náhled|Vůbec první položený Stolperstein v Kolíně nad Rýnem 16. prosince 1992 náhled|Gunter Demnig při kladení kamene pro Roberta Remaka v Berlíně 2008 Stolpersteine (singulár: Stolperstein; německá výslovnost: IPA: [], ), česky též kameny zmizelých, doslova „kameny, o které je třeba klopýtnout“ (zavadit pohledem), jsou dlažební kostky s mosazným povrchem, vsazené do chodníku před domy obětí holokaustu a nacistického režimu. Původně šlo o projekt německého umělce Guntera Demniga, který první kámen položil 16. prosince 1992 před radnicí v Kolíně nad Rýnem, první v současné podobě roku 1995. Pokládá je dodnes po celé Evropě. Od roku 2008 se Stolpersteine nacházejí i v chodnících ve městech v České republice.Praha má na chodnících své první pamětní kameny holocaustu http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/praha-ma-na-chodnicich-sve-prvni-pametni-kameny-holocaustu
Název Je obtížné přeložit výstižně a přitom krátce německé „Stolpersteine“. Význam pojmu je „(dlažební) kameny, o které se zakopává / je možno zakopnout“; zde se však jedná o „kameny, o které se má zakopnout“. Většina jazyků přebírá německý výraz, který je od roku 2006 v Německu a od roku 2013 v Evropské unii částečně chráněn.Registernummer: 30637205, Registerauskunft, online: register.dpma.de/.../306372053; Nummer der Marke: 011340941 , online: register.dpma.de/...011340941
Do projektu se zapojila Česká unie židovské mládeže v roce 2008http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/praha-ma-na-chodnicich-sve-prvni-pametni-kameny-holocaustu, jejíž členové přišli s českým názvem Kameny zmizelých. V češtině se oba tyto pojmy užívají alternativně.Stolpersteine – kameny zmizelých Židů, Romů, homosexuálů, odbojářů a dalších, ProCulture, online: proculture.cz/… , Stolperstein pro Josefa Růžičku, zpráva švédského velvyslanectvi v Praze, online: udweb202.ud.episerverhosting/… , Ani Krnov nezapomněl. Mosazné destičky připomínají zavražděné, portál iDnes, online: ostrava.idnes.cz/…, STOLPERSTEINE CZ, online: akcuj.cz/…, Oběti holokaustu připomínají další kameny, o které se klopýtá, Lidovky z 12. června 2010, online: lidovky.cz/…, Kameny zmizelých připomínají na jižní Moravě už 66 osudů, deník.cz, online: brnensky.denik.cz/…, Kostky v dlažbě k uctění památky holocaustu (tzv. „Stolpersteine“, též „Kameny zmizelých“), v: Encyklopedie města brno, 9. června 2010, online: encyklopedie.brna.cz/…, Kameny zmizelých připomenou dalších čtrnáct obětí holocaustu, zpráva České televize z 19. července 2013, online: ceskatelevize.cz/…; Kameny zmizelých (stolpersteine), přehled Židovské obce Praha, online: zob.cz/; Umístění dalších tzv. „Kamenů zmizelých“ (též „Stolpersteine“) v Brně, v: Encyklopedie města brno, 27. června 2016, online: encyklopedie.brna.cz/…
Pro kameny, které nebyly iniciovány a položeny G. Demnigem (který má ochrannou známku „Stolpersteine“ registrovánu), je v němčině užíván výraz „Gedenksteine“, česky „pomník“, zde „pomníček“.
Popis a vznik „Aby si někdo kámen mohl přečíst, musí se před obětí sklonit“„Um den Stein lesen zu können, muss man sich vor dem Opfer verbeugen…“, citát Gunter Demnig.
Kámen zmizelých je malá čtverhranná dlaždice z betonu s hranou vždy 10 centimetrů, zakončená mosaznou destičkou nesoucí text „Zde žil/a…“V několika málo případech pak „Zde bydlel/a…“ nebo „Zde působil/a…“. s několika dalšími údaji o oběti; kameny umělec většinou sám integruje do dlažby před posledním bydlištěm oběti. K obětem nacismu umělec počítá pronásledované skupiny, jako jsou Židé, Sinti a Romové, političtí nepřátelé, homosexuálové, příslušníci odboje, oběti eutanazie, Svědkové Jehovovi a další.
