Giacomo Cusmano (15. března 1834, Palermo – 14. března 1888, tamtéž) byl italský římskokatolický kněz a lékař, zakladatel kongregace Misijních služebníků chudých a kongregace Sester sloužících chudým. Katolická církev jej uctívá jako blahoslaveného.
Život vlevo|náhled|Jeho socha v Palermu vlevo|náhled|Jeho hrobka v Palermu Narodil se dne 15. března 1834 v Palermu. Byl čtvrtým z pěti dětí a jeho nejstarší sestrou byla Vincenzina, která později vstoupila do kongregace, kterou založil.
Jako dítě a dospívající navštěvoval jezuitskou školu Collegio Massimo v Palermu, a to uprostřed protiklerikálních občanských nepokojů během sicilské revoluce v roce 1848. Na škole studoval medicínu a v roce 1851 přestoupil na lékařskou fakultu Královské univerzity v Palermu. V roce 1852 mu zemřel otec, načež převzal správu farem v San Giuseppe Jato, které rodina vlastnila. V té době si uvědomil těžkou situaci chudých rolníků, kteří pod ním pracovali během žní. Sám se k nim vždy choval laskavě a zdvořile. Navzdory těmto povinnostem dostudoval a 11. června 1855 promoval s vyznamenáním v medicínském oboru.
Po promoci strávil většinu času nepřetržitou péčí o chudé v San Giuseppe Jato. V roce 1859, na začátku II. války za nezávislost, jej revolucionář Enrico Albanese, se kterým se spřátelil během studia, žádal, aby se připojil k boji za revoluci. Zarmoucen těžkým údělem chudých své obce, jejichž bída se po nepokojích v roce 1848 nezmenšila, ale spíše dramaticky zvýšila, odmítl a nadále sloužil chudým v San Giuseppe Jato.
Na radu kanovníka Domenica Turana se rozhodl stát se knězem a zahájil potřebné studium teologie. Po jeho absolvování byl 22. prosince 1860 vysvěcen na kněze v soukromé kapli pomocného biskupa z Palerma. V té době byla církev a její duchovní stále více zbavováni práv novou italskou vládou. S připojením Sicílie k nové sjednocené Itálii církev ztratila svůj majetek i dobrou pověst a mnoho lidí přišlo o práci, čímž se zvýšil počet chudých trpících hladem. Tehdy začal zakládat dobročinné instituce pro jejich zabezpečení.
Dne 21. listopadu 1887 založil v palermském kostele San Marco za přítomnosti palermského arcibiskupa a kardinála Michelangela Celesie mužskou řeholní kongregaci Misijních služebníků chudých, která se skládala z kněží, kteří žijící v řeholní komunitě s cílem péče o chudé ve venkovských oblastech a jejich evangelizace. Založil také ženskou kongregaci Sester sloužících chudým, s podobným apoštolátem.
Zemřel 14. března 1888 v Palermu, den před svými narozeninami. Jeho ostatky spočívají v kostele jím založené kongregace v témže městě.
Úcta Jeho beatifikační proces započal dne 24. května 1961, čímž obdržel titul služebník Boží. Dne 2. dubna 1982 jej papež sv. Jan Pavel II. podepsáním dekretu o jeho hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodnou. Dne 9. července 1983 byl uznán zázrak na jeho přímluvu, potřebný pro jeho blahořečení.
Blahořečen pak byl dne 30. října 1983 na Svatopetrské náměstí papežem sv. Janem Pavlem II.
Její památka je připomínána 14. března. Bývá zobrazován v kněžském oděvu.
Odkazy
Reference
Související články
Seznam světců a mučedníků katolické církve
Externí odkazy
Hagiography Circle Saints SQPN Santi e Beati
Kategorie:Italští blahoslavení Kategorie:Italští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Italští lékaři Kategorie:Zakladatelé řeholních kongregací a institucí zasvěceného života Kategorie:Narození v roce 1834 Kategorie:Narození 15. března Kategorie:Narození v Palermu Kategorie:Úmrtí v roce 1888 Kategorie:Úmrtí 14. března Kategorie:Úmrtí v Palermu Kategorie:Pohřbení v Palermu Kategorie:Muži