Ranklov (německy Ranklau či Rankelau) je zaniklá osada (samota) na katastrálním území obce Horská Kvilda v okrese Klatovy na Šumavě v nadmořské výšce 1100 metrů. Samota je známá tím, že se zde narodil a hospodařil „poslední žijící šumavský obr“ Josef Klostermann zvaný Sepp Rankl či Rankelský Sepp, jehož postavu zachytil ve svém románu V ráji šumavském spisovatel Karel Klostermann. V současné době místo připomínají zbytky zdí původního stavení „Rankl-Haus“.

Popis a historie vlevo|náhled|Jediné foto Josefa Klostermanna alias Seppa Rankla pořídil fotograf Josef Woldan Ranklov se rozkládal na Ranklovské louce u Zlaté Studny (německy Goldbrunn), na náhorní pláni obklopen slatěmi a lesy. Spisovatel Karel Klostermann popsal místo následujícími slovy: „Není snad děsnější krajiny na celé Šumavě nad touto Rankelskou planinu. Neroste na ní žádné obilí, i brambory se málokdy urodí; vysoká poloha, as tisíc jedno sto metrů nad mořem, podmiňuje pozdní a ranní mrazy, které všecko ničí; částečně je porostlá bídným, zakrslým lesem, zčásti pak pokrývají její povrch známé strašné močály; jen tu a tam vybují z půdy hustá, vysoká tráva a luční hospodářství dovoluje dosti značný chov dobytka. Po dobu dlouhé zimy burácejí tu strašné vichřice; nasypou se sněhu nevídané spousty, které pak tající mění celý kraj v jediný neprůchodný močál, z něhož vody těžko stékají. Páry a mlhy, vycházející z močálů, mění světlo denní v dlouho trvající šero, jež žádný paprsek sluneční nepronikne. Jednotvárně bez jediného krásného, utěšeného bodu, na němž by oko odpočinulo, rozkládá se smutná tato rovina, v níž střídá se temná zeleň smrkových lesů s černou půdou rašelin, s drahami šedým mechem porostlými.“

Název Ranklov (Ranklau či Rankelau) zřejmě pochází od jeho původního majitele či mu dal jméno řídký porost častých bažin a tenkost osamělých stromků (německy Die Ranke = výhonek, úponek). Usedlost na Ranklově, tzv. „Rankl-Haus“, postavil v roce 1753 děd Josefa Klostermanna alias Seppa Rankla, lesník Johann Georg Klostermann. Pocházel z rodu Klostermannů, který na Horské Kvildě založil koncem 17. století Daniel Klostermann. (po něm je pojmenován horskokvildský statek U Daniela, německy Danielhof, a dal jméno cestě „Danielova“, dnes se část jmenuje „Danielka“). Johann Georg Klostermann nejprve z nově zřízené hájovny Ranklov plnil své povinnosti panstvu Kašperských hor a pak zde vše koupil a začal hospodařit. V roce 1780 se oženil s jistou Gertraud z Nicova, se kterou měl již nemanželskou dceru. Jeho dědic Mathias Klostermann (* 1785) narozený již na Ranklově po něm hospodářství převzal a poté předal svému nejstaršímu synovi Josefu Klostermannovi.

Ten se živil jako dřevař a forman a na okolních loukách choval dobytek. Jeho statek byl obdařen výsadami ještě z dob, kdy lesy patřily českému panovníkovi. Již při počátečním osidlování Šumavy získali předchozí hospodáři naturální práva, například možnost odběru dřeva z okolních lesů či povolení pastvy až 25 kusů hovězího dobytka na okolních kašperskohorských pozemcích. I to byl jeden z důvodů, proč město chtělo Klostermannovu usedlost opakovaně odkoupit. K prodeji svolil Josef Klostermann až v roce 1882, tedy v době, kdy ve Zlaté Studni, kam vozil dřevo, končila sklářská produkce. Jeho majetek na Ranklově získala městská rada Kašperských Hor za 6800 zlatých, dle jiného zdroje mu město nabídlo výměnou obdobné stavení v obci Jáchymov u Stach, kam se Josef Klostermann v roce 1882 skutečně přestěhoval (Jáchymov č.p. 132, Stachy – kulturní památka sloužící dnes jako penzion) a kde v roce 1888 zemřel. Poté na Ranklově 20 let bydlel dřevorubec a zedník Hausler s rodinou, po něm další lesní dělníci. V době první světové války se stal Ranklov oficiální hájenkou a získal novou adresu Ranklov/Horská Kvilda č.p. 31. Dne 26. května 1945 byl Ranklov a Zlatá Studna vyrabovány partyzánskou skupinou NIVA. Po roce 1945 byli místní obyvatelé vyhnáni a stavení zůstalo opuštěné. V roce 1954 bylo z nařízení zbouráno. náhled|300x300pixelů|Rankl-Haus s horou Antýgl v pozadí Chalupa Klostermannových na adrese Ranklov č.p. 4, respektive Reckerberg č.p. 4, nebyla jediným stavením na Ranklovské rovině. V knize obyvatel lze dohledat ještě č.p. 5, č.p. 6 a č.p. 14. Jednalo se o lesovny postavené před rokem 1800. V č.p. 5 žila od roku 1850 sestra Josefa Klostermanna Maria Anna provdaná za hajného Mathiase Höflera (této původní hájence Steindl se pak říkalo U Matesa). Poslední zdejší hajný byl v roce 1945 s rodinou odsunut a v roce 1953 opuštěné sídlo zaniklo. V č.p. 6 (tzv. Reckeberg 0 či Reckeberská hájenka) se střídal lesní personál všech hodností, později sloužil spíše jako nájemní dům. Po roce 1921 byla zchátralá budova zbořena a stavební parcela zrušena.

Současnost vlevo|náhled|301x301pixelů|Informační tabule ve formě knihy na rozcestí U Tří jedlí v blízkosti Ranklova Na místě, kde stávalo hospodářství Josefa Klostermanna a jeho předků jsou dnes patrné zbytky zdí a nachází se zde pozdější stavba (seník). V travnatých plochách nad rozvalinami lze vidět pozůstatek odvodných rýh, které vysušovaly louku. Rankelská planina je v současnosti z poloviny pokryta vysázeným lesem.

Místo je dostupné pěšky od rozcestí U Tří jedlí po neznačené, z větší části zpevněné cestě, v závěru obtížněji schůdné (vyjeté rýhy od lesnické techniky). Na rozcestí U Tří jedlí byla v roce 2016 v rámci projektu „Historické album Šumavy“ umístěna informační tabule ve formě knihy s dobovými fotografiemi s názvem „Ranklov“.

U Tří jedlí se nachází také pomníček poručíka Jiřího Musila, vojáka z povolání sloužícího na rotě ve Zhůří, který v roce 1959 při návratu z vesnické zábavy v těchto místech umrzl.

Galerie

Odkazy

Reference Kategorie:Horská Kvilda Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Klatovy Kategorie:Zaniklá sídla na Šumavě Kategorie:Zaniklá sídla v Národním parku Šumava

Externí odkazy Ranklov na webu zanikleobce.cz