Hrobka Battagliů neboli lesní pohřební kaple Enisů a Battagliů se nachází v lokalitě na Chvalově v Jindřichovicích, které jsou součástí Blatné v okrese Strakonice. Byla postavena v novogotickém stylu v roce 1894 a sloužila jako pohřebiště šlechtických rodů Battagliů de Sopramonte e Ponte alto, majitelů zámku Bratronice, a spřízněných Enisů, majitelů zámku Lažany. Hrobka je v soukromém vlastnictví, je památkově chráněná a její interiéry nejsou obvykle přístupné.
Historie náhled|upright|vlevo|Erb Enisů (na fasádě vlevo) Battagliové získali velkostatek a zámek Bratronice v roce 1864, kdy ho zdědil Josef Battaglia (1824–1891) od svého strýce Josefa Kristiána Talacka z Ještětic (1786–1864).
Nedaleké panství a zámek Lažany koupila v roce 1673 Marie Kateřina Častolárová z Dlouhévsi († 1676), jejímž manželem byl Jan Arnošt (Arnošt Jan nebo Arnošt Jindřich) Enis z Atteru a Iveaghu († 1694) ze starobylého původně irského rodu. Tomu byl v roce 1680 udělen český inkolát a byl mu uznán rytířský titul. V držení rodů Enisů zůstaly Lažany až do roku 1874, kdy velkostatek přešel na Jindřišku ze Schönau (1832–1897), provdanou za výše zmíněného Josefa Battagliu.
Hrobka se nachází mimo zastavěné území Jindřichovic v nadmořské výšce 541 metrů přibližně dva kilometry jižním směrem. Asi dva kilometry jihozápadně od hrobky stojí bratronický a jihovýchodně lažanský zámek – obě zámecká sídla jsou vzdušnou čarou téměř stejně vzdálená. Poblíž hrobky se nachází hájovna a rybník Chvalov.
Lesní kaple byla postavena v roce 1894 pravděpodobně na náklady Quida Julia Battaglii (1873–1962). Po vysvěcení byly do hrobky přeneseny ostatky bývalých majitelů Bratronic pohřbených původně na hřbitově v Záboří.
V letech 2003–2010 byla kompletně zrenovována.
Architektura náhled|upright|vlevo|Erb Battagliů (na fasádě vpravo) Novogotická stavba v duchu pozdního historismu byla postavena z cihlového zdiva na mírně obdélném půdorysu. Kaple není orientována, směřuje k jihu.
Hlavní – severní průčelí a obdobně jižní stěna jsou zakončeny trojúhelníkovým štítem. Vstupní průčelí je v ose stěny prolomeno vysokým hrotitým portálem s úzkým žulovým hranolovým ostěním, ve štítu je kruhové okno. Mezi portálem a oknem je obdélné plasticky ohraničené pole s nápisem MDCCCLXXXIV, tedy s chybným vročením 1884. Zdobným prvkem jsou kamenné erby Enisů nad portálem vlevo (dvouocasý lev a dlaň) a Battagliů vpravo (polcený štít a v něm kosmé břevno). Průčelí je završeno kamenným křížem.
Boční stěny člení rizalit s oknem zakončeným lomeným obloukem a kruhovým okénkem v trojúhelném štítu. Severní, západní a východní stěny jsou omítnuty a rozčleněny tak, aby připomínaly kvádrovou rustiku. Střecha objektu je sedlová.
Kaple je ohrazena mřížovým plotem.
Interiér náhled|upright|Nápisová deska Interiér je sklenut křížovou klenbou. Zachovaly se náhrobní desky.
Seznam pohřbených V hrobce byli pohřbeni čtyři rodinní příslušníci. Někteří Enisové byli pohřbeni v Pičíně, na starém hřbitově při kostele sv. Petra a Pavla v Záboří, na hřbitově v Dolních Počernicích nebo na Olšanských hřbitovech.
Chronologicky podle data úmrtí Enisové (Magennisové, MacEnisové) byli starý irský rod, jehož příslušníci jsou zmiňováni už v 5. století. Do střední Evropy se někteří přestěhovali v první polovině 17. století V roce 1784 byli povýšeni do českého a říšského panského stavu. Poslední česká rodová linie vymřela osobou Alberta Enise (1901–1985) v roce 1985. Generace jsou počítány od Mikuláše Leopolda MacEnise.
Battagliové byli původně benátská rodina, která přišla přes Benátsko do Čech. V roce 1677 byli povýšeni do šlechtického stavu a v roce 1708 do stavu svobodných pánů. Po rozdělení působila v Čechách starší rodová linie, kterou založil František Battaglia (1778–1863), zatímco jeho mladší bratr Hieronymus (1783–1846) založil mladší linii působící v Haliči. Starší linie vymřela po meči v roce 1992 a po přeslici v roce 2005. Generace jsou počítány od Šimona Battaglii (asi 1680–?).
