náhled|Sarkofág krále Ahirama, Národní muzeum v Bejrútu Sarkofág krále Ahirama je sarkofág fénického vládce Byblosu. Sarkofág byl objeven v roce 1923 francouzským egyptologem Pierrem Montetem v hrobce V královské nekropole v Byblosu. Sarkofág je zdoben basreliéfními řezbami a fénickým nápisem. Tento nápis, jeden z pěti, které jsou známé jako královské nápisy z Byblosu, je považován za nejstarší známý příklad plně rozvinuté fénické abecedy. Fénická abeceda je považována za mateřskou abecedu pro širokou škálu systémů písma používaných po celém světě, včetně písma řeckého, latinky a cyrilice, hebrejského písma, arabského a urdského adžadu. Některými učenci je označován za terminus post quem přenosu abecedy do Evropy.
Nález Sarkofág krále Ahirama byl spolu s dalšími dvěma nezdobenými vápencovými sarkofágy objeven v roce 1923 francouzským egyptologem Pierrem Montetem v hrobce V královské nekropole v Byblosu. Hrobka je hluboká přibližně 10 metrů. Sarkofág byl vyzvednut a nachází se v Národním muzeu v Bejrútu.
Popis sarkofágu náhled|Detail sarkofágu krále Ahirama zobrazující skupinu čtyř truchlících žen Sarkofág měří na délku 200 centimetrů a 114 centimetrů na šířku. Jeho výška včetně víka činí 147 centimetrů.Maïla Afeiche, Anne-Marie (24 September 2019). "Le sarcophage d'Ahiram roi de Byblos" [The sarcophagus of Ahiram, king of Byblos]. Agenda Culturel. Beirut. Dostupné online
Vršek sarkofágu je lemován vlysem s obrácenými lotosovými květy, kdy se střídají květy otevřené a zavřené. Motiv silného lana rámuje horní část hlavní basreliéfní scény a rohové sloupy zdobí všechny čtyři strany sarkofágu. Sarkofág spočíval na čtyřech lvech. Hlavy a přední nohy lvů vyčnívají ze sarkofágu, zatímco zbytek těl lvů se objevuje v basreliéfu na dlouhých stranách.
Hlavní scéna na přední straně sarkofágu zobrazuje krále na trůnu, který drží zvadlý lotosový květ. Před trůnem stojí stůl plný obětin, za nímž následuje průvod sedmi mužských postav. Dvě scény pohřebního průvodu čtyř truchlících žen zabírají dvě malé strany sarkofágu. Dvě ženy na každé straně odhalují hruď a další dvě jsou zobrazeny, jak se bijí rukama do hlavy.Montet 1928, S. 230 Scéna na zadní straně sarkofágu ukazuje průvod mužů a žen nesoucích obětiny.Montet 1928, S. 231
Víko sarkofágu je mírně konvexní, stejně jako u sousedních sarkofágů. Na každém konci má pouze jeden výstupek ve tvaru lvích hlav. Těla lvů jsou vytesána v basreliéfu na ploché části víka. Po obou stranách lvů jsou vytesány dvě vousaté postavy o rozměrech 171 cm. Jedna z figur nese zvadlý lotosový květ, druhá živý. Montet se domníval, že obě figury představují zesnulého krále. Libanonský archeolog a kurátor muzea Maurice Chehab, který později prokázal přítomnost stop červené barvy na sarkofágu, interpretoval obě figury jako zesnulého krále a jeho syna.
Nápis na sarkofágu se skládá z 38 slov rozdělených do dvou částí, z nichž kratší se nachází na spodku sarkofágu, v prostoru úzkého pásu nad řadou lotosových květů.Montet 1928, S. 236 Delší nápis je vytesán na přední, dlouhé hraně víka.Montet 1928, S. 237 Nápis je varovný a přivolává pohromu na toho, kdo znesvětí hrobku.
Nápis na sarkofágu Nápis na sarkofágu se nachází na dvou místech. První část je na spodní části sarkofágu v pásu podél kratší strany. Druhá část je na víku na okraji delší strany. Fénický nápis obsahuje 38 slov ve starobybloském dialektu, který lze považovat za jeden z nejstarších dochovaných fénických nápisů.
Podle Lehmanna, první část nápisu zní: "Ittobaal,Rekonstrukce jména Ahiramova syna z nápisu na sarkofágu je sporná, kvůli přítomnosti mezery na začátku princova jména. Od doby, kdy byl nápis na Ahiramově sarkofágu v roce 1924 původně publikován, převládal názor na Ittobaal. Nové epigrafické analýzy odhalily, že tato dlouhodobě přijímaná interpretace není možná, a byla předložena nová rekonstrukce s využitím moderních paleografických a kaligrafických metod. Ty prokázalay, že jméno Ahiramova syna muselo znít Pulsibaal nebo Pilsibaal. syn Ahiramův, král Byblosu, zhotovil tento sarkofág pro svého otce Ahirama; vskutku, ukryl ho v něm. Druhá část nápisu zní: "A když král mezi králi, a místodržitel mezi místodržiteli, a velitel vojsk Byblosu, a pak odhalí tento sarkofág - ať je hůl jeho soudu obnažena, ať je trůn jeho království převrácen, a mír uprchne z Byblosu. A jeho pamětní nápis ať je vymazán kvůli péči o mrtvé."Reinhard G. Lehmann: Die Inschrift(en) des Ahirom-Sarkophags und die Schachtinschrift des Grabes V in Jbeil (Byblos). 2005, S. 38 střed|881x881pixelů|Nápis na sarkofágu krále Ahirama
Datování Datování sarkofágu je velmi kontroverzní. Zatímco Helene Sader, Ellen RehmEllen Rehm: Der Ahiram-Sarkophag. 2004 a další jej datují do 13. století př. n. l. na základě archeologických a uměleckohistorických analogií, jiní argumentují pro pozdější datum kolem roku 1000 př. n. l., protože písmo, které se nachází na sarkofágu, tak brzy nemohlo existovat. Nová paleografická a filologická analýza textu provedená R. G. Lehmannem však ukázala, že nápis, který není na základě dějin písma možný před 10. stoletím př. n. l., byl přidán později během opětovného použití sarkofágu. Tím by nic nebránilo dřívějšímu datování vzniku samotného sarkofágu, i když v době vzniku na sarkofágu nebyl žádný nápis.Reinhard G. Lehmann: Die Inschrift(en) des Ahirom-Sarkophags und die Schachtinschrift des Grabes V in Jbeil (Byblos). 2005, S. 3–13
Postava Ahirama není z jiných zdrojů známá a jedná se o ranou fénickou formu jména Hirám. Spojení s nositeli tohoto jména známými ze starověkého Orientu nebo Starého zákona (podle Flavia Iosepha Hiráma I. z let 978–944 př. n. l., fénického krále Týru v době vlády Šalomouna) jsou možná, ale nikoliv prokazatelná.
Fotogalerie
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Byblos Kategorie:Archeologie v Libanonu