Seznam představitelů Komunistické strany Československa

Seznam představitelů Komunistické strany Československa přináší přehled vrcholných představitelů Komunistické strany Československa (KSČ), a sice předsedů a místopředsedů výkonného výboru, předsedů a místopředsedů strany, a ústředních, prvních a generálních tajemníků výkonného výboru či ústředního výboru.

Během existence Komunistické strany Československa se názvy a kompetence jejích vrcholných představitelů několikrát změnily. Do roku 1924 stranický sjezd volil výkonný výbor, zpravidla 24členný, jako nejvyšší orgán KSČ mezi sjezdy. Výkonný výbor vedli předseda a místopředseda (eventuálně místopředsedové) výkonného výboru, centrální aparát strany řídil ústřední tajemník; zmíněná trojice funkcionářů zasedala v sedmičlenném užším výkonném výboru, který ve svých rukách soustředil každodenní řízení strany. Výkonný výbor se občas označoval za ústřední výkonný výbor, ústřední tajemník synonymně za ústředního sekretáře, či generálního sekretáře/tajemníka.

Roku 1924 II. sjezd KSČ přijal nový organizační řád, podle kterého sjezd volil ústřední výbor KSČ. Ústřední výbor pak k běžnému řízení strany volil politické byro (politbyro) v čele s jedním nebo více politickými tajemníky (či politickými sekretáři) a k vedení organizačních záležitostí organizační byro (orgbyro) v čele s jedním nebo více organizačními tajemníky (či organizačními sekretáři). Roku 1927 IV. sjezd KSČ zrušil organizační byro, jehož úkoly převzal sekretariát ÚV tvořený několika tajemníky, vedený ústředním/generálním/vedoucím organizačním tajemníkem.

V dubnu 1945 byl ustaven prozatímní ústřední výbor KSČ v čele s předsedou a místopředsedou KSČ a ústředním tajemníkem (resp. sekretářem) KSČ. Funkce místopředsedy KSČ v následujících týdnech zanikla, předseda strany stál v čele strany a ústřední tajemník řídil centrální stranický aparát s pomocí svých zástupců. Funkce ústředního tajemníka (nazývaného i generální tajemník) byla zrušena při reorganizaci ústředních stranických orgánů v září 1951, přičemž úkoly ústředního tajemníka převzal předseda strany, faktickým řízením centrálního stranického aparátu byl pověřen organizační sekretariát ÚV sestávající z tajemníků ÚV a vedený jedním z nich. V září 1953 bylo postavení tajemníka řídícího sekretariát formalizováno, když obdržel titul „první tajemník“. V následujících dvou letech první tajemník ÚV upevnil svou pozici ve stranickém vedení a od roku 1955 byl nepopiratelným vůdcem strany, když stanul v čele politického byra (resp. od roku 1962 předsednictva) ústředního výboru. Na XIV. sjezdu KSČ roku 1971 byl první tajemník ÚV přejmenován na generálního tajemníka ÚV.

K dalším změnám došlo až na Mimořádném sjezdu v prosinci 1989, kdy sjezd na místě generálního tajemníka ÚV KSČ zřídil funkce předsedy KSČ a prvního tajemníka ÚV KSČ. Nové uspořádání vydrželo pouze necelý rok, když, jako následek rozpadu KSČ na Stranu demokratickej ľavice (SDĽ) na Slovensku a Komunistickou stranu Čech a Moravy (KSČM) v českých zemích, XVIII. sjezd místo ústředního výboru ustavil podstatně redukované společné federální vedení, a sice federální radu strany vedenou předsedou a místopředsedou rady. Federace SDĽ a KSČM i se svými orgány zanikla v dubnu 1992.

Předsedové, místopředsedové a ústřední tajemníci výkonného výboru KSČ (1921–1924) Na ustavujícím zasedání výkonného výboru zvoleného Ustavujícím sjezdem Československé komunistické strany byl 16. května 1921 zvolen sedmičlenný užší výkonný výbor v čele s předsedou Václavem Šturcem a místopředsedy Bohumírem Šmeralem a Václavem Bolenem, ústředním tajemníkem výkonného výboru byl současně vybrán Bohumil Jílek.

Na zasedání výkonného výboru konaném 3. listopadu 1921 na závěr Slučovacího sjezdu KSČ byli ve svých funkcích předsedy a ústředního tajemníka výkonného výboru potvrzeni Václav Šturc a Bohumil Jílek, místopředsedou výkonného výboru byl zvolen Karl Kreibich.

Jílek z funkce ústředního tajemníka odstoupil v únoru 1922, zastupujícím ústředním tajemníkem se nakrátko stal Bohumír Šmeral,Protokol I. řádného sjezdu, s. 386. v březnu 1922 funkci převzal Antonín Zápotocký. Na říšské konferenci KSČ 24. září 1922 byl z vedení KSČ odvolán Václav Šturc. Novým předsedou výkonného výboru se v říjnu 1922 stal Alois Muna.