V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Modře jsou vyznačeni příslušníci rodu Talacků a Enisů, fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Battagliů, žlutě manželky z jiných rodů, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněni majitelé zámku Bratronice. Zeleně jsou vyznačeny osoby, které byly původně pohřbeny na hřbitově. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky. Seznam nemusí být kompletní.
Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka 1. Josef Kristián Talacko z Ještětic 1786 František Talacko z Ještětic † 1798 Původně pohřben 15. 4. 1864 na hřbitově v Záboří. Rytíř. Důstojník rakouské armády v napoleonských válkách. Majitel panství, resp. velkostatku Bratronice (1831–1864), které zdědil po svém strýci Antonínovi Kristiánovi baronovi z Gfässeru (1766–1829), jímž rod Gfässerů vymřel po meči. V roce 1836 byl při korunovaci Ferdinanda I. Dobrotivého pasován na svatováclavského rytíře. Zemřel ve věku 78 let na ochrnutí plic. 12. 4. 1864 Bratronice Marie Anna Antonie z Gfässeru (č. y852) 2. 5. Karel Alexander Enis z Atter-Iveaghu 28. 12. 1790 Buková Josef František Enis z Atter-Iveaghu (č. x824) 7. 6. 1856 Praha: Jindřiška ze Schönau (č. 4) Pohřben 19. 8. 1871. Zakladatel mladší větve Enisů. Důstojník rakouské armády v době napolenských válek. Držitel Českého šlechtického kříže. Majitel velkostatku Lažany. Zemřel ve věku 80 let na marasmus a chřadnutí. 15. 8. 1871 Lažany Marie Antonie Dlauhoweská z Dlauhévsi 20. 6. 1762 Hořejší Krušec – 16. 12. 1808 Pičín 3. 4. Josef Battaglia 24. 7. 1824 Písek František Battaglia 12. 12. 1778 Meran – 30. 4. 1863 Praha 26. 11. 1872 Lažany: Jindřiška ze Schönau (č. 4) Původně pohřben 4. 11. 1891 na hřbitově v Záboří, v roce 1894 mrtvola převezena do nové hrobky. Majitel velkostatku Bratronice (1864–1891), které zdědil po svém strýci Josefu Kristiánovi Talacku z Ještětic. Zemřel ve věku 67 let na marasmus. 1. 11. 1891 Bratronice Terezie Ludmila Talacková z Ještětic 19. 10. 1790 Praha – 13. 1. 1859 Praha 4. (5/4.) Jindřiška (Henriette) ze Schönau 9. 5. 1832 České Budějovice František ze Schönau 25. 10. 1785 – 6. 3. 1850 7. 6. 1856 Praha: Karel Alexander Enis z Atter-Iveaghu (č. 2) Pohřbena 6. 11. 1897 v rodinné hrobce na Chvalovech u Bratronic. Dáma Řádu hvězdového kříže. Zemřela ve věku 65 let na ochrnutí mozku.
Narodily se jí následující děti (tři děti z prvního manželství a jeden syn z druhého manželství): 1. Karola Emanuela Matylda, provd. Korbová z Weidenheimu (1863–1944) 2. Jindřich Julius Enis z Atter-Iveaghu (1858–1924) 3. Vilém Karel Alexander Enis z Atter-Iveaghu (1860–1944) 4. Quido Julius Battaglia (1873–1962; č. x962) 3. 11. 1897 Bratronice Jindřiška Vernierová de Rougemont 6. 12. 1790 Nový Bydžov – 24. 7. 1865 Praha 26. 11. 1872 Lažany: Josef Battaglia (č. 3)
Hrobka Battagliů na hřbitově v Záboří Poslední dvě generace Battagliů byly pohřbeny v prosté hrobce (č. 168) na hřbitově v Záboří. Na náhrobku nejsou žádná jména ani data, stojí tam pouze rodové jméno Battaglia, nad nápisem je plasticky vyveden krucifix. Osoby jsou v tabulce vyznačeny zelenou barvou ve dvou sloupcích a mají speciální číslování.
Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka x958. (5.) Gisela Lehner Bolzani 17. 6. 1888 Tullnerbach, Dolní Rakousy Georg Leopold Lehner Bolzani 6. 7. 1909 Vídeň: Quido Battaglia (č. x962) Pohřbena na hřbitově v Záboří. Neurozená, ovšem vzdělaná žena, hovořila šesti jazyky. Posledních osm let byla upoutána na lůžku. Zemřela ve věku 69 letech. Narodily se jí dvě děti: 1. Christian (1914–1992; č. x992) 2. Blanka (1911–2005; č. x005) 18. 1. 1958 Bratronice Emilie Schubertová x962. 5. Quido Julius Battaglia 29. 10. 1873 Bratronice Josef Battaglia (č. 3) 6. 7. 1909 Vídeň: Gisela Lehner-Bolzani (č. 958) Pohřben na hřbitově v Záboří. Signatář Deklarace české šlechty ze září 1939. Majitel zámku Bratronice (1891–1948). Zemřel ve věku 88 let. 29. 4. 1962 Bratronice Jindřiška ze Schönau (č. 4) x992. 6. Christian Battaglia 7. 12. 1914 Vídeň Quido Julius Battaglia (č. x962) Pohřben na hřbitově v Záboří. Amatérský cyklistický závodník. Spolumajitel zámku Bratronice (1990–1992). Pracoval v Českých závodech motocyklových ve Strakonicích. Zemřel ve věku 77 let na selhání srdce v sedle kola na úpatí kopce Tisovník. 29. 8. 1992 u Strakonic Gisela Lehner Bolzani (č. 958) x005. 6. Blanka Battagliová 26. 8. 1911 Tullnerbach, Dolní Rakousy Quido Julius Battaglia (č. x962) 1946 Curych: Ernst Blücker 1913–? Pohřbena na hřbitově v Záboří. Spolumajitelka a od roku 1992 majitelka zámku Bratronice (1990–1994). Poté žila v Domově důchodců v Lažanech. Zemřela ve věku 93 let.
Manžel byl mistrem v akrobacii na kole a zemřel ve 40 letech na rakovinu. 7. 1. 2005 Lažany Gisela Lehner Bolzani (č. 958)
Pohřbení na jiných místech Osoby jsou v tabulce vyznačeny zelenou barvou ve dvou sloupcích a mají speciální číslování. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, pokud není matka uvedena ve vlastní samostatné řádkové položce, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.
Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka x779. Marie Liberata Enisová z Atter-Iveaghu 24. 4. 1719 Lažany František Arnošt Matyáš Enisová z Atter-Iveaghu 16. 2. 1688 – 1767 Pohřbena v kostele Narození Panny Marie v Pičíně. Paní na Bukové a Kotenčicích. 14. 9. 1779 Buková Marie Viktorie Kheková ze Schwarzbachu 1702–? x814. 4. František Enis z Atter-Iveaghu kolem 1740 František Arnošt Matyáš Enis z Atter-Iveaghu 16. 2. 1688 – 1767 Walburga nebo Notburga Chanovská z Dlouhévsi 29. 10. 1765 – 24. 1. 1842 Kraselov Pohřben na starém hřbitově u kostela v Záboří. Pán na Boříkově, Lažanech a Milčicích. Se svým bratrem Josefem (1741–1824) byl v roce 1784 povýšen do panského stavu. Zemřel jako 76letý na sešlost věkem. 8. 12. 1814 Lažany Marie Viktorie Kheková ze Schwarzbachu 1702–? x818. Anna Talacková z Ještětic Pohřbena na starém hřbitově u kostela v Záboří. Zemřela ve věku 20 let na plicní vřed a úbytě. 13. 3. 1818 Bratronice x824. 4. Josef František / Josef Tadeáš Arnošt Enis z Atter-Iveaghu 22. 10. 1741 Praha František Arnošt Matyáš Enis z Atter-Iveaghu 16. 2. 1688 – 1767 Marie Barbora Zádubská ze Schönthalu (Šontálu) 28. 7. 1747 Předslavice – 12. 2. 1776 Pohřben na starém hřbitově u kostela v Záboří. Pán na Bukové a Kotenčicích, majitel Lažan, Dlouhé Vsi (1788–?). Se svým bratrem Františkem (1740–1814) byl v roce 1784 povýšen do panského stavu. Zemřel ve věku 82 let na tyfus.
V první manželství se narodily 4 děti: 1. Jan Václav (1768–?, mladý) 2. Liberata Marie (1768 Pičín +?, mladá) 3. Marie Apolonie 1772–1853; č. y853) 4. Marie Karolína (1775–?, mladá) V druhém manželství se narodilo 14 dětí: 5. Anna Marie, provd. z Wolfu (1781 – před 1848) 6. Antonie, provd. z Frankenbusche (1783–1840) 7. Josef František (1784–1852; č. x852), zakladatel starší větve 8. Arnošt (1785–1805), padl v bitvě u Elchingenu 9. Johanna Nepomucena (1788 – před 1808) 10. Alžběta Josefa, provd. Běšinová z Běšin (1789–1877) 11. Karel Alexander (1790–1871; č. 2), zakladatel mladší větve 12. Barbora Monika (1791–?, mladá) 13. Barbora Johanna Nepomucena (1793–?, mladá) 14. Eleonora Viktorie, provd. z Bubna a Litic (1795–1866) 15. František Serafínský Vincent (1796 – před 1861) 16. Johann Nepomuk Antonín (1797–1869) 17. Barbora (*/† 1799)