Císař a Galilejský (Kejser og Galilæer) je historická divadelní hra norského dramatika Henrika Ibsena.

Vznik a inspirace Hra byla vydána roku 1873 v době Ibsenova pobytu v Drážďanech. Nápad na její napsání však vznikl již během let 1864–1867 při autorově pobytu v Římě. Ibsen se v této hře inspiruje pozdní antikou, jejími tématy a historickým kontextem. Hra je zasazena do druhé poloviny třetího století (351–363 n. l.), kdy křesťanství postupně vítězí nad pohanstvím. Hlavní postavou hry je římský císař Julianus Apostata, známý také jako Julián, poslední pohanský císař Římské říše.

Kontext a tematika Tematicky tato hra uzavírá reflexivní období Ibsenovy tvorby, do něhož patří také jeho veršovaná dramata Peer Gynt a Brand. Tato triáda ideových dramat ukončuje Ibsenovu romantickou fázi a připravuje prostor jeho společensko-kritickému dílu v podobě jeho vrcholných dramat. Dnes patří mezi Ibsenova méně známá a nepříliš často inscenovaná díla, sám autor ji však ve své době několikrát označil za vrchol své tvorby. Ačkoli hra zobrazuje dobový náboženský konflikt mezi pohanstvím a křesťanstvím, dramatik jejím prostřednictvím alegoricky promlouvá ke své současnosti a kritizuje křesťansko-pietistický společenský model.

Děj Hra se skládá z deseti dějství a je rozdělena do dvou částí. Každá část obsahuje pět dějství.

1. část: Cézar odpadlík V prvních pěti dějstvích sledujeme mladého Juliána a jeho vývoj z oddaného křesťanského mladíka až po jeho dospělost a přechod na pohanskou víru. Tato část pokrývá časové rozmezí deseti let (351–361 n. l.) a odehrává se v různých částech Římské říše a jejích přilehlých oblastech (Konstantinopol, Athény, Efez, Galie).

Julián byl vychován v křesťanské víře a pod přísným dozorem svého bratrance císaře Konstantina. Jednoho dne mu jeho přítel Agathon předpoví, že se jednou stane velkým křesťanským panovníkem. Nedlouho poté je však Juliánova víra otřesena a postupně začíná křesťanství zpochybňovat. Vydá se tedy na cestu za poznáním nejvyšší moudrosti. Setká se s mudrci a mystiky různých přesvědčení a postupně si utváří svůj vlastní pohled na svět. Je však jmenován císařovým nástupcem dříve, než dospěje k finálnímu poznání. Také je povolán, aby vedl vojenské tažení proti barbarům v Galii, kde nakonec získá mnoho úspěchů a těší se velké popularitě vojáků i lidu. Za tragických okolností mu však zemře milovaná manželka Helena a zdrcený Julián se uzavře do podzemí, kde nakonec dojde k jeho definitivnímu obrácení se na pohanskou víru. Když nakonec vychází z podzemí, jeho vojsko mu provolává slávu a Julián táhne na Řím, aby se stal císařem.

2. část: Císař Julián Tato část pokrývá období Juliánova života od jeho nástupu na římský trůn (361 n. l.) až do jeho tragické smrti (363 n. l.). Místem děje je stále území Římské říše (Konstantinopol, Antiochie, východní Římské provincie).

Děj začíná pohřbem jeho předchůdce císaře Konstantina a Juliánovým šokujícím veřejným přiznáním se k pohanské víře. Toto prohlášení vyvolá značné kontroverze. Někteří přijímají jeho rozhodnutí s nadšením, jiní s pochybnostmi. Ze začátku vše funguje, císař Julián hlásá náboženskou toleranci mezi křesťany a pohany. Jeho počáteční tolerance se však brzy změní v utlačování a pronásledování křesťanů, z čehož pramení společenské nepokoje. Julián stále více a více propadá fanatismu, jeho popularita klesá a lidé se obrací proti němu. Snaha vymýtit křesťanství vede pouze k jeho utužení, a nakonec sám Julián začne o své víře pochybovat a podléhat šílenství. Rozhodne se vydat se na tažení proti Perské říši, kde je ale přelstěn. Jeho zesláblé vojsko je napadeno a on sám umírá. Není však zasažen nepřítelem, ale kopím svého přítele z mládí Agathona, tím, který mu kdysi předpověděl, že se stane zachráncem křesťanství. Poslední, co umírající Julián slyší, je provolávání slávy novému křesťanskému císaři, kterým se stává jeden z jeho vojenských velitelů jménem Jovian.

Juliánovo dilema Julián vládne na rozhraní dvou historických epoch. Snaží se o změnu systému na pozadí postupně se drolící Římské říše. Jeho ideálem není křesťanství, ale ani staré pohanství, jeho cílem je vytvořit novou lepší říši postavenou na antických pohanských ideálech. Začíná jako mladík plný odhodlání a naděje, je mužem předurčeným k velkým činům, jeho vize se ale postupně hroutí pod tíhou císařské role a střetem s realitou vládnutí. Všechno jeho úsilí nakonec přichází vniveč, jeho úmrtím totiž nadobro končí éra pohanské víry v Římské říši a vítězí křesťanství.

Uvedení Císař a Galilejský je nejrozsáhlejším Ibsenovým dílem a původně bylo koncipováno jako knižní drama. Kromě své délky se vyznačuje velkým množstvím postav a inscenační náročností. Z těchto důvodů nebyla hra mnohokrát realizována. Vůbec poprvé byla uvedena v roce 1896 v Lipsku. Norská premiéra se uskutečnila v roce 1903 v norském Národním divadle, kde však byla hrána pouze její první část (Odpadnutí Caesarovo). Pokud by se hrála v celé své délce, trvala by dohromady přes dvanáct hodin. V češtině byla hra na našem území uvedena pouze jednou, a to v roce 1933 v brněnském Národním divadle v režii Rudolfa Waltera a v překladu Gustava Pallase. Pro potřeby inscenace byla hra zkrácena. Představení trvalo tři a půl hodiny a prostřednictvím scénografie Otakara Mrkvičky se v ní uplatňovaly avantgardní postupy.

České překlady V českém překladu bylo toto dílo vydáno dvakrát:

Poprvé v roce 1916 ve dvou dílech nakladatelstvím J. Otto v rámci edice Světová knihovna, v překladu Gustava Pallase. Pozdější vydání hry z roku 1975 v překladu Oldřicha Lišky bylo zahrnuto do souboru Spisy Henrika Ibsena: Hry II vydaného nakladatelstvím Odeon společně s veršovanými dramaty Brand a Peer Gynt.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Norské divadelní hry Kategorie:Julianus