Richard Lerch (22. května 1852 Praha – 20. listopadu 1909 Pula) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1871 a vystřídal pozice na různých lodích i v námořní administraci. V závěru kariéry byl prezidentem Námořní technické kontrolní komise (1902–1903, 1905–1906), velel také několika bitevním lodím. Krátce před smrtí byl penzionován v hodnosti kontradmirála (1909).
Životopis náhled|vlevo|Bitevní loď SMS Budapest, vlajková loď kapitána Lercha v letech 1901–1902 Byl synem vojenského intendanta Karla Lercha. Studoval na gymnáziu ve Lvově a v letech 1867–1871 na C. k. námořní akademii v Rijece. K námořnictvu vstoupil jako kadet v roce 1871Kais. Königl. Militär Schematismus 1872; Vídeň, 1872; s. 704 dostupné online a další průpravu získal na cvičných lodích. V roce 1874 získal hodnost praporčíkaKais. Königl. Militär Schematismus 1876; Vídeň, 1875; s. 751 dostupné onlineRangs- und Eintheilungs-Liste S. M. Kriegs-Marine 1876; Vídeň, 1876; s. 10 dostupné online a byl navigačním důstojníkem na menších lodích, sloužil také u jednotek námořní pěchoty a u námořní základny v Terstu. Postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1883Kais. Königl. Militär Schematismus 1884; Vídeň, 1883; s. 929 dostupné online, poručík I. třídy 1886)Kais. Königl. Militär Schematismus 1887; Vídeň, 1886; s. 923 dostupné online a kromě služby na různých lodích střídal také pobyt na pevnině u námořních základen v Terstu a Pule. Po dobu dvou let byl přidělen k vojenskému velitelství v Zadaru (1890–1891).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1890; Vídeň, 1890; s. 103 dostupné online Jako dělostřelecký odborník vedl výcvik námořních kadetů na lodi SMS Novara (1893–1894)Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1894; Vídeň, 1894; s. 150 dostupné online, poté působil u Námořního technického výboru (1894–1895).
K datu 1. května 1895 byl povýšen na korvetního kapitánaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1897; Vídeň, 1896; s. 1119 dostupné online s přidělením ke štábu školní eskadry jako dělostřelecký důstojník.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1895; Vídeň, 1895; s. 143 dostupné online V letech 1896–1897 byl velitelem obrněné lodi SMS TegetthoffRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1897; Vídeň, 1897; s. 180 dostupné online a během řecko-turecké války se jako velitel torpédové lodi SMS Magnet zúčastnil blokády Kréty (1897).Přehled velení c. k. námořnictva v řecko-turecké válce na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné online Následně byl prvním důstojníkem na křižníku SMS Kaiserin Elisabeth a ke dni 1. května 1899 byl povýšen na fregatního kapitána.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1900; Vídeň, 1899; s. 1174 dostupné onlineAlmanach für die K.u.K. Kriegs-Marine 1903; Pula, 1903; s. 519 dostupné online V letech 1900–1901 byl ředitelem výzbroje u arzenálu v PuleRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1900; Vídeň, 1900; s. 127 dostupné online a jako velitel lodi SMS Saida absolvoval v roce 1901 plavbu s kadety námořní akademie.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1901; Vídeň, 1901; s. 161 dostupné online
náhled|vlevo|Bitevní loď SMS Babenberg, vlajková loď kapitána Lercha v roce 1903 V rámci eskadry byl v letech 1901–1902 velitelem bitevní lodi SMS BudapestHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1902; Vídeň, 1901; s. 291 dostupné onlineRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1901; Vídeň, 1901; s. 159 dostupné online a téhož roku dosáhl hodnosti kapitána řadové lodi (1. listopadu 1901).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1902; Vídeň, 1901; s. 1206 dostupné online V letech 1902–1903 byl prezidentem Námořní kontrolní technické komise.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1903; Vídeň, 1902; s. 294 dostupné online Na podzim 1903 vedl zkušební jízdy na nově postavené bitevní lodi SMS Babenberg a poté byl přidělen ke sborovému námořnímu velitelství v Pule (1903–1905). Nakonec se vrátil na post prezidenta Námořní kontrolní technické komise (1905–1906)Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1906; Vídeň, 1905; s. 301 dostupné online, ale v prosinci 1906 byl ze zdravotních důvodů odeslán na dovolenou. K datu 1. ledna 1909 byl penzionován a při té příležitosti obdržel hodnost kontradmirála.Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1909; Vídeň, 1909; s. 97 dostupné onlineSCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 104 dostupné online
Krátce po odchodu do výslužby se podrobil chirurgické operaci, na jejíž následky však zemřel 20. listopadu 1909 ve věku 57 let v Pule, kde byl pohřben na námořním hřbitově.Hrob Richarda Lercha v Pule na webu rip.live dostupné online
Rodina V roce 1884 se v Terstu oženil s Luicí Aristotile (1859–1931), dcerou obchodníka. Z manželství se narodili tři synové a dcera Greta (1898–1964), provdaná za námořního důstojníka Hanse Falzariho. Nejstarší syn Egon (1886–1915) byl důstojníkem c. k. námořnictva, vynikl za první světové války v hodnosti poručíka I. třídy jako velitel ponorky U-12Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1915; Vídeň, 1915; s. 23 dostupné online, s jejíž posádkou zahynul při najetí na minu poblíž Benátek. Jeho jméno bývá zmiňováno také v souvislosti s milostným poměrem k arcivévodkyni Alžbětě, vnučce císaře Františka Josefa.Horký srpen 1915 na Jadranu na webu Vojenského historického ústavu dostupné online Druhorozený syn Alfred (1889–1951) byl také důstojníkem c. k. námořnictva za první světové válkyRangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1917; Vídeň, 1917; s. 28 dostupné online, po vzniku Rakouské republiky mu byla přiznána hodnost korvetního kaptána ve výslužbě s nárokem na penzi. Třetí syn Emanuel (1894–1952) sloužil též u námořnictva, v roce 1917 padl do italského zajetíRangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1918; Vídeň, 1918; s. 35 dostupné online a později byl veden jako major ve výslužbě u německé Luftwaffe (1940).Luftwaffe Officer Career Summaries, díl II. L-R; 2022; s 122 dostupné onlinePovyšovací dekret Emanuela Lercha z roku 1940 s podpisem Hermanna Göringa dostupné online
Řády a vyznamenání Během služby u námořnictva získal několik ocenění v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1907; Vídeň, 1907; s. 308 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Válečná medaile (1883) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1896) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1906) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Zahraničí 60x60pixelů Řád sv. Stanislava II. třídy (1899, Rusko) 60x60pixelů komandér Řádu sv. Mořice a Lazara (1903, Itálie) 60x60pixelů Námořní záslužný kříž III. třídy (1903, Španělsko)
Odkazy
Reference
Literatura SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 298–302 (heslo Richard Lerch) ISBN 3-7648-2519-7
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Nositelé Námořního záslužného kříže (Španělsko) Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Narození 22. května Kategorie:Narození v roce 1852 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 20. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1909 Kategorie:Úmrtí v Pule Kategorie:Pohřbení v Pule Kategorie:Muži