Myšlenku na originální a pro všechny dostupné – i když miniaturní – památníky na oběti nacismu dostal Gunter Demnig již v roce 1993. Roku 1994 se v jednom kostele v Kolíně nad Rýnem konala výstava, tehdejší farář pak Demniga podpořil. Roku 1995 posléze Demnig vsadil první kameny do dlažby v Kolíně a Berlíně (tehdy ještě bez povolení městských úřadů, tedy ilegálně), první „legální“ kameny položil 19. července 1997 v Rakousku. Během několika let se jeho iniciativa stala populární a nalezla širokou podporu – akce má mnoho pomocníků při zjišťování dat obětí a také přispěvatelů (jeden takový stolperstein má i po roce 2015 stát 120 eurÚdaj na webové stránce G. Demniga, online stolpersteine.eu/... Februar 2015).
Podpora a kritika Idea Guntera Demniga našla své příznivce i odpůrce. K příznivcům patří ti, kteří připomínky na zločiny nacismu a jejich oběti nechtějí vtěsnávat jen do muzeí – Demnigovy stolpersteine jsou volně přístupné.
Mezi odpůrci se pak nachází velmi široké spektrum argumentů. Jedná se například o strach z údajné kluzkosti hladkého povrchu (tedy nebezpečí zranění); v Mnichově povolení nebylo uděleno s ohledem na protesty židovské komunity; v Krefeldu se městská správa zprvu – shodně s místní židovskou komunitou – postavila proti s argumentem, že tyto kameny se nacházejí na normálním chodníku a byly by tedy pošlapávány chodci; někdy protestují i vlastníci domů, kteří takové upomínky nechtějí mít na chodníku.Stolpersteine für Krefeld: Chronik, archiviert unter archive.isMünchen streitet über Stolpersteine, in: Süddeutsche Zeitung, 5. prosince 2014, online: sueddeutsche.de/...
Rozvoj projektu
Demnigova myšlenka našla pozitivní ohlas i v jiných státech. V Rakousku se nacházejí stolpersteine například v Salcburku, Grazu, Wiener Neustadtu a také 4 v Braunau am Inn – rodišti Adolfa Hitlera. Další kameny se nacházejí v Itálii a v Nizozemí; během roku 2007 mělo být několik kamenů položeno v Maďarsku. V září 2006 plánované položení několika kamenů v Polsku se neuskutečnilo, protože původně vydané povolení bylo staženo zpět.
Koncem roku 2006 bylo napočítáno přes 8000 kamenů, vložených do dlažby ve 186 městech. K městům s největším počtem Demnigových kamenů patřil Hamburk (tehdy 1600 kamenů), Kolín nad Rýnem (1400 kamenů) a Berlín (1550 kamenů); v dalších německých městech pracuje mnoho aktivistů na umístění dalších kamenů. Koncem roku 2016 bylo napočítáno již přes 60 000 kamenů na zhruba 1800 místech v celkem 21 evropských zemích.https://twitter.com/_Stolpersteine_/status/809151296653684736 zpráva na serveru twitter, 14. prosince 2016 Do července 2017 bylo položeno celkem kolem 61 000 kamenů v 22 zemích Evropy.Katja Iken: Der Mann mit dem Hammer, Spiegel online 19. července 2017, online: spiegel.de/ O rok později (2018) se uváděl již počet přibližně 67 000 kamenů.Albína Mrázová: Každý kámen má příběh, in: Respekt 23. Juli 2018, cit. podle Kehila, Židovská obec v Praze, online: kehilaprag.cz/...
