Sjezd také schválil nové programové zásady, které byly inspirované godesbergským programem SPD a kritizovaly socioekonomický stav v Československu.ULRYCH, Lukáš. Vývoj českého sociálnědemokratického hnutí, jeho struktury a programu od svého počátku po novodobé obnovení. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra občanské výchovy a filosofie, 2015. Dostupné online
Volba vedení Do ústředního výkonného výboru byli zvoleni tito straníci. Vlajka před jejich jménem označuje místo, kde v exilu pobývali.
Ústřední výkonný výbor
Náhradníci
Miroslav Bomar Karel Rejchert Jan Kunagl František Vichtora Čestmír Ješina
Odkazy
Reference
Kategorie:Události roku 1983 Kategorie:Události v Curychu Kategorie:Sjezdy SOCDEM