František Kolář (též Kollarž, německy Franz Kollarz, 26. června 1825 Josefov u Jaroměře – 15. května 1894 Maria-Lanzendorf) byl český malíř, kreslíř, litograf a ilustrátor dlouhodobě žíjící a tvořící ve Vídni, specializující se především na tvorbu s historickými náměty.
Život
Mládí Narodil se v pevnostním městě Josefov ve východních Čechách. Měl několik sester. Studoval v Hradci Králové, pak v Praze, posléze v letech 1849 až 1855 na vídeňské Akademii výtvarných umění (historická malba u P. Kraffta). V dalších letech působil jako litograf v Litoměřicích.
Kariéra Počátkem 60. let 19. století vytvořil historické ilustrace ke knihám z nakladatelství I. L. Kobera. Po roce 1861 se natrvalo usadil ve Vídni, kde žil společně se svými sestrami Annou, Antonií a Julií ve vídeňské čtvrti Mariahilf. Byl svobodný, nikdy se neoženil.
Tvořil především díla s historickými tématy. Soustavně spolupracoval s vídeňským nakladatelstvím Alberta A. Wenedikta, kde svými pracemi přispěl k řadě zde vydávaných děl, v některých případech zde vytvářel také obálky knih. Z jeho samostatných děl vynikla Vlasta (kresba pro album věnovaní rakouské císařovně Alžbětě) či Uherský sněm (litografické podobizny jeho významných členů). Kolářova díla se objevovala také na stránkách řady rakouských, českých i zahraničních časopisů, mj. také v ruském magazínu Zhivopisnoye obozreniye.
Úmrtí Počátkem května 1894 celou rodinu Kolářových (Kollarz) hluboce zasáhlo úmrtí dcery nejstarší ze sourozenců, provdané Beskibové. Smutek byl nadále umocněn faktem, že jedna ze sestra měla plicní onemocnění, druhá trpěla dnou a tím i částečnou invaliditou. V sobotu 13. května se sourozenci František, Anna, Antonie a Julie vydali "na svatodušní výlet", jak uvedli svým příbuzným, do obce Maria-Lanzendorf, několik kilometrů jižně od Vídně. Na místo dorazili večer a ubytovali se v hostinci „Engel“ a po celou neděli o Svatodušních svátcích podnikali výlety. V noci z neděle na pondělí 15. května pak všichni čtyři příbuzní spáchali v hotelu sebevraždu pozřením cyankali. Franzi Kollarzovi bylo v době úmrtí 69 let.
Dílo
Ilustrace (výběr) PATTUZI, Alexander. Geschichte Oesterreichs. Ve Vídni: Albert A. Wenedikt, 1864-1865. (2 díly) PATTUZI, Alexander. Geschichte der Päpste. Ve Vídni: Albert A. Wenedikt, 1868. ALVENSLEBEN, Ludolf vom. Allgemeine Weltgeschichte. Ve Vídni: Albert A. Wenedikt, 1872. (3 díly)
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura Nekrolog. Troppauer Zeitung. Troppau: Adolph Trassler, 18.05.1894, 109 (112), s. 3. Online Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto, 1899. sv. 14, s. 534. Online PATTUZI, Alexander. Geschichte Oesterreichs. 1. díl. Ve Vídni: Albert A. Wenedikt, 1864. Online
Externí odkazy
Kategorie:Čeští malíři 19. století Kategorie:Narození 26. června Kategorie:Úmrtí 15. května Kategorie:Narození v roce 1825 Kategorie:Absolventi Akademie výtvarných umění ve Vídni Kategorie:Úmrtí v roce 1894 Kategorie:Narození v Josefově (Jaroměř) Kategorie:Muži Kategorie:Umělci z Vídně Kategorie:Sebevraždy kyanidem draselným Kategorie:Sebevraždy v Rakousku Kategorie:Úmrtí v Dolních Rakousích