Bäretswil je obec v kantonu Curych ve Švýcarsku. Žije zde obyvatel.
Geografie Vesnice Bäretswil leží na severozápadním okraji oblasti Allmens, na sedle mezi údolím řek Glatt a Töss v oblasti Curyšské vysočiny. Nádraží se nachází ve výšce 696 m n. m. Nejvyšší bod obce se nachází ve výšce 1077 m n. m., nejnižší pod bodem čerpací stanice ve výšce 616 m n. m.
Na území obce se kromě hlavního sídla nachází také nyní značně rozrostlý bývalý osadní celek Adetswil a venkovské osady Bettswil, Wappenswil, Tisenwaldsberg, Neuthal, Hof, Hinterburg, Tanne, Ghöch, Fehrenwaldsberg a Kleinbäretswil, stejně jako více než sto samostatných farem. Obec má rozlohu 2219 ha, z toho 872 ha tvoří lesy (39 %).
Sousedními obcemi jsou po směru hodinových ručiček Pfäffikon, Hittnau, Bauma, Fischenthal, Hinwil a Wetzikon.
Historie náhled|vlevo|Letecký pohled (1922) V Bäretswilu byla dvakrát nalezena nouzová úkryti římských stříbrných mincí z 1. až 3. století. V roce 1993 nelegálně vykopal hledač s detektorem kovů poklad 658 římských stříbrných mincí. Archeologický průzkum odhalil keramický sud z první poloviny 3. století n. l. Z těchto nálezů lze předpokládat osídlení před příchodem Alamanů.
Bäretswil je poprvé doložen v listinách roku 741 jako Berofovilare a roku 745 jako Berolfeswilari. Název místa tedy znamená „u usedlosti člověka jménem Berolf“. Časté názvy končící na -wil v této oblasti naznačují alamanskou kolonizaci v 7. až 9. století. Klášter St. Gallen vlastnil v této oblasti pozemky již od 8. století.
Hrad Greifenberg a nižší soudní práva nad Bäretswilem byly nejprve uděleny opatem ze St. Gallenu hrabatům z Rapperswilu. Jako habsburský zástavní majetek přešly v roce 1321 na pány z Hinwilu, kteří je drželi až do roku 1507. Hranice mezi pozdějšími zemskými správami Grüningen a Kyburg vedla středem dnešního území obce. V souvislosti s vybíráním křížové daně v roce 1275 byla poprvé zmíněna bäretswilská kostelní obec. V roce 1827 byla postavena nová budova v klasicistním stylu. Kollatura byla léno kláštera sv. Gallen a od roku 1279 do 1541 patřila pánům z Hohenlandenbergu. Ve vrcholném středověku sahala farnost daleko za řeku Töss až k svahům Hörnlis.
Při reformaci se obec připojila k tomuto hnutí proti vůli tehdejšího kněze. Také novokřtěnci byli dlouho přítomní: jejich vliv trval od roku 1525 až do 17. století, navzdory státnímu pronásledování. Dočasně žili novokřtěnci v jeskyních, například v Jeskyni novokřtěnců. Ta je stále památným místem pro novokřtěnce po celém světě. V roce 1651 se Bauma církevně oddělila od Bäretswilu.
Protože osady na kopcích nebyly vesnickými komunitami a neznaly ani trojpolní systém, byly otevřené náporu chudých. Ve Wappenswilu proto žilo v roce 1771 téměř 500 obyvatel, z nichž mnozí si vydělávali domácím textilním průmyslem a obývali pro něj typické domy typu „Flarz“.
Velká populace silně závislá na textilní konjunktuře činila území dnešní obce Bäretswil náchylným ke krizím. Mechanizace výroby příze nechala domácím pracovníkům v letech 1814–1816 jen možnost přejít ze předení na ruční tkaní. Nová hrozba ze strany tkalcovských továren byla pravděpodobně důvodem vysokého počtu povstalců z Bäretswilu, kteří v roce 1832 zapálili textilní továrnu u Usteru. Později přinesly tkalcovské továrny na řece Aabach obci výdělek, ale také průmyslový proletariát – v roce 1880 žilo 55 % obyvatelstva z textilního průmyslu. Mezi lety 1850 a 1940 se obec kvůli hospodářské situaci a své poloze mimo hlavní dopravní trasy výrazně vylidnila. Poslední tkalcovna v obci ukončila výrobu v roce 1982.
Obyvatelstvo náhled|vpravo|Bývalá přádelna, dnes muzeum Vývoj počtu obyvatel Rok 1629 1723 1771 1810 1850 1900 1941 1970 1990 2000 2010 2020 Počet obyvatel 494 1216 2698 3549 3237 2698 2317 2733 3782 4144 4803 5049 V roce 2024 se hlásilo 39,8 % populace k evangelické reformované církvi a 16,0 % k římskokatolické církvi. 44,2 % obyvatel mělo jinou nebo žádnou konfesní příslušnost.
Doprava V roce 1901 byl Bäretswil napojen na železniční síť (trať Uerikon–Bauma-Bahn), v roce 1969 však železnice ukončila provoz a byla nahrazena autobusovou linkou Wetzikon–Bauma. Bývalá železniční trať Hinwil – Bäretswil – Bauma je dnes udržována a provozována spolkem Dampfbahn-Verein Zürcher Oberland.
Do obce zajíždí autobusové linky, které provozuje dopravní svaz Verkehrsbetriebe Zürichsee und Oberland (VZO). Hlavní silnice Wetzikon–Bäretswil–Bauma zajišťuje spojení z údolí Glattu do údolí Tössu.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Obce v kantonu Curych