Trest smrti v Bangladéši je legální forma trestu. K trestu smrti však mohou být odsouzeny pouze osoby starší 18 let.Bangladesh". The Death Penalty Worldwide database. Center for International Human Rights, Northwestern University School of Law Zločiny, za které lze vynést nejvyšší trest, jsou stanoveny v trestním zákoníku Bangladéše.Penal Code 1860 Patří mezi ně povstání, navádění ke vzpouře, křivá výpověď vedoucí ke smrti nevinné osoby, vražda, asistovaná sebevražda dítěte či vražda dítěte."Bangladesh:Criminal justice through the prism of capital punishment and the fight against terrorism" Dostupné online Trestní řád z roku 1898 (který vznikl v době, kdy byl Bangladéš součástí Britské Indie) stanoví, že osoba odsouzená k trestu smrti má "být pověšena za krk, dokud nezemře".Code of Criminal Procedure 1898 V případech vraždy odvolací soud vyžaduje, aby soudy prvního stupně zvážily přitěžující a polehčující okolnosti, trest smrti tak není v případě vraždy mandatorní.The Abolition of the Mandatory Death Penalty in India and Bangladesh: A Comparative Commonwealth Perspective Dostupné online

Zákon o prevenci represe žen a dětí z roku 2000 stanoví, že trest smrti může být uložen za vraždu nebo pokus o vraždu, pokud k vraždě byla použita kyselina či jed, nebo byla oběť upálena.Women and Children Repression Prevention Act 2000, section 4. Dle stejného zákona dochází ke způsobení těžké újmy na zdraví ohněm, jedem nebo kyselinou, pokud byl poškozen zrak, sluch, zasažen obličej, prsa nebo reprodukční orgány oběti.Women and Children Repression Prevention Act 2000, section 4(2). Zločinci v Bangladéši tak mohou být odsouzeni k trestu smrti i za pokus o trestný čin.

I další trestné činy, během kterých nedošlo k žádnému úmrtí, mohou být potrestány trestem smrti, pokud se zločinu dopustili příslušníci ozbrojených sil. Mezi tyto trestné činy patří poskytování pomoci nepříteli, zbabělost a dezerce, včetně navádění k takovému chování, zbabělé použití vlajky příměří nebo jakýkoli čin směřující k ohrožení Bangladéše."The death penalty and the "most serious crimes" Dostupné v archivu

Podle World Coalition Against the Death Penalty bylo v roce 2017 v Bangladéši vykonáno šest poprav. Organizace JusticeMakers Banhladesh ve Francii vyzvala při příležitosti Světového dne proti trestu smrti v roce 2024 zemi ke zrušení trestu smrti. Stalo se tak krátce poté, co premiérka Šajch Hasína Vadžídová rezignovala na svou funkci. Dne 17. listopadu 2025 odsoudil Mezinárodní trestní tribunál bývalou premiérku Šajch Hasínu Vadžídovou k trestu smrti za schválení použití smrtící síly, která vedla ke smrti 1400 protestujících během masových protivládních nepokojů v červenci 2024.

Mezinárodní právo v oblasti lidských práv Bangladéš byl původně součástí Pákistánů, a tedy součástí Britské Indie. Když v roce 1970 vyhrála první volby v Pákistánu Awami League, pákistánská armáda brutálně potlačila bengálský lid ve Východním Pákistánu. Více než 3 miliony lidí zemřely, miliony žen byly znásilněny a desítky milionů lidí byly vehnány do extrémně špinavých uprchlických táborů v Indii. Po krátké invazi Indie byl Bangladéš osvobozen od brutality pákistánské vlády, ale čelil obtížnému úkolu obnovy země, která byla v té době chudá a zranitelná vůči přírodním katastrofám. Dle Amnesty International jsou v Bangladéši nadále porušována základní lidská práva.

