Chaos carolinensis nebo Chaos carolinense (měňavka karolínská) je druh velké volně žijící améby z říše Amoebozoa. Její buňky jsou mnohojaderné se složitou buněčnou strukturou a velikostní až 5 mm, čímž patří k jedním z největších známých jednobuněčných organismů.
Historie Druh byl objeven v 19. století v Severní Karolíně, podle čehož nese druhové jméno, a dlouhou dobu byl zaměňován s Chaos chaos nebo Amoeba proteus. Až molekulární analýzy ribozomální RNA potvrdily, že se jedná o samostatný druh. V roce 1959 byla u nich popsána neobvyklá struktura mitochondrií pomocí transmisní elektronové mikroskopie a následně v roce 1998 byla popsána třírozměrná kubická membránová struktura uvnitř mitochondrií stejnou metodou.
Morfologie Buňky Chaos carolinensis jsou obvykle nepravidelného tvaru a mohou dosahovat délky až 5 mm, jsou tedy viditelné pouhým okem. Buňky vytvářejí stovky až tisíce jader (polykaryontní), která jsou rozmístěna v centru buňku v zrnité endoplazmě. Ta je na periferii obklopena čirou ektoplazmou. V cytoplazmě se vyskytuje rozsáhlá síť mitochondrií, endoplazmatického retikula, trávicích vakuol a cytoskeletárních vláken.
Pohyb Pohyb a proudění cytoplazmy je zajištěn tvorbou a zatahováním pseudopodií (panožek) pomocí kontrakce a relaxace aktinu a myosinu cytoplazmatického skeletu, který vytváří tok, který se nazývá cytoplazmatický proud. Představuje zákládní model buněčné motility. Podle studie z roku 2024 dochází během proudění cytoplazmy u tohoto druhu k přechodu cytoplazmy mezi tekutým (sol) a gelovým (gel) stavem.
Mitochondrie Chaos carolinensis jsou schopny přežívat až několik týdnů bez potravy, a to díky přechodu mitochondrie z bazální respirace na kyanid-rezistentní respiraci, který je doprovázen oxidativním stresem a změnou struktury mitochondriálních krist z náhodné tubulární na uspořádanou kubickou strukturu. Tyto kubické struktury umožňují zvětšit povrch membraný a efektivněji organizovat enzymy dýchacího rětězce při nízkém přijmu živin.
Rozmnožování Chaos carolinensis se rozmnožuje asexuálně. Dělení jader probíhá pomocí asynchronní amitózy, kdy dochází k rozdělení jaderného materiálu bez vzniku vřeténka a chromozomů.
Ekologie a výskyt Chaos carolinensis žije ve sladkovodních bahnitých sedimentech stojatých nebo pomalu tekoucích vod, které obsahují vysoký podíl organické hmoty. Je predátorem malých prvkoků a bakterií, které pohlcuje fagocytózou pomocí pseudopodií.
Význam pro vědu Chaos carolinensis je významný modelový organismus, který se využívá pro studium pohybu a přeměny cytoplazmy, bioenergetiky mitochondrií a vývoje buněčných struktur u jednobuněčných eukaryot. V buňkách je možné pozorovat cytoplazmastické proudění pomocí mikroskopu.
Fylogeneze Fylogenetická analýza sekvence genu pro 18S rRNA a aktin ukázala, že Chaos carolinensis tvoří samostatnou fylogenetickou větev. V roce 2001 bylo prokázáno, že rody Amoeba a Chaos jsou sesterské.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Související odkazy Chaos (améba)
Kategorie:Amoebidae