Cejnovkovití (Lethrinidae) jsou čeleď paprskoploutvých ryb, původně součást sběrného řádu ostnoploutvých (Perciformes), nověji spadající do řádu bodloků (Acanthuriformes). K červnu 2025 cejnovkovití zahrnují pouze pět rodů: Gnathodentex, Gymnocranius, Lethrinus, Monotaxis a Wattsia.
Cejnovky svým vzezřením nápadně připomínají chňapalovité (Lutjanidae) a chrochtalovité (Haemulidae) z téhož řádu. Největší zástupci dorůstají až 100 cm, nejmenší asi 30 cm. Zbarvení bývá nevýrazné, například šedavé, žlutavé, olivové aj., některé druhy ale mají pestřejší vzor s barevnými skvrnami nebo pruhy. Hřbetní ploutev je nedělená, s 10 trny a 9–10 měkkými paprsky, řitní ploutev nese 3 trny a 8–10 měkkých paprsků. Koncová ústa s nápadnými pysky nesou vepředu špičákovité zuby, jakož i kuželovitý nebo stoličkám podobný chrup po stranách. Obratlů je 24, branchiostegalií 6.
Cejnovkovití žijí zejména v pobřežních tropických vodách Indo-Pacifiku, cejnovka atlantská (Lethrinus atlanticus) pak i v Atlantiku. Většinou obývají korálové a skalnaté útesy, dále suťová či písčitá dna, někdy pronikají i do brakických vod. V noci se krmí bentickými bezobratlými, od korýšů a měkkýšů přes mnohoštětinatce až po pláštěnce – často i těmi s tvrdými schránkami. Loví také ryby. Tření i vývoj vajíček a larev probíhá zásadně v pelagiálu. Cejnovky se třou v agregacích, řada jejich druhů podstupuje změnu pohlaví ze samice na samce (protogynní hermafroditismus).
Pro člověka mají význam jako konzumní ryby, ačkoli jejich maso může páchnout po jodoformu.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Bodloci