Bangladéšská lidová republika ratifikovala některé mezinárodní smlouvy o lidských právech. Vláda však vznesla některá prohlášení a výhrady k jednotlivým článkům daných smluv. Jednou z výhrad zvláštního významu je výhrada k článku 14 odstavci 1 Úmluvy proti mučení (CAT). Důvodem výhrady bylo, že Bangladéš ji bude uplatňovat "v souladu s platnými zákony a legislativou země".

Několik mezinárodní smluv o lidských právech Bangladéš neratifikoval ani k nim nepřistoupil. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1976 Bangladéš ratifikoval v roce 2000. Nicméně Opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech či Opční protokol k Mezinárodnímu paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech ratifikovány nebyly. Druhý opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech z roku 1991, jehož cílem je zrušení trestu smrti, rovněž nebyl ratifikován.

Rada pro lidská práva v rámci všeobecného pravidelného přezkumu provedla v roce 2009 přezkum Bangladéše. Bylo vydáno důrazné doporučení pro zrušení trestu smrti.Human Rights Council, Report of the Working Group on the Universal Periodic Review: Bangladesh’. UN Doc A/HRC/11/18. 5 October 2009 Bangladéšská vláda v reakci na to uvedla: "Trest smrti je v Bangladéši zachová pouze jako exemplární trest za ohavné zločiny, jako je házení kyseliny, teroristické činy, plánovaná vražda, obchodování s drogami, znásilnění, únosy žen a dětí. Soudní i administrativní orgány se s těmito případy trestu smrti vypořádávají s mimořádnou opatrností a soucitem a tento trest je uplatňován pouze v krajních případech, které se týkají hrubého porušování lidských práv obětí. Bangladéš má extrémně nízkou míru provádění těchto trestů smrti."Human Rights Council, Report of the Working Group on the Universal Periodic Review: Bangladesh, Addendum’ UN Doc A/HCR/11/18/Add.1, 9 June 2009, 4, Recommendation 19.

Skutečnost, že za velmi širokou škálu trestných činů lze uložit trest smrti, je potenciálně v rozporu s mezinárodním právem. Povolení trestu smrti za trestné činy, jako je únos nebo obchod s drogami, je v rozporu s mandátem Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, který stanoví, že trest smrti by měl být uplatňován pouze v nejzávažnějších případech.

Mandatorní tresty smrti Zákon o prevenci represe žen a dětí z roku 2000 stanoví, že trest požadovaný pro osobu, která způsobí smrt za věno, je povinný trest smrti. To znamená, že neexistuje žádný jiný alternativní trest a porota je zbavena možnosti uplatnit diskreční pravomoc na určité okolnosti týkající se trestného činu nebo obviněného.

Stát versus Šukar Alí Tento případ je příkladem potenciálně nespravedlivých výsledků, které mohou vyplynout z uplatňování mandatorních trestů smrti. Dne 12. června 2001 byl Šukar Alí, 14letý chlapec, usvědčen ze sexuálního napadení 7leté dívky, které mělo za následek její smrt. V době spáchání trestného činu, v létě roku 1999, žil Alí se svou matkou a starší sestrou ve slumech v okrese Manikganj v západním Bangladéši. Jeho finanční situace nedovolovala, aby mohl vyhledat právní pomoc, a proto mu stát jmenoval obhájce. To nebyl standardní postup, v tomto případě to však bylo nutné kvůli závažnosti trestu, kterému Alí čelil, v případě, že by byl uznán vinným. Alí byl odsouzen Nejvyšším soudem k trestu smrti oběšením podle paragrafu 6 dřívější verze zákona o prevenci represí vůči ženám a dětem z roku 1995.The Women and Children Repressive Prevention Act 1995 Soud uvedl, že byl nucen toto rozhodnutí učinit bez ohledu na jeho věk. Dle soudu: "za trestný čin, z něhož byl souzený obviněn, nebyl stanoven žádný alternativní trest a nezbývá nám nic jiného, než trest zachovat, pokud se domníváme, že obžaloba byla schopna vinu prokázat nade vší pochybnost." Odvolací senát po odvolání zmírnil Alího trest smrti na trest odnětí svobody na doživotí. Bylo to poprvé, co Nejvyšší soud Bangladéše zrušil své předchozí rozhodnutí. Trestní právo Bangladéše se od Alího prvního uvěznění výrazně posunulo. Byl přijat zákon zakazující trest smrti a doživotní vězení pro děti. Děti jsou však stále trestně odpovědné od věku 9 let.

