Anton Willenik (13. června 1862 Zadar – ?) byl rakousko-uherský admirál chorvatského původu. Jako absolvent námořní akademie sloužil u c. k. námořnictva od roku 1880. Vystřídal službu na různých lodích a vynikl jako odborník na torpéda. Jako vyšší důstojník dělostřelectva absolvoval dvě dlouhé plavby do zámoří (1896–1898 Dálný východ, 1901–1902 jižní a severní Amerika). Na začátku první světové války byl v hodnosti kontradmirála (1913) velitelem námořní divize a velkých bitevních lodí, s nimiž se zúčastnil operací na Jadranu. V roce 1915 získal hodnost viceadmirála a nakonec byl v letech 1917–1918 velitelem I. eskadry. Ještě před koncem války byl na jaře 1918 odeslán do výslužby.
Životopis náhled|vlevo|Bitevní loď SMS Viribus Unitis, vlajková loď kapitána Willenika v letech 1912–1913 Byl synem Michaela Willenika, rady zemského soudu v Zadaru. Studoval na gymnáziu v Zadaru a jako dalmatský stipendista pokračoval v letech 1876–1880 ve studiu na C. k. námořní akademii v Rijece.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1880; Vídeň, 1880; s. 70 dostupné online K námořnictvu vstoupil jako kadet v roce 1880Almanach für die K.u.K. Kriegs-Marine 1881; Pula, 1880; s. 20 dostupné online a vystřídal službu na různých lodích. V roce 1884 získal hodnost praporčíkaKais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 979 dostupné online a poté absolvoval důstojnický kurz pro obsluhu torpéd na cvičné lodi SMS Velebich. Poté vystřídal působení u arzenálu v Pule nebo Hydrografického úřadu, byl také důstojníkem námořní pěchoty a později získal pod velení menší plavidla typu torpédových člunů.
Jako poručík II. třídy (1891)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1892; Vídeň, 1892; s. 1093 dostupné online byl instruktorem na cvičné lodi SMS Schwarzenberg a v roce 1894 byl přidělen ke dvoru arcivévody Karla Štěpána, s nímž v roce 1895 absolvoval cestu do Severního moře. Mezitím byl povýšen na poručíka I. třídy (1894).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1895; Vídeň, 1895; s. 1096 dostupné online V dalších letech sloužil u sborového námořního velitelství v Pule a dva roky byl torpédovým důstojníkem na křižníku SMS Panther.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1896; Vídeň, 1896; s. 163 dostupné onlineRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1898; Vídeň, 1898; s. 162 dostupné online Na této lodi pod velením kapitánů Köppela a barona Deckena odcestoval na Dálný východ, kde měl křižník plnit úlohu staniční lodi na ochranu rakousko-uherských politických a obchodních zájmů. Loď kotvila v čínských přístavech Hongkong a Šanghaj, zastavila se také v Manile, Singapuru nebo Bangkoku. Dvakrát navštívila ruský Vladivostok a opakovaně navštívila i japonské námořní základny Jokohama, Nagasaki a Kóbe.Plavby válečných lodí c. k. námořnictva na webu kriegsmaine.hu, s. 50–51 dostupné online Po návratu z východní Asie byl přidělen k velení námořní základny v Pule, kde byl pobočníkem admirálů Franze MülleraRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1898; Vídeň, 1898; s. 114 dostupné online a Wladimira KhittelaRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1899; Vídeň, 1899; s. 116 dostupné online Jako první důstojník na křižníku SMS Szigetvár kapitána Praprotnika absolvoval jednoroční cestu do Ameriky a po evropských přístavech (1901–1902).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1902; Vídeň, 1902; s. 166 dostupné online Plavba vedla přes Atlanik do jižní Ameriky a Karibiku se zastávkami ve Venezuele, Mexiku, na Jamajce nebo Kubě. Na jaře 1902 loď kotvila v několika přístavech v USA (New York, Boston, Baltimore). Na zpáteční cestě křižník navštívil řadu evropských přístavů (Rotterdam, Hamburk, Kodaň, Stockholm). V Kielu navštívil palubu lodi německý císař Vilém II. a v Kronštadtu proběhlo setkání s ruským carem Mikulášem II. Díky účasti na této cestě získal Willenik několik zahraničních vyznamenání. Do přístavu v Pule se loď vrátila 1. října 1902.Plavby válečných lodí c. k. námořnictva na webu kriegsmarine.hu, s. 81–82 dostupné online
