Postsocialistický neoliberalismus (řecky neo – nový, latinsky liber – svobodný) je období po pádu socialistických režimů ve východním bloku, kdy docházelo k sociálním, ekonomickým a politickým změnám. Jedná se o přechod od plánovaného socialistického hospodářství k tržní ekonomice, při němž mohly pozůstat určité socialistické prvky. Postsocialistický neoliberalismus po roce 1989 transformoval sociální strukturu zemí střední a východní Evropy. Transformační reformy přeměnily sociální politiku, trh práce a vznikly nové sociální a příjmové nerovnosti. Od poloviny 90. let došlo u většiny postsocialistických zemí ke stagnaci.

Historický kontext/vývoj Postsocialistický neoliberalismus vznikl jako svébytný termín v kontextu pádu komunistických režimů ve východním bloku v 90. letech, jejichž vlády se rozhodly pro ekonomickou tržní transformaci skrz aplikaci neoliberální teorie na svém hospodářství, ve kterém však v různých státech a z různých důvodů zůstaly prvky socialismu, jako např. částečně státem vlastněné zdravotnictví ČR. Klíčovým zlomem je rok 1989, který znamenal začátek politického i ekonomického rozpadu socialistického bloku. Samotný neoliberalismus vznikl po konci druhé světové války v roce 1947, kdy se Evropa rozdělila na západní kapitalistický blok a východní socialistický blok. Mezi zakládající osobnosti neoliberalismu patří myslitelé jako byl například Friedrich von Hayek nebo Milton Friedman. Rostoucí vliv neoliberalismu lze dobře ilustrovat na jeho zastáncích na nejvyšších politických pozicích západního bloku, jako byla Margaret Thatcherová nebo Ronald Reagan v 80. letech. Transformační strategie ve východní Evropě byla přitom často inspirována rámcem tzv. Washingtonského konsenzu prosazovaného MMF a Světovou bankou. V praxi to znamenalo zejména rychlou privatizaci státních podniků, liberalizaci cen a otevření trhů. Naopak socialismus s jeho plánovaným hospodářstvím a snahou o sociální stát sovětského typu vznikl dříve. Ideově se tvořil už od druhé poloviny 19. století a v praxi byl nejvíce aplikován v SSSR a jeho sféře vlivu včetně východních bloku, ve kterém byl aplikován až do jeho rozpadu na konci 90. let 20. století. Samotný průběh reforem se však výrazně lišil mezi státy střední Evropy, Balkánu a postsovětského prostoru.

Ekonomické dopady Neoliberalismus se převážně vyznačuje hospodářskou přeměnou od plánovaného hospodářství k tržní ekonomice. To neznamená, že by ekonomika nebyla ovlivněna předešlým režimem, nacházejí se zde i znaky socialismu (např. částečně zprivatizované zdravotnictví). Pro socialistické hospodářství je typické centrální plánování a fixní ceny, jednotlivé statky si tedy nemohou libovolně určit ceny. To mělo za následek přebytky zboží, o které zákazníci neměli zájem nebo naopak nedostatek dalších druhů zboží, fronty i podplácení. Velkou změnou byla privatizace, kdy se státní majetek přeměnil na majetek soukromý. V Česku byla zajímavým typem kuponová privatizace. Tato metoda byla zvolena kvůli značnému nedostatku kapitálu na trhu s krátkodobými půjčkami. Kupónové privatizace se mohl zúčastnit každý občan Česka starší 18 let zakoupením tzv. kuponové knížky.

Sociální dopady Postsocialistický neoliberalismus ovlivnil sociální strukturu a životní podmínky obyvatel zemí střední a východní Evropy v období po roce 1989. Sociální dopady transformačního procesu se projevily například v oblasti sociální politiky, trhu práce, sociální stratifikace, hodnotových orientací, nebo sociálního vyloučení. Přestože po roce 1989 se v postsocialistických zemích rozmohly počáteční reformy sociálních systémů, po překročení poloviny 90. let se na této scéně moc věcí nedělo a státy, včetně České republiky, začaly stagnovat. Právě v České republice se kvůli tomu přestalo řešit mnoho klíčových nedokončených reforem, mezi které patřila například reforma penzijního systému nebo deregulace nájmů.

V socialismu byla původně hlavním bodem rovnost osob, tudíž oficiálně sociální vrstvy či třídy neexistovaly. V realitě to ovšem vypadalo tak, že dvě vrstvy existovaly – dělnická třída a družstevní rolnictvo. Po roce 1989 reformy v ekonomickém systému vedly jak k pozitivním dopadům, tedy například větší rovnost mezi pohlavími či vyrovnání věkové distribuce, tak negativním dopadům, jako růst sociálních a příjmových nerovností vzhledem k neúmyslnému rozdělení na sociální vrstvy.

Odkazy

Reference

Kategorie:Liberalismus Kategorie:Ekonomické systémy