náhled|Adolph Tidemand, Norské vánoční zvyky, 1846
Vánoce v Norsku se slaví podle gregoriánského kalendáře se svátkem Narození Páně spadajícím na 25. prosince. Užívá se pro ně výrazu jul (bokmål a nynorsk) nebo jol (některé varianty nynorsku), který v předkřesťanské době označoval jeden ze zimních svátků. S vánočními svátky se pojí celá řada tradičních zvyků, které už ale nejsou v 21. století často dodržovány, a jejich náplní je tak především odpočinek, trávení času s rodinou a přáteli a také zimní sporty. Typické je bohaté osvětlení a dekorace s motivy sněhových vloček, sobů, losů, skřítků a norských vlaječek.
Vánoční sezóna začíná v Norsku první adventní nedělí, za začátek Vánoc ale bývá také považována svatá Lucie (13. prosinec) a historicky svatý Tomáš (21. prosinec). Oslavy počínají už 23. prosince (lille julaften, „malý štědrý večer“), ale vlastní Vánoce tvoří až vánoční předvečer 24. prosince (julaften), kterému následují vlastní vánoční den 25. prosince (juledagen) a druhý svátek vánoční 26. prosince (andre juledag). Poté následuje období nazývané romjul.ze staroseverského rúmheilagr „to co nemusí být dodržováno jako svátek“ a jul Následuje Silvestr (nyttårsaften, „novoroční večer“) a Nový rok (nyttårsdag „novoroční den“). Vánoce končí na Tři krále 6. ledna, případně až 13. ledna na svatého Knuta.
Advent Mezi adventní zvyky patří zapalování svíček, adventní kalendáře a věnce, úklid, zdobení domů jedlovými větvemi, posílání vánočních přání a stavění „vánočního stromu pro ptáky“ – kůlu s obilným snopem umístěným venku. Peče se vánoční cukroví: peppernøtter (obdoba perníčků), sirupssnipper, berlinerkranser, sandkaker (máslové sušenky), krumkaker a strull (svinuté vaflové oplatky) a fløtekaker. Kromě toho se také peče větší kranskake (mandlový dort) nebo perníková chaloupka. Tradičním pokrmem adventu je ratfisk, tedy fermentovaný pstruh. Významným svátkem adventu je svatá Lucie, jejíž předvečer se nazývá Lussinatten („Lucčina noc“) a věří se, že skřítci (nissar) a trollové se volně toulají světem. Zaměstnavatelé během adventu často připravují pro své zaměstnance a zákazníky pohoštění (julebord), které zahrnuje také proslov (juletale).
Vánoční stromky přišly do Norska z Německa na počátku 19. století a staví se jak v soukromých domovech, tak na veřejných místech. Veřejné stromy se rozsvěcují první adventní neděli. Doma se stromky zdobí jak kupovanými ozdobami, tak podomácku vyráběnými, oblíbené jsou různé svíčky, plsťová srdce, košíčky s cukrovím a norské vlaječky. Z Norska je každoročně posílán strom do Spojeného království, který je vztyčen na Trafalgarském náměstí, děje se tak jako poděkování za poskytnutí azylu králi Håkonovi VII. během druhé světové války.
Vánoce Vánoce začínají v předvečer Narození páně, tedy o páté hodině odpolední Štědrého dne. V tento čas se rozezní kostelní zvony, slouží se mše a lidé navštěvují hroby zesnulých příbuzných. Poté následuje vánoční večeře, která se liší podle regionu: pro pobřeží a sever země je typická lutefisk (ryba naložená v louhu), pro východní Norsko vepřová žebra, klobásy a zelí; pro západní Norsko pinnekjøtt (jehněčí žebra) nebo vepřové. K dalším tradičním pokrmům vánoční tabule patří placky lefse, morušky se smetanou, julekake (štola) karamelový pudink, rýže a ovoce. Podle starého zvyku se ponechává jídlo přes noc na stole, pro zemřelé příbuzné, které v tuto dobu mají účastnit vánoční večeře.
Po večeři se čte z Bible nebo se okolo stromku zpívají koledy, jindy se někdo převleče za Julenissena a klepe na dveře s otázkou, zda na místě žijí nějaké hodné děti, které by podaroval dárky. Julenissen („vánoční skřítek“), který nosí dárky v sobě spojuje svatého Mikuláše a šibalského skřítka z norského folklóru, a je oblečený červené pletené čepici, pumpkách, punčochách a kožichu, typický je také dlouhý bílý vous. Během štědrovečerní večeře se mu ponechává miska rýžové kaše. Dopisy Julenissenovi se posílají na zvláštní poštu do Drøbaku, malého města nedaleko Oslo. Typické je také sledování československé pohádky Tři oříšky pro Popelku.
Na Boží hod se po návštěvě mše podává vánoční bufet (julebord) obsahující podobná jídla jako štědrovečerní večeře: vepřové, rybu, lefse, ovoce a sýr, k tomu se pije pivo a akevitt. Chodí se také koledovat (gå julebukke), přičemž v tomto zvyku figuruje vánoční kozel (julebukk). Na Štěpána se navštěvují příbuzní a přátelé a na venkově maskovaní muži zpívají koledy. Na Tři krále chodí průvody „hvězdných chlapců“ oděných v bílé, kteří zpívají koledy. Za poslední den Vánoc je považován den svatého Knuta (13. leden), kdy se sklízí vánoční výzdoba.
Odkazy Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vánoce Kategorie:Norská kultura