Hugo z Leisnigu, česky též Huk z Leisnicku, Leisneku apod. ( , 21. června 1465 – 21. března 1538) byl německý šlechtic z rodu Leisnigů a posledním purkrabím (1474) hradu Leisnig v Sasku, pánem Pennigu a Nepomyšl (1520) a hejtmanem v Damme (1500).
Život Narodil se jako syn hraběte Jiřího II. z Leisnigu (1436–1474/1476) a jeho manželky Johany z Koldic († 1513, jako jeptiška v Chemnitzu), dědičky Bílliny v Čechách, dcery Hanuše z Koldic-Bílliny-Krupky (1393 – 1461/1462) a Anežky z Landštejna († po roce 1473).
Byl vnukem purkrabího Otty II. z Leisnigu († asi 1454), pána z Pennigu a Roxburgu, a hraběnky Markéty Schwarzbursko-Waxenburské († 1485/1490).
Měl bratra Eustacha z Leisnigu († po 1524) a Alexandra z Leisnigu-Doupova († 13. ledna 1528), který byl ženatý s purkraběnkou Doroteou Míšeňskou († po 1529).
V roce 1521 velel stavovskému vojsku v hodnosti kapitána (hejtmana).
V roce 1365 musela rodina prodat panství Leisnig a Mützchen Wettinům, kteří je darovali Míšeňskému markrabství. Purkrabata z Leisnigu se v roce 1364 uchýlila na svá panství v Pennigu a Roxburgu.
Hugo žil v Pennigu a byl několikrát nucen sloužit u knížat jako úředník. Ačkoli se Hugo výslovně nezavázal k luteránské reformaci, byl k nové doktríně tolerantní.
Hugo z Leisneku zemřel 21. března 1538 a jeho smrtí vymřel rod purkrabat z Leisnigu. Jeho pozemky převzal rod Wettinů.
Příjmení Hugo z Leisneku byl dvakrát ženat:
V prvním manželství (zasnoubení 27. července 1494) z 19. září 1494 se oženil s Doroteou Schenkovou z Landsbergu († 2. září 1532), dcerou Oty Schenka z Landsbergu († 1495/1499) a Amabilie z Bibrštejna na Žarech (1452–1507). Z jejich manželství se narodily čtyři děti, tři dcery a jeden syn, který však zemřel ještě za života otce, nezanechav žádných potomků:
Brigita z Leisnigu (* 13. října 1495), provdaná za Albína Šlika z Pasounu a Holíče Jiří III. z Leisnigu (6. listopadu 1496 – 13. března 1531), ženatý s Anežkou z Mansfeld-Vorderortu (18. prosince 1504 – 1570). Neměli žádné děti. Anna z Leisnigu (* 28. března 1499), provdaná za Viléma Hasištejnského z Lobkovic Amálie (Amabilie) z Leisnigu (22. července 1508 – 23. února 1560, pohřbena v „St. Andreas“, Eisleben), dědička Pennigu, provdaná 1) 1526 za Arnošta II. ze Šumburka-Waldenburgu (1486 – 12. září 1534) svob. pána ze Šumburka-Waldenburgu-Lichtenštejnu, 2) od 26. února 1536 za hraběte Filipa II. z Mansfeld-Vorderort-Bornstedtu (28. října 1502 – 9. července 1546)
V druhém manželství uzavřeném kolem roku 1535 byl ženatý s Amálií Švihovskou z Rýzmberka. Toto manželství však zůstalo bezdětné.
Literatura Gerhard Köbler: Historisches Lexikon der Deutschen Länder. Verlag C.H. Beck München, 2007, S. 369f. Europaische Stammtafeln, by Wilhelm Karl, Prinz zu Isenburg, sv. XIX, Tafel 112. Detlev Schwennicke, Europaische Stammtafeln, New Series, Vol. XIX, Tafel 152. Europäische Stammtafeln, JA Stargardt Verlag, Marburg, Schwennicke, Detlev (Ed.). 4:146, 19:112 Europäische Stammtafeln, Band IV, Frank Baron Freytag von Loringhoven, 1975, Isenburg, WK Prinz von. 87
Reference
Externí odkazy Hugo Burggraf von Leisnig, Genealogics ~ Leo van de Pas continued by Ian Fettes Burgrafschaft Leisnig, genealogie-mittelalter
Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Narození v roce 1465 Kategorie:Úmrtí v roce 1538 Kategorie:Muži