Algoritmické myšlení je dovednost řešit problémy prostřednictvím návrhu přesných postupů. Představuje tak základní část informatického vzdělání a myšlení a je považováno za jednu z hlavních schopností, které by měl informačně vzdělaný člověk získat během vzdělávání. Algoritmus je vzorec určený pro výpočet odpovědí, třídění dat či automatizaci úkolů, jde o přesný postup, kterým řešíme určitý problém.

Algoritmické myšlení je tedy konstruování algoritmů, tak aby krok za krokem řešili daný problém a problémy podobné. Tento proces však neposkytuje konkrétní odpověď, nýbrž, jak vytvořit sekvenční, kompletní a replikovatelný proces, který má konečný bod – algoritmus. Algoritmické myšlení je součást informatického myšlení, které je základním stavebním kamenem výuky informatiky v dnešní neustále se vyvíjející době. Je klíčové pro vývoj kódu a programování.

Kroky a dovednosti algoritmického myšlení porozumění a analýza problémů: jasná formulace problému dekompozice: rozkládání problému na menší části, odlišení podstatných prvků tvorba algoritmu: určení základních částí daného problému a následná konstrukce algoritmu zohlednění případů: zhodnocení všech aspektů ovlivňujících problém hodnocení a optimalizace: zvážení různých přístupů k řešení, porovnávání efektivity, hodnocení a zlepšování účinnosti pochopení a provedení: porozumění algoritmu, který vymyslel někdo jiný testování a ladění: hledání a opravování chyb

Rozvoj a výuka algoritmického myšlení Algoritmické myšlení je jednou z hlavních kompetencí pro řešení problému, které se rozvíjejí již od mladšího školního věku. Hlavní metodou pro rozvoj jeho konceptů je především aktivní zapojení studentů a to pomocí objevování, diskusí, hrami, modelování a simulací, řešením problémů anebo indukcí. K výuce algoritmizace ve formálním vzděláváni není však potřeba složitých technologií či kódovací praxi.

Algoritmy nejsou součástí pouze výuky informatiky, kde bývají součástí robotiky a kódování, ale prostupují celým kurikulem. Můžeme je najít například také v matematice, přírodní vědy, jazyky nebo společenské vědy. Jsou také součástí každodenního života v oblastech jako je vaření, tanec, úklid, sledování cesty v mapách či skládání prádla.

Reference

Kategorie:Programování Kategorie:Vzdělávání