náhled|450px|Štěpení energetických přechodů u vodíku při započtení různých jevů. Lambův posun odpovídá třetímu sloupci. Lambův posun je obecné označení pro veškeré odchylky atomových spekter od předpovědí relativistické kvantové mechaniky. Přesnějším popisem reality je však kvantová elektrodynamika, která je schopná uvažovat i vznik a zánik částic, díky čemuž je schopná popisovat různé dodatečné efekty. Tyto efekty jsou zodpovědné za existenci Lambova posunu. Hlavní příspěvky pro Lambův posun tvoří vlastní energie elektronu, polarizace vakua a anomální gyromagnetický poměr.
Lambův posun je v mnoha případech pouze malou korekcí pro energetické hladiny (řádově eV). Spektrální čáry, které ho mohou charakterizovat, proto přísluší větším vlnovým délkám. Obvykle se jedná o mikrovlny. Existují však případy, kde je vliv Lambova posunu silnější, např. u energetických hladin pozitronia. Objev První teoretickou předpověď Lambova posunu učinil Hans Bethe ve svých výpočtech z roku 1947. První experimentální pozorování Lambova posunu představuje Lambův-Rethefordův experiment. Provedli ho američtí fyzikové Willis Lamb a Robert Retherford také v roce 1947. Experiment prokázal rozdíl energií mezi hladinami a u vodíku, přitom podle kvantové mechaniky by tyto dvě hladiny měly mít stejné energie.
Pozorování spočívalo v měření absorpce mikrovlnného záření o vlnové délce, která odpovídala právě velikosti přechodu . Hlavní myšlenkou je, že pokud by takový energetický přechod neexistoval, vodík by mikrovlnné záření nemohl pohlcovat. Právě přechod je důležitý kvůli tomu, že představuje nejen kvantitativní, ale také kvalitativní rozdíl oproti předpovědím kvantové mechaniky. Toto pozorování tak sehrálo roli při akceptování kvantové elektrodynamiky a dalších kvantových polních teorií.
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura
Související články kvantová elektrodynamika polarizace vakua Externí odkazy
Kategorie:Kvantová teorie pole