náhled|vlevo|SMS Erzherzog Franz Ferdinand, vlajková loď admirála Willenika v letech 1914–1917 Po návratu ze zaoceánské plavby vykonával pozici prvního důstojníka na křižníku SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia (1903–1904)Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegs-Marine 1904; Vídeň, 1904; s. 186 dostupné online a bitevní lodi SMS Babenberg (1904–1905).Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1905; Vídeň, 1905; s. 46 dostupné online V hodnosti korvetního kapitána (1. května 1904)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1905; Vídeň, 1904; s. 1221 dostupné online byl přidělen k Námořnímu technickému výboruEinteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1905; Vídeň, 1905; s. 27 dostupné online a poté byl velitelem torpédových lodí SMS Satellit a SMS Trabant (1905–1906).Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1906; Vídeň, 1906; s. 159 dostupné online K datu 1. května 1907 získal hodnost fregatního kapitána,Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1908; Vídeň, 1907; s. 1273 dostupné online v letech 1907–1909 byl velitelem dělostřelecké cvičné lodi SMS AlphaRang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1909; Vídeň, 1909; s. 184 dostupné online a v létě 1909 krátce velitelem štábu eskadry. V rámci záložní eskadry byl v letech 1909–1910 velitelem bitevní lodi SMS BabenbergRang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1909; Vídeň, 1909; s. 177 dostupné online a další dva roky vedl výcvik kadetů námořní akademie na cvičné lodi SMS Custozza (1910–1912).Rang- und Einteilungs.iste der k. u. k. Kriegsmarine 1911; Vídeň, 1911; s. 210 dostupné online
V srpnu 1912 převzal velení zcela nové bitevní lodi SMS Viribus UnitisKRÁMLI, Mihály: Austro-hungarian Battleships and Battleships Designs 1904–1914; Szeged, 2021; s. 95 ISBN 978-615-6060-44-0 dostupné onlinePřehled velitelů bitevní lodi SMS Viribus Unitis dostupné online a k datu 1. května 1913 byl povýšen do hodnosti kontradmirála,Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1914; Vídeň, 1914; s. 1266 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 355 dostupné online podílel se také na aktivitách c. k. námořnictva během balkánských válek. V letech 1913-1914 byl velitelem záložní eskadry a v červnu 1914 se stal velitelem II. divize. Na začátku první světové války se jeho vlajkovou lodí stala bitevní loď SMS Erzherzog Franz Ferdinand (1914–1917). Spolu s admirálem Njegovanem vedl operace c. k. námořnictva na Jadranu především v podpoře německých křižníků Goeben a Breslau pronásledovaných britským námořnictvem.Velení c. k. námořnictva ve Středomoří v době operace pronásledování křižníků Goeben a Breslau dostupné online K datu 1. května 1915 byl povýšen do hodnosti viceadmirála.Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1916; Vídeň, 1916; s. 11 dostupné online Po úmrtí admirála Hause a odchodu Maximiliana Njegovana na post vrchního velitele námořnictva převzal v únoru 1917 velení I. eskadry na vlajkové lodi SMS Tegetthoff (1917-1918). V březnu 1918 byl bez bližšího zařazení přeložen k velení námořní základny v Pule a k datu 1. května 1918 penzionován.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 202 dostupné online
Řády a vyznamenání Během služby u námořnictva se stal nositelem řady ocenění v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Almanach für die K.u.K. Kriegs-Marine 1909; Pula, 1908; s. 509 dostupné onlineRangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1918; Vídeň, 1918; s. 212 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Válečná medaile (1885) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1905) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1908) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy 60x60pixelů Mobilizační kříž (1913) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1915) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1917) 60x60pixelů Karlův vojenský kříž 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1918)
Zahraničí 60x60pixelů Řád svaté Anny III. třídy (1905, Rusko) 60x60pixelů Řád pruské koruny III. třídy (1905, Německo) 60x60pixelů Řád Osmanie III. třídy (1905, Osmanská říše) 60x60pixelů Řád Dannebrog III. třídy (1905, Dánsko) 60x60pixelů Řád osvoboditele IV. třídy (1905, Venezuela) 60x60pixelů Železný kříž II. třídy (1917, Německo) 60x60pixelů Zlatá Medaile za zásluhy (1917, Osmanská říše)
Odkazy Reference
Literatura JELÍNEK, Milan: Válka na Jadranu 1914–1918; Praha, 2019; 576 s. ISBN 978-80-7497-273-7 SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 473–478 (heslo Anton Willenik) ISBN 3-7648-2519-7
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Karlova vojenského kříže Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu Dannebrog Kategorie:Nositelé Řádu osvoboditele Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Rakouští cestovatelé Kategorie:Narození 13. června Kategorie:Narození v roce 1862 Kategorie:Narození v Zadaru Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí Kategorie:Muži