Peter Grancich von Cetinathal (5. května 1836 Sinj – 4. listopadu 1917 Olomouc) byl rakousko-uherský admirál chorvatského původu. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1854 a zúčastnil se několika válek. Později se dlouhodobě uplatňoval především jako pedagog na výcvikových lodích C. k. námořní akademie. V závěru kariéry byl zástupcem velitele arzenálu v Pule (1889–1892). V roce 1892 byl penzionován v hodnosti kontradmirála a v roce 1901 byl povýšen do šlechtického stavu.
Životopis náhled|vlevo|Fregata SMS Novara, vlajková loď Petera Granciche v letech 1886–1889 Pocházel z chorvatské rodiny (původní jméno Grančić), narodil se jako prostřední ze tří synů c. k. poručíka Antona Granciche (1781–1863). Studoval na gymnáziu a v letech 1850–1854 na námořní akademii v Terstu. V roce 1854 vstoupil jako kadet k námořnictvu a službu začínal na fregatě SMS Schwarzenberg. Poté sloužil na několika dalších lodích a také u námořní základny v Pule. V roce 1857 získal hodnost praporčíka a v roce 1859 se zúčastnil války se Sardinií. Ve Středomoří znovu sloužil na fregatě SMS Schwarzenberg a v roce 1861 byl přeložen k námořnímu arzenálu v Terstu.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1861–1862; Vídeň, 1861; s. 722 dostupné online Jako pedagog poté působil na výcvikových lodích SMS Venus a SMS Bellona.
Postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1864,Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1865; Vídeň, 1865; s. 707 dostupné online poručík I. třídy 1866)Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1867; Vídeň, 1867; s. 740 dostupné online a během války s Itálií se jako velitel dělového člunu SMS Wall zúčastnil bitvy u Visu (1866).Přehled velení rakouského námořnictva v bitvě u Visu na webu moja-rijeka.eu dostupné online Později znovu sloužil na výcvikových lodích C. k. námořní akademie a v letech 1873–1874 byl přidělen k říční plavbě na Dunaji v Budapešti. V letech 1876–1877 byl přeložen k vojenskému odboru námořní základny v Terstu a ke dni 1. května 1877 byl povýšen na korvetního kapitána.Kais. Königl. Militär Schematismus 1879; Vídeň, 1878; s. 778 dostupné online Po krátké službě u arzenálu v Pule byl v letech 1878–1879 prvním důstojníkem na pancéřové fregatě SMS Habsburg. Provizorně velel obrněné lodi SMS Custozza (1879–1880)Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1879; Vídeň, 1879; s. 95 dostupné online a následně byl velitelem výcvikové lodi SMS Schwarzenberg. V hodnosti fregatního kapitána (1. listopadu 1881)Almanach für die K.u.K. Kriegs-Marine 1881; Vídeň, 1881; s. 10 dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 840 dostupné online byl vojenským referentem námořní základny v Pule (1881–1884),Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1884; Vídeň, 1883; s. 56 dostupné onlineRangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1883; Vídeň, 1883; s. 53 dostupné online kde poté velel jednotkám námořní pěchoty (1884–1885). Na školní lodi SMS Saida absolvoval plavbu do zámoří s kadety C. k. námořní akademie (1884).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1884; Vídeň, 1884; s. 74, 105 dostupné online
K datu 1. května 1885 byl povýšen na kapitána řadové lodi,Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 973 dostupné online byl velitelem obrněných lodí SMS Lissa (1885) a SMS Kaiser Max (1886). V letech 1886–1889 byl velitelem výcvikové lodi SMS NovaraRangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1887; Vídeň, 1887; s. 115 dostupné online a nakonec v letech 1889–1892 zastával funkci zástupce velitele arzenálu v Pule.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1892; Vídeň, 1892; s. 250 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1892; Vídeň, 1892; s. 1083 dostupné online K datu 1. května 1892 byl penzionován a při té příležitosti obdržel hodnost kontradmirála.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 58 dostupné online
Ve výslužbě žil v Terstu,Ruhestands-Schematismus der österreichisch-ungarischen Armee 1906; Vídeň, 1906; s. 187 dostupné online Splitu a od roku 1911 v Trilji.Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1912; Vídeň, 1912; s. 118 dostupné online Zemřel v Holicích (dnes součást Olomouce) 4. listopadu 1917 ve věku 81 let.
V roce 1879 se oženil s Marií Salimbene (1841–1905), z manželství se narodily tři děti, dcery Ida a Alma, syn Wilhelm (1880–1947) sloužil u c. k. námořnictva a za první světové války dosáhl hodnosti korvetního kapitána.Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1918; Vídeň, 1918; s. 23 dostupné online
Tituly a ocenění Během služby u námořnictva se stal nositelem několika vyznamenání.Přehled řádů a vyznamenání Petera Granciche in: Almanach für die K.u.K. Kriegs-Marine 1903; Vídeň, 1903; s. 71 dostupné online V roce 1901 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem Edler von Cetinathal.
60x60pixelů Vojenský záslužný kříž s válečnou dekorací (1866) 60x60pixelů Válečná medaile (1873) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1877) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1892) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Odkazy Reference
Literatura SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl I. 1808–1895; Biblio Verlag Osnabrück, 1997; s. 450–454 (heslo Peter Grancich von Cetinathal) ISBN 3-7648-2511-1
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Narození 5. května Kategorie:Narození v roce 1836 Kategorie:Úmrtí 4. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1917 Kategorie:Úmrtí v Olomouci Kategorie:Muži