náhled|Gavrilo Princip ve své cele po výslechu, během kterého byl podroben mučení (kolorizováno) Principové jsou rodina Gavrila Principa (1894–1918), revolucionáře, člena hnutí Mladá Bosna a vraha rakousko-uherského následníka trůnu, arcivévody Františka Ferdinanda, kterého usmrtil v Sarajevu v roce 1914. Gavrilo pocházel z vesnice Obljaj ležící nedaleko Bosanského Grahova a měl dva sourozence – staršího bratra Jovu a mladšího bratra Nikolu.

Slobodan Princip Seljo (1914–1942), syn Gavrilova bratra Jova, se zúčastnil národně osvobozenecké války a byl prohlášen za národního hrdinu Jugoslávie.

Původ rodiny náhled|Rodiče Gavrila Principa Rodina Principů pochází z oblasti Grahovo nedaleko Nikšiće. Odtud se na počátku 18. století přestěhovali do vesnice Polača nedaleko Kninu. Tehdy si změnili původní příjmení Jovićević na Čeko, neboť pracovali v tureckých službách jako pohraniční stráž – žoldnéři, kteří podle zvyku přepadali cestující.

Z Polačy se rodina na počátku 19. století přestěhovala na druhou stranu pohoří Dinara, do vesnice Obljaj nedaleko Bosanského Grahova v oblasti Grahovsko polje. Tehdy si změnili příjmení z Čeko na Princip, což byla původně jen místní přezdívka, která je odlišovala od mnoha dalších členů stejné rodiny. Civilní a vojenské úřady je nadále nazývaly Čeko a jejich přezdívku uváděly v závorkách. Nicméně Princip se postupně zcela stalo jejich úředně úžívaným příjmením.

Teorie o původu jejich příjmení uvádí, že pochází od jejich předka Todora, jenž byl bohatým obchodníkem s dobytkem, nejznámějším v celém regionu. Hnal svá stáda volů, aby je prodal, dokonce až do Benátské nížiny. Hrdý a mocný, vždy jezdil oděný do bohatého bosenského oděvu se stříbrnou výšivkou na hrudi a na bílém koni, proto jej přezdívali „bosenský princ“ a „princ Bosny“. A tak z „prince“ vzniklo příjmení Princip.

Všichni muži z rodiny Principů se v letech 1875 až 1878 zúčastnili hercegovského povstání známého jako „Nevesinjska puška“. Gavrilův dědeček Jovo Princip byl se svým bratrem Tomem členem hlavního štábu povstání v Crni Potoci poblíž Grmeče, které vedl Golub Babić. Jovovi synové (Ilija a Petar – Gavrilův otec) se také zúčastnili tohoto povstání. Jako dobrý a statečný bojovník byl Ilija Princip vyznamenán Medailí za statečnost Petarem Mrkonjićem, známým jako princ Petr I. Karađorđević. Během povstání uprchly ženy a děti rodiny Principů do oblasti Kninu.

Rodina Gavrila Principa náhled|Gavrilo Princip se svými přáteli a bratry. Uprostřed stojí Bogdan Žerajić, sedícími jsou Jovo, Gavrilo a Nikola Princip. Rodiče Gavrila Principa se jmenovali Petar a Marija, přezdívaná Nana. Žili skromným a chudým životem ve vesnici Obljaj nedaleko Bosanského Grahova a měli tři syny – Jova (narozeného v roce 1887), Gavrila (narozeného v roce 1894), a Nikolu Nika (narozeného v roce 1898).

Nejstarší syn Jovo Princip byl obchodníkem a pobýval v Hadžići nedaleko Sarajeva. Když Gavrilo dokončil školu, odešel ke svému bratrovi do Sarajeva, kde měl nastoupit do důstojnické školy, čemuž se vzepřel a nastoupil na obchodní školu a poté na gymnázium. Po třech letech studia v Sarajevu pokračoval ve vzdělávání v Tuzle. V roce 1912 odešel do Bělehradu, kde pokračoval ve studiu. Následně několikrát cestoval mezi Bělehradem a Sarajevem.