Dne 16. května 2010 prohlásil vrchní soudní senát Nejvyššího soudu Bangladéše paragraf 6(2), 6(3) a 6(4) zákona o prevenci represe žen a dětí z roku 1995 za protiústavní. Soud rozhodl, že bez ohledu na trestný čin nesmí právní předpisy stanovit, že je trest smrti jediným možným trestem. Soud rozhodl: "Zákonné ustanovení, které soudu brání v uplatnění jeho laskavé diskreční pravomoci v otázce života a smrti, bez ohledu na okolnosti, za nichž byl trestný čin spáchán, a tedy bez ohledu na závažnost trestného činu, nelze považovat jinak než za drsné, nespravedlivé a represivní. Zákonodárce nemůže učinit relevantní okolnosti irelevantními a zbavit soud jeho legitimní jurisdikce k uplatnění jeho diskreční pravomoci neuložit v příslušných případech trest smrti. Stanovení vhodných trestů je soudní, a nikoli výkonnou mocí. Soud s ohledem na situaci případu stanoví relevantní skutečnosti, které je třeba zvážit, a váhu, která jim má být přisouzena. Proto bez váhání zastáváme názor, že tato ustanovení jsou v rozporu se základními principy naší ústavy, a proto překračují její pravomoci, a proto jsou prohlášena za neplatná."Sukur Ali, Bangladesh Legal Aid and Services Trust and others v. The State, pp. 60–61, Civil Appeal No. 116 of 2010 with Criminal Petition for Leave to Appeal No. 374 of 2011, Supreme Court of Bangladesh, 5 May 2015.

Mezinárodní trestní tribunál v Bangladéši Mezinárodní trestní tribunál v Bangladéši je místní válečný tribunál, který byl zřízen za účelem vyšetřování a stíhání podezřelých z genocidy spáchané v roce 1971 pákistánskou armádou během osvobozenecké války v Bangladéši. První osobou, která byla tribunálem odsouzena, byl Abúl Kalám Azad, který opustil zemi a byl odsouzen v nepřítomnosti. V roce 2013 nad ním byl vynesen rozsudek smrti. Organizace spojených národů v roce 2009 nabídla svou podporu, aby se Bangladéš nedopustil podobných chyb, kterých se dopouštějí jiné trestní tribunály. Vedoucí představitel OSN v Bangladéši uvedl: "Bangladéš poprvé pořádá tribunály pro válečné zločiny a je důležité, aby pochopil, jak je pořádaly jiné země. Existují země, kde došlo k chybám, a my nechceme, aby Bangladéš tyto chyby opakoval." Od zahájení soudních procesů však došlo k posunu, protože existují obavy, že Mezinárodní trestní tribunál neplní své závazky vyplývající z mezinárodních závazků Bangladéše v oblasti lidských práv, mezinárodního trestního práva a bangladéšské ústavy. Bangladéš je smluvní stranou Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a proto má povinnost plnit jeho klíčová ustanovení. Zejména ustanovení týkající se spravedlivých procesů a práv obviněných osob.

Dne 17. listopadu 2025 Mezinárodní soudní tribunál odsoudil bývalou premiérku Šejk Hasínu k trestu smrti a obvinil ji ze schválení použití smrtící síly, která vedla ke smrti 1400 protestujících během masových protivládních nepokojů v červenci 2024.

Počet poprav od roku 2006

Odkazy

Reference

Kategorie:Bangladéšská společnost Bangladéš Kategorie:Bangladéšské právo