Jan Darmovzal (* 11. října 1990) je český sportovec a záložník. Dne 5. září 2024 byl zadržen venezuelskou armádou při turistické návštěvě Venezuely. Meziamerická komise pro lidská práva (IACHR) vydala v jeho prospěch předběžná opatření a Pracovní skupina Organizace spojených národů (OSN) pro nucená nebo nedobrovolná zmizení zjistila, že Darmovzalovo zatčení bylo součástí systému svévolných zadržení a nucených zmizení ve Venezuele.
Životopis Darmovzal vystudoval management a sportovní studia na Masarykově univerzitě v Brně a později dálkově práva na Londýnské univerzitě. Zájem o mezinárodní vztahy přivedl Jana Darmovzala k dobrovolnické činnosti na Západním břehu Jordánu. Pět let také žil v Singapuru, kde absolvoval stáž v Gateway Law Corporation a účastnil se pro bono programu Singapurské advokátní komory.
Po návratu do České republiky pracoval krátce ve státní správě a poté vstoupil do armády, kde absolvoval dělostřelecký výcvik a byl aktivním záložníkem u 43. výsadkového pluku v Chrudimi.
V srpnu 2024 odcestoval ze španělského Madridu do Venezuely v rámci dobrodružné turistiky. Celou dobu na území Venezuely prožil pod cizím jménem.
Zadržení ve Venezuele Dne 5. září 2024 byl zatčen příslušníky venezuelských ozbrojených sil ve městě San Fernando de Atabapo ve státě Amazonas. Darmovzal byl zatčen spolu se dvěma Španěly a třemi Američany a 14. září ho Diosdado Cabello, venezuelský ministr vnitra a spravedlnosti, spojil se CIA a evropskými žoldáky a obvinil ho z účasti na údajném spiknutí s cílem "destabilizovat zemi" (odstranit prezidenta Madura). Do roku 2025 však nebyly veřejně předloženy žádné důkazy, které by tato obvinění potvrzovaly, a obvinění venezuelské vlády vůči němu nebyla doložena.
Mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake obvinění odmítl a prohlásil, že se nezakládají na pravdě. Česká vláda požádala o informace a konzulární přístup venezuelskou vládu prostřednictvím svého velvyslanectví v Bogotě, současně ve Venezuele, ale od administrativy Nicoláse Madura nedostala jasnou odpověď. Darmovzalova rodina obvinění vůči němu rovněž kategoricky odmítla.
Patnáctý den po zadržení byl převezen do utajovaného vězení s maximální ostrahou Rodeo I (Rodeo uno) v El Rodeo 1221, Miranda. Tři čtvrtě hodiny vozem od Caracasu, těsně za správní hranicí města Guatire.
Dne 31. října 2024 vydala Meziamerická komise pro lidská práva (IACHR) předběžné opatření ve prospěch Darmovzala, v němž požadovala, aby venezuelský stát podal zprávu o jeho současné situaci, a uvedla, že čelí „vážné a naléhavé situaci, kdy mu hrozí nenapravitelná újma“. Pracovní skupina Organizace spojených národů (OSN) pro násilná nebo nedobrovolná zmizení zjistila, že Darmovzalovo zatčení bylo součástí svévolného zadržování a násilných zmizení ve Venezuele.
15. prosince 2024 americký vězeň začal kamenem bušit do železných dveří cely. Přidali se ostatní. Někteří zbořili betonovou příčku mezi celou a toaletou. Cílem bylo, aby venezuelští vězni návštěvám předali zprávu, že v Rodeo I vězní cizince bez kontaktu jak s rodinami, tak (některé cizince) bez kontaktu s diplomaty jejich zemí. Účel dvoudenní rebelie naplnila. Ukončili ji těžkooděnci.
K 6. dubnu 2025 Darmovzal uzavřel sedm měsíců nuceného zmizení, aniž mohl komunikovat se svou rodinou nebo právníkem a aniž bylo možné zjistit místo jeho pobytu, fyzický stav nebo právní postavení. K březnu téhož roku nevládní organizace Foro Penal zdokumentovala 66 zahraničních politických vězňů ve Venezuele, včetně osob z Argentiny, Kolumbie, Kuby, České republiky, Ekvádoru, Německa, Itálie, Guyany, Nizozemska, Peru, Španělska, Ukrajiny a Uruguaye.
15. května 2025 mu věznice umožnila první pětiminutový hovor s rodinou přes WhatsApp. 23. prosince přišla jediná návštěva během Drahovzalova věznění vůbec. Velvyslankyně EU v Caracasu přinesla sladkosti, knížky, fotografie a vzkazy od rodin jemu, plus rumunskému a irskému kolegovi.
Dne 16. ledna 2026 ráno (SEČ) byl po několika týdnech intenzivního vyjednávání propuštěn spolu se skupinou dalších vězňů. Dne 18. ledna 2026 byl letecky přepraven zpět do Česka. Prezident Petr Pavel uvedl, že americká vojenská intervence ve Venezuele byla rozhodujícím faktorem, který umožnil propuštění Jana Darmovzala z venezuelského vězení. V důsledku věznění v krutých podmínkách u něj i po návratu ze země přetrvávaly zdravotní problémy.
Poděkoval všem, kteří se podíleli na jeho propuštění. Ke svému Cítil jsem zklamání z jisté impotence české diplomacie. uvedl: Nedokázali se spojit s lidmi, kteří reálně ve Venezuele rozhodují.
Osobní život Jeho rodina, zejména matka, se v Praze účastnila veřejných akcí požadujících Darmovzalovo propuštění, včetně koncertu venezuelské klavíristky Gabriely Montero, jeho otec je podnikatelem na jižní Moravě.
Odkazy Reference
Kategorie:Čeští parašutisté Kategorie:Čeští sportovci Kategorie:Absolventi Londýnské univerzity Kategorie:Absolventi Masarykovy univerzity Kategorie:Političtí vězni Kategorie:Narození v roce 1990 Kategorie:Narození 11. října Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži