Jodid berylnatý je anorganická sloučenina se vzorcem BeI2. Kation Be2+, přítomný v BeI2, má nejvyšší známou hustotu náboje (Z/r = 6,45), což z něj činí jeden z nejtvrdších kationtů a velmi silnou Lewisovu kyselinu.
Příprava a reakce Jodid berylnatý lze získat reakcí beryllia s jodem za teploty 500 až 700 °C: Be + I2 → BeI2
Pokud je beryllium rozptýleno v diethyletheru, tak vzniká bezbarvý dietherát: Be + I2 + 2 O(C2H5)2 → BeI2(O(C2H5)2)2
Stejný dietherát vzniká při rozptýlení jodidu berylnatého v diethyletheru: BeI2 + 2 O(C2H5)2 → BeI2(O(C2H5)2)2
Etherové ligandy v BeI2(O(C2H5)2)2 lze pomocí Lewisových zásad vyměnit za jiné.
Jodid berylnatý reaguje s fluorem za tvorby fluoridu berylnatého a fluoridů jodu; obdobně reakcí s chlorem vzniká chlorid berylnatý a s bromem bromid berylnatý.
Struktura BeI2 vytváří dva známé polymorfy. Oba obsahují tetraedrická centra tvořená Be2+ propojená dvěma můstkovými jodidovými ligandy. U jedné z forem tetraedry sdílejí vrcholy; druhá se podobá jodidu zinečnatému, obsahuje propojené adamantanovité struktury.
Využití Jodid berylnatý lze použít na přípravu čistého beryllia rozkladem sloučeniny na žhaveném wolframovém vláknu (van Arkel–de Boerova metoda).
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Berylnaté soli berylnatý Kategorie:Anorganické polymery