Tančící figurky je jedna z 56 krátkých detektivních povídek o Sherlocku Holmesovi britského spisovatele Arthura Conana Doyla. Byla vydána roku 1903 v americkém časopise Collier's a britském The Strand Magazine pod názvem . Je třetí z 13 povídek vydaných knižně v souboru Návrat Sherlocka Holmese.
Sám Doyle příběh označil jako svou 3. nejoblíbenější holmesovskou povídku, mezi čtenáři The Strand Magazine se v hlasování z roku 1999 objevila na 9. místě.
V příběhu se objevuje šifra v podobě kreseb tančících figurek. Pro Holmesova klienta má netypicky tragické vyústění.
Děj V sídle Hiltona Cubitta z Norfolku se začaly objevovat záhadné čmáranice připomínající tančící figurky. Nevinně vypadající kresby Cubittovu ženu Elsie viditelně znepokojovaly. Tušil, že nějak mohou souviset s její minulostí, před svatbou však slíbil, že se jí na ni nebude ptát a hodlal slib dodržet. To mu však nezabránilo konzultovat celou situaci se Sherlockem Holmesem. Holmes ve figurkách rozpoznal šifru a spolu s přibývajícími vzkazy odhalil i její klíč.
Za několik dní přišel Holmesovi od Cubitta další telegram s figurkami, který ho vyděsil. Okamžitě se s Watsonem vydali do Norfolku. Tam nalezli mrtvého Hiltona Cubitta a postřelenou Elsie Cubittovou. Holmes na základě ohledání místa činu a výslechu služebných dojde k závěru, že v osudnou noc padly celkem 3 výstřely, přičemž jedna střela přišla otevřeným oknem. Nechá po podkoním poslat šifrovaný vzkaz pro Abea Slaneyho, ubytovaného v nedaleké usedlosti. Slaney pod domněnkou, že vzkaz psala Elsie, přijede a je okamžitě zatčen.
Abe Slaney byl kdysi v Americe s Elsie zasnouben, ta však utekla do Anglie a provdala se za Cubitta. Její otec i Slaney byli členy kriminálního spolku, který vymyslel figurkovou šifru. Slaney se pomocí ní snažil Elsie nalákat zpět, ta však odmítala. Osudnou noc se jí Slaney snažil odtáhnout násilím, ale do věci se připletl Cubitt. Cubitt po Slaneym vystřelil a minul, Slaney však Cubitta zabil. Elsie se následně postřelila. Slaney byl nakonec odsouzen na doživotí a Elsie se uzdravila.
Šifra Jedná se o jednoduchou substituční šifru, kde každá figurka zastupuje jedno písmeno abecedy, vlaječka pak značí konec slova. Holmes šifru rozluštil pomocí frekvenční analýzy. Šifra měla vzbudit dojem, že se jedná o neškodné dětské čmáranice a skrýt tak svůj pravý komunikační význam (viz steganografie). střed|náhled|379x379pixelů|AM HERE ABE SLANEY („Jsem zde, Abe Slaney“)
Adaptace Povídka se dočkala několika adaptací, například:
epizoda britského seriálu Sherlock Holmes (1964–1968), v hlavní roli s Peterem Cushingem.
epizoda britského seriálu Sherlock Holmes (1984–1994), hlavní role ztvárnili Jeremy Brett a David Burke. rozhlasové adaptace BBC z let 1969 a 1993. šifry hrají důležitou roli v epizodě Slepý bankéř seriálu Sherlock od BBC, v hlavních rolích Benedict Cumberbatch a Martin Freeman.
Odkazy
Reference
Související články
Kánon Sherlocka Holmese
Externí odkazy
Návrat Sherlocka Holmese – e-kniha, publikováno Městskou knihovnou v Praze.
Kategorie:Povídky o Sherlocku Holmesovi od Arthura Conana Doylea