Trojice vrcholných představitelů komunistické strany, Alois Muna, Karl Kreibich a Antonín Zápotocký byla ve svých funkcích potvrzena i na zasedání výkonného výboru KSČ konaném 6. února 1923 na závěr I. sjezdu KSČ,Protokol I. řádného sjezdu, s. 309. v čele KSČ zůstali do voleb nového vedení strany na II. sjezdu KSČ v listopadu 1924.

Jméno Zvolení do úřadu Opuštění úřadu Poznámky Předsedové výkonného výboru KSČVáclav Šturc 16. května 1921 3. listopadu 1921 3. listopadu 1921 24. září 1922Alois Muna říjen 1922 6. února 1923 6. února 1923 11. listopadu 1924 Místopředsedové výkonného výboru KSČBohumír Šmeral 16. května 1921 3. listopadu 1921Václav Bolen 16. května 1921 3. listopadu 1921Karl Kreibich 3. listopadu 1921 6. února 1923 6. února 1923 11. listopadu 1924 Ústřední tajemníci výkonného výboru KSČBohumil Jílek 16. května 1921 3. listopadu 1921 3. listopadu 1921 únor 1922Bohumír Šmeral únor 1922 únor 1922 zastupující ústřední tajemníkAntonín Zápotocký březen 1922 6. února 1923 6. února 1923 11. listopadu 1924

Ústřední tajemník (případně ústřední sekretář) výkonného výboru byl označován i za generálního tajemníka (resp. generálního sekretáře).

Vedení KSČ v letech 1924–1945 Ve druhé polovině 20. let a 30. letech je složení vedení KSČ nejisté, počínaje V. sjezdem KSČ roku 1929 nelze ani přesně stanovit složení ústředního výboru, když v protokolech sjezdů začala být uváděna pouze početnost nově zvoleného ústředního výboru, ne však seznam zvolených členů. Pokus o rekonstrukci stranického vedení podnikli čeští historikové v druhé polovině 60. let, vycházel především ze vzpomínek pamětníků; publikován byl v Příspěvcích k dějinám KSČ, roč. V., č. 5 rok 1965, s. 757–784. Z něho pak vychází pozdější literatura. Jako vrcholní představitelé strany jsou tudíž od 60. let 20. století tradičně uváděni Josef Haken jako předseda strany (1924–1927), Antonín Zápotocký jako ústřední (nebo generální) tajemník (1924–1925), Bohumil Jílek jako generální tajemník (1925–1929) a Klement Gottwald jako generální tajemník (1929–1945) ústředního výboru strany.Štverák, s. 16. S odkazem na „např. Dějiny KSČ v datech, Svoboda, Praha 1984; Dějiny Československa v datech, Svoboda, Praha 1968; Dějiny KSČ, SNPL, Praha 1961“.

Jméno Zvolení do úřadu Opuštění úřadu Poznámky Předseda KSČJosef Haken listopad 1924 září 1925 září 1925 březen 1927 Ústřední/generální tajemník ÚV KSČAntonín Zápotocký listopad 1924 září 1925 Bohumil Jílek září 1925 březen 1927 duben 1927 únor 1929 Klement Gottwald únor 1929 březen 1931 březen 1931 duben 1936 duben 1936 duben 1945

Historik František Štverák ve svém přehledu personálního složení vedení KSČ – Schematismus k dějinám Komunistické strany Československa (1921–1992), 1. vyd. 2010 – konstatoval, že výše uvedený tradiční přehled (Haken-Zápotocký-Jílek-Gottwald) je problematické doložit soudobými zdroji a podnikl pokus o určení vrcholných představitelů strany na základě širšího spektra primárních pramenů než byly použity v 60. letech, a sice jak zmínek v tisku, ale i (dosud k tomuto účelu nevyužitých) ročenek a policejních zpráv o složení vedení KSČ.Štverák, s. 15–19. Jeho výsledek je uveden níže:

Předseda KSČ: Josef Haken od listopadu 1924 do 1931?Štverák, s. 20–21. Klement Gottwald od 11. března 1931 do 1938 (případně předseda ÚV KSČ)

Místopředseda KSČ: Karl Kreibich od listopadu 1924 do září 1925 Viktor Stern zmiňován v letech 1930–1931 Josef Haken zmiňován roku 1934

(Vedoucí) politický tajemník (či sekretář) ÚV KSČ: Josef Haken od listopadu 1924 do ? (politický sekretář) Alois Neurath od listopadu 1924 do ? (politický sekretář) Klement Gottwald od 1931 do 1938 (vedoucí politický sekretář)