Stolpersteine v Česku
V Česku bylo prvních deset kamenů zmizelých umístěno v říjnu 2008 na pražském Josefově. Nápad na uvedení projektu vzešel z prostředí České unie židovské mládeže, která jej po dva následující roky realizovala.http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10116288835-z-metropole/211411058230025/obsah/162207-kameny-zmizelych-v-dlazdeni-prazskych-chodniku] V roce 2010 pak bylo založeno občanské sdružení Stolpersteine CZ, které položilo v roce 2010 a 2011 dalších asi 60 kamenů; toto sdružení kolem roku 2016 zaniklo. Postupně dochází k instalaci Kamenů zmizelých i v dalších městech; k roku 2011 jsou tyto památníčky k vidění například v Brně (umístěny roku 2010 a 2011), Kolíně, Neratovicích, Nymburce, Ostravě, Třeboni, Olomouci, Kroměříži, Krnově či Teplicích.http://www.shekel.cz/14998/v-olomouci-pripomene-31-kamenu-zidy-zavrazdene-za-2-sv-valkyV Teplicích se objevily Kameny zmizelých http://www.rozhlas.cz/sever/informacezeseveru/_zprava/v-teplicich-se-objevily-kameny-zmizelych--909166 V roce 2017 již bylo po celé ČR instalováno několik set těchto kamenů ve více než 35 lokalitách. V Praze, kde bylo v roce 2018 kolem 275 těchto kamenů, se péče o ně ujal Trevor Sage (Brit, žijící v Praze.)
Po zániku sdružení Stolpersteine.cz 2016 dnes pokládání kamenů zmizelých v Praze a jiných městech zajišťuje sdružení www.spolek.org (Veřejně prospěšný spolek na podporu osob dotčených holocaustem) ve spolupráci se sdružením Stolpersteinecz.cz.Webová stránka sdružení Stolpersteinecz.cz, dostupné na stolpersteinecz.czSpolek, webová stránka sdružení Spolek, dostupné na: spolek.org V roce 2018 bylo v Praze ve spolupráci s G. Demnigem položeno 25 kamenů Stolpersteine. V září roku 2019 Spolek položil 41 kamenů Stolpersteine v Praze, 8 kamenů v Jičíně a ve spolupráci s dobrovolníky 11 kamenů v Českých Budějovicích. V Praze bylo do roku 2021 položeno cca 360 kamenů Stolpersteine. Položení dalších kamenů zmizelých bylo naplánováno na rok 2021 a 2022.
Zcela výjimečně existují Kameny zmizelých ve dvou jazycích: příkladem jsou čtyři kameny pro dvě osoby rodiny Weinbergerů ve Znojmě, vždy česky a německy, které byly položeny 4. srpna 2016 v ulici Rudoleckého 859/21 Gunterem Demnigem.
Stolperschwellen Mimo obvyklých jednotlivých kamenů se v místech, odkud bylo deportováno větší množství lidí, též pokládají tzv. Stolperschwelle, česky snad práh k zakopnutí: svým rozměrem odpovídá šesti či více kamenům, položeným vedle sebe. První taková stolperschwelle byla položena 14. listopadu 2017 v Olomouci. Iniciátorem byl senátor Lumír Kantor ve spolupráci s Židovskou obcí Olomouc. Stolperschwelle se nachází před základní školou v Hálkově ulici, která sloužila jako sběrné místo deportovaných, kteří pak byli z nedalekého nádraží posíláni transporty do Terezína a dalších koncentračních táborů. 1942 se jednalo o 4 transporty, bylo v nich celkem 3508 osob včetně dětí i starých lidí, přežilo jich jen 295.Z olomoucké školy odjížděli lidé na smrt. Teď je v chodníku Stolperschwelle, zpráva v Olomouckém deníku z 15. listopadu 2017, online: olomoucky.denik.cz/...
Podobné projekty V některých zemích se instalují kameny zmizelých jiných autorů, např. ve Vídni, St. Pöltenu nebo v Praze.
Odkazy Reference
Související články Seznam kamenů zmizelých v Česku Poslední adresa (projekt)
Externí odkazy
Shoa.de o stolpersteinech stolpersteine.com – stránky Guntera Demniga stolpersteine.cz na archive.isa – archivované stránky původního projektu Stolpersteine.cz Webová stránka sdružení Stolpersteinecz.cz (následné sdružení) Webová stránka sdružení Spolek
Kategorie:Památníky holokaustu Kategorie:Německá slova a fráze
Kategorie:Pomníky a památníky