Franz Heger (25. ledna 1903 Moravská Třebová – 20. května 1945 Jindřichův Hradec) byl německý vládní zmocněnec pro Hradec Králové a v letech 1942 až 1945 samozvaný starosta města, který nebyl do čela radnice řádně zvolen.
Životopis Narodil se dne 25. ledna 1903 v Moravské Třebové v Josefské ulici čp. 6 do rodiny obuvníka Reinholda Hegera a Anny Zimprichové. Hegerovi byli mlynáři v obci Pacov v okrese Svitavy.
Franz Heger Vystudoval učitelský ústav v Praze a v rámci svého povolání cestoval po Československé republice a plnil špionážní úkoly pro německou službu SD. Během své pozdější kariéry přišel nejspíše do blízkosti Konráda Henleina. O blízkosti obou mužů vypovídá návštěva Kondráda Henleina v Hradci Králové dne 24. ledna 1943, tedy den před 40. narozeninami Franze Hegera. Franz Heger později působil na pozici vedoucího župního úřadu v Liberci (Reichenbergu). V roce 1926 se Franz Heger, uvedený jako učitel, oženil v Moravské Třebové s Berthou Böhmovou.
Dne 1. dubna 1942 byl německou okupační správou vytvořen tzv. Velký Hradec Králové, kdy došlo k připojení do té doby samosprávných obcí k Hradci Králové (Pražské Předměstí, Kukleny, Svobodné Dvory, Plotiště nad Labem, Pouchov, Slezské Předměstí, Malšovice, Třebeš, Nový Hradec Králové, Kluky). Den předtím bylo rozpuštěno městské zastupitelstvo a starosta města Josef Pilnáček podal rezignaci. Do čela města byl okresním úřadem jmenován dosavadní vedoucí župního úřadu v Liberci Franz Heger, který byl dne 1. dubna 1942 jmenován vládním komisařem města Hradce Králové. V úterý 14. dubna byl slavnostně uveden do úřadu v přednáškové síni městského muzea (dnes Muzeum východních Čech), vyzdobené říšskými vlajkami a bustou Adolfa Hitlera.
Franz Heger jakožto vládní komisař od svého jmenování vykonával vedoucí funkci města Hradce Králové. Nadále se pak podepisoval, aniž byl do této funkce zvolen, jako starosta města. V době jeho úřadování se nevedly žádné zápisy rady ani zastupitelstva, ví se pouze o jeho osobní účasti jako reprezentanta města na veřejných událostech (výstavy, oslavy, veřejné schůze apod.). Větší část jeho agendy spoluřídili náměstci Ing. Hans Peschl a radní Ing. Rudolf Kafka, který byl po městě znám svojí kolaborací s nacisty. Z dochovaných spisů je zřejmé, že na pozici komisaře města zasílal svým nadřízeným zprávy o událostech ve městě, ale patrně nepatřil mezi nebezpečné udavače ani horlivé nacisty.
Na konci války, dne 8. května 1945, slíbil zástupcům revolučního národního výboru, že následující den zajistí řádné předání svého úřadu do rukou tohoto orgánu. V noci však zmizel, pravděpodobně se přidal k ustupující německé armádě. Při pokusu o útěk do amerického zajetí byl v Jindřichově Hradci zajat a uvězněn. Královéhradecká radnice podala žádost na Okresní soud v Jindřichově Hradci o vydání Franze Hegera, aby mohl být souzen v domovském městě. Dne 20. května 1945 byl Franz Heger přijat do nemocnice se značnou ztrátou krve a MUDr. J. Jurenka již pouze konstatoval smrt. Pravděpodobně v zajetí spáchal sebevraždu.
Odkazy
Reference
Kategorie:Představitelé Hradce Králové Kategorie:Členové NSDAP Kategorie:Čeští Němci Kategorie:Narození v roce 1903 Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Narození 23. ledna Kategorie:Úmrtí 20. května Kategorie:Narození v Moravské Třebové Kategorie:Úmrtí v Jindřichově Hradci Kategorie:Muži