Zikwala (též Zuquala, Zuqualla; oromsky Chukwala) je vyhaslý stratovulkán v regionu Oromie v Etiopii. Kráter sopky s jezerem Dembel a klášterem na ostrově patří k významným posvátným místům etiopského křesťanství a zároveň představuje cenný ostrůvek horského lesa chráněný klášterní komunitou. Nadmořská výška vrcholu se obvykle uvádí kolem 2 989 m n. m.
Poloha a geomorfologie Hora se nachází západně od hlavní větve Etiopského riftu a vystupuje jako izolovaný vulkanický kužel nad okolní plošinu. Podle databáze Key Biodiversity Areas leží v zóně East Shewa přibližně 74 km jihojihovýchodně od Addis Abeby a z okolní pláně ve výšce okolo 2 000 m n. m. vystupuje do výšek kolem 3 000 m. Kompilace Nordic Africa Institute uvádí, že kráter je dobře zachovaný, má průměr přibližně 1–2 km, hloubku okolo 60 m a je vyplněn mělkým jezerem.
Geologie Zikwala je v literatuře popisována jako dobře zachovaný kvartérní kužel tvořený fonolity a tufy; fonolity bývají porfyrické, se živci typu sanidinu či anortoklasu. Databáze Smithsonian Institution (Global Volcanism Program) uvádí, že sopka je budována mohutnými alkalickými trachytovými lávovými proudy a zmiňuje K–Ar datace přibližně 1,29 a 0,85 milionu let (pleistocén).
Kráterové jezero Dembel Jezero Dembel (Dambal) je eliptické kráterové jezero; kompilace Nordic Africa Institute uvádí maximální rozměr přibližně 1 km a délku okružní stezky po okraji kráteru kolem 6 km. Arsi Oromové jezero označují názvem Dembel ve významu „vlna“.
Příroda a ochrana Svahy a vnitřní část kráteru pokrývá suchý horský les s dominancí Juniperus procera; místy se uvádějí porosty Olea africana (Olea europaea subsp. cuspidata) a travinné plochy, zatímco břehy jezera jsou místy lemovány porosty rodu Typha, ostřicemi a sítinami. V rámci lokality Mount Zuquala (Key Biodiversity Area) se uvádí rozsah lesa přibližně 197 ha, travních porostů kolem 31 ha a vodní plochy jezera přibližně 39 ha; v území bylo zaznamenáno zhruba 217 druhů kvetoucích rostlin a kapradin. Zdroj zároveň upozorňuje na tlak okolního osídlení (pastva a těžba dřeva) a na omezenou obnovu Juniperus procera v důsledku narušování porostů; uvnitř kráteru je však les i jezero tradičně chráněno klášterní komunitou.
Historie Zikwala je uváděna na mapě Fra Maura (1460) s poznámkou o jezeře a klášteře na vrcholu. Kompilace Nordic Africa Institute dále zmiňuje, že název Zikwala je spíše amharského původu, zatímco Oromové užívají jméno Chukwala. V 19. století využili horu při geografických pozorováních a mapování italští badatelé (mj. Orazio Antinori, Antonelli a Antonio Cecchi).
Klášter a náboženský význam Na ostrově v jezeře stojí klášter Zikwala Abo Gedam; podle databáze Key Biodiversity Areas se klášterní areál nachází v severovýchodní části kaldery a je spojován s ochranou prostoru uvnitř kráteru včetně jezera. Podle kompilace Nordic Africa Institute byl klášter v 16. století poškozen během tažení imáma Ahmada Gragně a později došlo k výstavbě dalších kostelních staveb; jedna je v tradici spojována s dobou Menelika II. a druhá s obdobím vlády Haile Selassieho.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Hory a kopce v Etiopii Kategorie:Sopky v Etiopii Kategorie:Vyhaslé sopky Kategorie:Stratovulkány Kategorie:Posvátné hory