Generální/ústřední tajemník (či sekretář) ÚV KSČ: Antonín Zápotocký od listopadu 1924 do dubna 1925 (generální tajemník) Bohumil Jílek od roku 1925 do února 1929 (ústřední tajemník, ústřední organizační tajemník, generální tajemník) Klement Gottwald od února 1929 do března 1931? (ústřední tajemník, generální tajemník) Josef Guttmann od března 1931? do prosince 1933? (ústřední tajemník) Rudolf Slánský od 1934? do února 1936? (generální tajemník) Václav Kopecký od února 1936? do 1938? (ústřední tajemník) Klement Gottwald od 1938? do 1945? (generální tajemník)

Předseda (1945–1953), místopředseda (1945) a ústřední tajemník (1945–1951) KSČ Na schůzi ústředního výboru Komunistické strany Slovenska s funkcionáři KSČ z moskevské a londýnské emigrace v Košicích dne 8. 4. 1945 byl ustaven ústřední výbor strany a jeho předsednictvo, Klement Gottwald byl zvolen předsedou KSČ, Karol Šmidke místopředsedou KSČ a Rudolf Slánský ústředním tajemníkem KSČ. S přesunem vedení KSČ do Prahy v květnu 1945 zanikla Šmidkeho místopředsednická funkce (i členství v předsednictvu ÚV). Gottwald a Slánský byli do funkcí předsedy a ústředního tajemníka KSČ znovuzvoleni 31. března 1946 a 29. května 1949 na VIII. a IX. sjezdu KSČ.

Ve zprávě Rudého práva o volbě na VIII. sjezdu byl Slánský uveden jako ústřední sekretář, jako ústřední tajemník byla funkce uvedena v organizačním řádu strany přijatém na IX. sjezdu, ve zprávách Rudého práva o volbě Slánského na IX. sjezdu a zrušení funkce v září 1951.. Současně byl Slánský označován i za generálního tajemníka (a to i při volbě na IX. sjezdu)Protokol IX. řádného sjezdu, s. 557 a 566. a jako generální tajemník je běžně uváděn v pozdější literatuře.

Na zasedání ÚV KSČ 6. září 1951 byla funkce ústředního tajemníka zrušena, jeho pravomoce převzal předseda KSČ Klement Gottwald. Vlastní řízení organizačního sekretariátu ÚV a centrálního stranického aparátu převzal Antonín Novotný, 6. září 1951 zvolený jedním z tajemníků ÚV a od prosince 1951 člen nejužšího vedení strany (politického sekretariátu). Novotný vedl stranický aparát do ledna 1953, kdy v rámci reorganizace vedení strany a státu z funkce tajemníka ÚV přešel na místo místopředsedy vlády.

Dne 14. března 1953 Klement Gottwald zemřel. Mezi členy úzkého vedení strany (politického sekretariátu) nikdo výrazně nepřevyšoval kolegy, proto po Gottwaldově úmrtí nebyl zvolen nový předseda KSČ a funkce zanikla, přičemž v řízení schůzí politického sekretariátu (resp. od června 1954 politického byra) se jeho členové střídali. Řízením organizačního sekretariátu ÚV a stranického aparátu byl na zasedání ústředního výboru KSČ 21. března 1953 opět pověřen Antonín Novotný, současně zvolený tajemníkem ÚV.

Jméno Zvolení do úřadu Opuštění úřadu Poznámky Předseda KSČKlement Gottwald 8. dubna 1945 31. března 1946 Předseda vlády Československa od července 1946 do června 1948;prezident Československa od června 1948;zemřel 14. března 1953. 31. března 1946 29. května 1949 29. května 1949 14. března 1953 Místopředseda KSČKarol Šmidke 8. dubna 1945 květen 1945 Ústřední tajemník KSČ Rudolf Slánský 8. dubna 1945 31. března 19466. září 1951 funkce zrušena. 31. března 1946 29. května 1949 29. května 1949 6. září 1951

První (1953–1971) a generální (1971–1989) tajemníci ÚV KSČ Na zasedání ústředního výboru KSČ 21. března 1953 byl pověřen řízením sekretariátu ÚV Antonín Novotný, současně zvolený tajemníkem ÚV. Na zasedání ústředního výboru KSČ 4. září 1953 bylo jeho postavení v čele sekretariátu formálně vyjádřeno, když byl zvolen prvním tajemníkem ÚV KSČ.Hemza, s. 44 Ani jako první tajemník ÚV Novotný svou mocí zprvu nepřevyšoval ostatní členy nejužšího vedení strany, nicméně jeho vliv postupně rostl a v květnu 1955 stanul v čele strany jako její jednoznačný vůdce, když začal připravovat a řídit jednání politického byra ÚV.Hemza, s. 74 Prvním tajemníkem ÚV byl znovuzvolen na zasedáních ústředního výboru KSČ konaných 15. června 1954, 21. června 1958, 8. prosince 1962 a 4. června 1966 na závěr X., XI., XII. a XIII. sjezdu KSČ. Rezignoval na zasedání ústředního výboru KSČ 5. ledna 1968.