Jovo jako starší bratr věděl o Gavrilově členství v revolučním hnutí a v organizaci Mladá Bosna. Krátce před uskutečněním atentátu na Františka Ferdinanda v Sarajevu ze dne 28. června 1914 měl Jovo podezření, že Gavrilo bude zapleten do nějakého spiknutí souvisejícího s příjezdem rakousko-uherského následníka trůnu. Poslal svého nejmladšího bratra Nikolu do Sarajeva s úmyslem přesvědčit Gavrila, aby spolu odjeli do jejich rodné vesnice navštívit rodiče. Gavrilo odmítl, zůstal v Sarajevu a zúčastnil se atentátu.

Po sarajevském atentátu byl Gavrilův bratr Jovo zatčen a internován v táboře v Aradu v rumunské části Banátu a veškerý jeho majetek byl zkonfiskován. Podařilo se mu z tábora uprchnout a připojit se k srbské armádě na soluňské frontě. Po první světové válce pokračoval v práci jako obchodník v Sarajevu a stal se také členem parlamentu.

Nejmladší bratr Nikola studoval po první světové válce medicínu ve Štýrském Hradci. Následně pracoval jako lékař v Čapljině. V roce 1941, kdy započala invaze vojsk Osy do Jugoslávie v rámci druhé světové války, byl zavražděn ustašovci.

Potomci náhled|upright|Národní hrdina Slobodan Princip Seljo, syn Jova Principa Potomci Jova Principa Gavrilův starší bratr Jovo Princip měl se svou ženou Anou celkem pět dětí – tři dcery a dva syny: Slavojka byla nejstarší dcerou Jova Principa. Zemřela mladá v důsledku komplikací při svém třetím těhotenství. Měla celkem dvě děti: syna Slobodana, který žije v Bělehradě, a dceru Vesnu, která žije v Pittsburghu v USA. Vukica byla druhou dcerou Jova Principa. Provdala se za Ibra Latifiće (1917–2008), ředitele republikového statistického úřadu SR Bosny a Hercegoviny, a nejprve žili v Sarajevu, než se přestěhovali do Bělehradu, kde se její manžel stal ředitelem federálního statistického úřadu SFR Jugoslávie. Měli tři děti: dceru Jasnu a dva syny, Gorana a Zorana. Brana byla třetí dcerou Jova Principa. Provdala se za Milovana Batu Pejanoviće, důstojníka UDBE, jenž byl jedním z organizátorů zatčení Nikoly Kalabiće a Draži Mihailoviće na přelomu let 1945 a 1946 a později se stal předsedou Nejvyššího soudu Srbska. Měli spolu syna Slobodana. Gavrilo byl starším synem Jova Principa. Na začátku druhé světové války se pokusil dostat z okupovaného Sarajeva do Bělehradu. V Bosanskem Brodu jej ustašovci vytáhli z vlaku a odvedli na neznámé místo. Slobodan byl mladším synem Jova Principa. Během studia na Technické fakultě Bělehradské univerzity se připojil k revolučnímu studentskému hnutí a stal se členem Komunistické strany Jugoslávie. V roce 1941 byl jedním z organizátorů povstání v Romaniji a později členem hlavního štábu oddílů NOP v Bosně a Hercegovině. Zemřel na břišní tyfus 25. dubna 1942. Posmrtně byl prohlášen národním hrdinou.

Potomci Nikoly Principa náhled|upright|Branislav Princip (prasynovec Gavrila Principa) a Anita Hohenbergová (pravnučka Františka Ferdinanda) se setkali ve Štýrském Hradci v den stého výročí konce první světové války, dne 11. listopadu 2018 v 11:11 hodin, při příležitosti akce „Gesto století“. Gavrilův mladší bratr Nikola Princip měl se svou ženou Mirou dva syny: Borivoj byl jedním ze synů Nikoly Principa. On i jeho žena Slobodanka měli dva syny, Sašu a Branislava. Do své smrti žil v Pančevu, kde pracoval jako inženýr ve společnosti „Azotari“. Jeho starší syn Saša žije v Kanadě a mladší Branislav v Pančevu.

Rodokmen

Odkazy Reference

Literatura

Kategorie:Srbské rodiny