Jan Josef hrabě Pachta, svobodný pán z Rájova ( Johann Joseph Graf Pachta, Freiherr von Rayhofen, před rokem 1756, zřejmě 4. listopad 1755 – 17. dubna 1834, Praha) byl český šlechtic z rodu Pachtů z Rájova, milovník hudby a hudebník, hudební mecenáš a skladatel. Někdy bývá zaměňován se svým starším příbuzným Janem Josefem Filipem Pachta z Rájova.

Život náhled|Nádvoří pražského paláce, kde hrabě Pachta pořádal svá hudební setkání Narodil se jako syn hraběte Huberta Karla Pachty z Rájova (asi 1720–1760) a jeho manželky Barborou Berényiovou z Karancs-Berény († 1809). Mezi jeho příbuzné patřili strýcové Františke Josef (1710-1799), Arnošt Karel (1718–1803), Hubert Karel (asi 1720–1760) a Jan Josef Filip (asi 1723–1822). Jeho děd Jan Jáchym zahynul za války o rakouské dědictví v roce 1742, kdy byl zajat Francouzi během okupace Prahy.

Hudební činnost a mecenát Hrabě Jan Josef Pachta byl velikým milovníkem hudby a mecenáš. Měl vlastní vyhlášenou hudební kapelu, kterou doplňoval poddanými z Pravonína. Mezi jeho hudebníky byli např. vynikající hudebník Jan Nepomuk Vent, jenž za dramatických okolností počátkem 70. let odešel od cítolibského dvorního orchestru hraběte Arnošta Karla Pachty, bratra Jana Josefa. (Dále jen Šesták 2009). Dále hobojista a klarinetista Václav Matyáš Farník (patrně od 1796), od roku 1811 prvním profesorem pro hru na tyto nástroje na nově založené konzervatoři.

Sám hrabě měl vyinkající hudební vzdělání a zkomponoval několik vlastních skladeb.

Ve svém pražském paláci na Anenském náměstí pořádal pravidelná hudební matiné a stýkal se s mnoha významnými hudebníky své doby, mj. s Josefem Myslivečkem. V paláci opakovaně hostil také Wolfganga Amadea Mozarta, někdy také s manželkou Konstancí. Během jednoho ze svých pobytů v paláci v roce 1787 byl Mozart hrabětem na několik hodin symbolicky „uvězněn“ ve svém pokoji, neboť mu skladatel dříve opakovně přislíbil zkomponovat několik tanců. Mozart, zanechán v místnosti jen s inkoustem a několika listy papíru, zde složil svých 6 německých tanců (KV 509), kterými se vykoupil. Při svých víceméně pravidelných návštěvách Prahy Mozart často pobýval ve svém oblíbeném pokoji v tomto paláci.

Byl to pravděpodobně právě hrabě Pachta, jenž během pražské premiéry Dona Giovanniho seznámil Mozarta s Giacomem Casanovou. V paláci později pobývali též skladatelé Ludwig van Beethoven či Richard Wagner.

U zrodu Pražské konzervatoře Zásadní byl přínos hraběte Pachty k založení soukromé Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách, která stála u zrodu Pražské konzervatoře v roce 1808 – první konzervatoře ve střední Evropě a po Pařížské a Milánské konzervatoři jako třetí vůbec – a která po dalších sto let zajišťovala finanční provoz školy. Společně se skladatelem Bedřichem Divišem Weberem (1766–1842) vypracoval plán pro provoz nového ústavu, naverboval účastníky z řad svých vrstevníků a podařilo se mu zajistit oficiální zápis spolku k 31. březnu 1810. Pod listinou jsou kromě hraběte Pachty podepsáni také František Josef z Vrtby, František Josef ze Šternberka, Jan Nepomuk z Nostic, Kristián Kryštof z Clam-Gallasu, Bedřich Mořic z Nostic, Karel z Firmianu a František Josef z Klebelsbergu.http://www.prgcons.cz/historie Jan Josef Pachta byl v letech 1833–1834, po dlouholetém působení Jana Nepomuka z Nostic-Rienecku, zvolen v pořadí druhým předsedou Jednoty pro zvelebení hudby.

V roce 1818 se stal majitelem zámku Pravoníně, kde hostil Richarda Wagnera za jeho pobytu v Čechách v roce 1832.

Hrabě Jan Josef Pachta, svobodný pán z Rájova zemřel v Praze dne 17. dubna 1834.

Tvorba Pět rukopisnů jeho sonát pro housle a basso continuo je uloženo v Národním muzeu (sig. XXII E 14–18).

Bohumír Jan Dlabač uvádí, že hrabě Jan Josef Pachta z Rájova zkomponoval také symfonii pro 2 lesní rohy, 2 hoboje a fagot, kterou napsal v roce 1780.

Je také možné, že byl také autorem spisu „Kleine Aufsätze politischen Inhalts“/„Malé eseje politického obsahu“ s označením vydání: Prag 1790, Calve, 8°., J. Graf Pachta.

Manželství a potomstvo Hrabě Jan Josef Pachta se v roce 1790 oženil s Josefínou, rozenou Malabaylovou z Canalu (1771-1833), dcerou Josefa Emanuela Malabayly z Canalu (1745–1826), zakladatele botanické zahrady v Praze, později známé pod jménem Kanálka a jeho manželky Marie Quidobaldiny Brigity, rozené hraběnky Chotkové z Chotkova (1738–1810), dcery Rudolfa Chotka z Chotkova a Vojnína a Marie Štěpánky Kinské. Z manželství Jan Josefa Pachty a Josefíny se narodil syn Karel (1787–1849), manželé však žili odděleně. Josefína i se synem žila na zámku v Bartošovicích. Vychovatelem jejich syn Karla se stal profesor Josef Georg Meinert (1773–1844). Mezi Josefínou a Meinertem vznikl silný vztah, ze kterého se narodily dvě nemanželské děti.

Odkazy Reference

Literatura

Dlabacž (Gottfried Joh.), Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theile auch für Mähren und Schlesien (Prag 1813, Gottl. Haase, 4°.) Bd. II, Sp. 409. Oesterreichs Pantheon. Gallerie alles Guten und Nützlichen im Vaterlande (Wien 1830, M. Chr. Adolph, 8°.) Bd. I, S. 28: „Ursprung des Vereins zur Beförderung der Tonkunst in Böhmen“.

Související články Seznam českých skladatelů

Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Narození v 18. století Kategorie:Pachtové z Rájova Kategorie:Hudební mecenáši Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1834 Kategorie:Úmrtí 17. dubna Kategorie:Muži