Konkláve se konalo 7. a 8. května 2025 za účelem volby nového papeže, který měl nahradit Františka, jenž zemřel 21. dubna 2025. Ze 135 kardinálů s volebním právem se zúčastnili všichni kromě dvou. Ve čtvrtém kole hlasování byl zvolen kardinál Robert Francis Prevost, prefekt Dikasteria pro biskupy a předseda Papežské komise pro Latinskou Ameriku. Po přijetí zvolení přijal jméno Lev XIV.
Proces volby papeže
+Papežské konkláve 2025bezrámu|250px|střed1736201718234Celkem volitelů135Zesnulý papežFrantišek(2013–2025)Nový papežLev XIV. Stejně jako při konkláve v roce 2013 byli děkan a proděkan Kolegia kardinálů starší 80 let a nemohli se konkláve zúčastnit. Předsedal mu proto nejvýše postavený kardinál-biskup mladší 80 let, Pietro Parolin.
Načasování a pravidla Podle apoštolské konstituce Universi Dominici gregis papeže Jana Pavla II. z roku 1996, upravené motu proprio Normas nonnullas Benedikta XVI., mají kardinálové obvykle alespoň 15 dní od uprázdnění Apoštolského stolce na to, aby se sešli. Kardinálové mají pravomoc zahájit konkláve dříve, pokud jsou všichni přítomni, nebo jej odložit, pokud existují vážné důvody pro odklad, avšak nejpozději do 20 dnů od uprázdnění stolce. Dne 28. dubna stanovila obecná kongregace kardinálů začátek konkláve na 7. května.
Kardinálové volitelé
Kardinálové, kterým bylo před uvolněním papežského stolce 80 let nebo více, nejsou oprávněni se volby zúčastnit. K 21. dubnu 2025 existuje 252 kardinálů, z nichž 136 je mladších 80 let. Z potenciálních volitelů bylo 108 (80 procent) jmenováno kardinály Františkem.
Od vydání dokumentu Romano Pontifici eligendo v roce 1975 a následně Universi Dominici gregis byl stanoven maximální počet 120 kardinálů volitelů. Konkláve v roce 2025 bude první konkláve od zavedení tohoto limitu, kdy bylo ke dni uprázdnění papežského stolce více než 120 způsobilých kardinálů. Podle kanonického práva však má každý kardinál mladší 80 let, který se nevzdal svého volebního práva (nebo mu nebylo odebráno), právo volit při konkláve. Mnozí kanonisté se domnívají, že když papež jmenuje více než 120 volitelů, činí tak výjimku ze svých vlastních pravidel, a v tom případě jsou všichni současní kardinálové mladší osmdesáti let způsobilí účastnit se konkláve. Toto tvrzení bylo potvrzeno obecnou kongregací kardinálů dne 30. dubna, která uvedla, že všichni kardinálové-volitelé přítomní na konkláve mohou hlasovat. Kardinálové, kteří nejsou oprávněni volit, se mohou účastnit obecných kongregací, tedy diskusí, které předcházejí konkláve.
Ačkoli kardinálové teoreticky mohou zvolit jakéhokoli pokřtěného katolického muže (kněze), od roku 1389 byl vždy zvolen některý z kardinálů.
Neúčastnící se Ačkoli kardinál Giovanni Angelo Becciu dříve naznačil, že se pokusí konkláve zúčastnit, dne 29. dubna uvedl, že bude respektovat přání papeže Františka, aby se neúčastnil – vzhledem k tomu, že se kvůli finančnímu skandálu vzdal práv kardinála. Bez Becciu byl celkový počet volitelů 135.
Zdravotní problémy zabránily v účasti kardinálům Antoniovi Cañizaresovi Lloverovi a Johnu Njuemu.
Spekulace Již v únoru a březnu 2025 se objevily spekulace o blížícím se konkláve poté, co papež František onemocněl oboustranným zápalem plic a byl převezen na jednotku intenzivní péče v nemocnici Gemelli.
Vzhledem k významnému mezinárodnímu rozšíření členstva Kolegia kardinálů za pontifikátu Františka, kdy bylo jmenováno více než 140 neevropských kardinálů (celkem 252), BBC i Time naznačily, že by mohl být zvolen neevropský papež. Konkláve v roce 2025 mělo 135 volitelů ze 71 zemí, zatímco v roce 2013 jich bylo 115 ze 48 zemí a v roce 2005 taktéž 115, ale z 52 zemí. Někteří kardinálové nehovořili italsky, což je pracovní jazyk římské kurie.
Podle italského rčení „tlustý papež, hubený papež“ někteří komentátoři předpovídali, že Františkův nástupce bude konzervativnější. Podle serveru The Pillar existovala na třetí a čtvrté obecné kongregaci výrazná touha po „desetiletém papeži“, tedy po někom, komu je téměř osmdesát let, dá církvi čas na vstřebání pontifikátu, má zkušenosti z římské kurie a zaměří se více na vnitřní než na vnější záležitosti. The Wall Street Journal předpokládal, že pravděpodobnější je volba mladšího papeže.
K 29. dubnu vzhledem ke komplexnosti a různorodosti tohoto konkláve (ve srovnání s tím, které zvolilo Františka během dvou dnů v roce 2013), kardinál Rainer Woelki očekával, že konkláve v roce 2025 bude trvat déle; kardinálové Louis Sako a Gregorio Rosa Chávez však očekávali krátké konkláve trvající dva až tři dny, přičemž druhý jmenovaný uvedl: „Maximálně tři dny“.
Papabili
Pozorovatelé voleb papeže považovali na základě různých kritérií některé kardinály za pravděpodobnější kandidáty na papeže – těmto se říká papabili (množné číslo od papabile, což v italštině volně znamená „schopný stát se papežem“). Vzhledem k tomu, že určení papabili je záležitostí spekulací médií, není výjimečné, když je zvolen někdo, kdo nebyl považován za papabile – příklady jsou Jan XXIII. v roce 1958 a Jan Pavel I. a Jan Pavel II. v roce 1978. To odpovídá starému rčení: „Kdo vstupuje do konkláve jako papež, vychází z něj jako kardinál,“ přestože toto pořekadlo bylo vyvráceno konkláve v letech 1939, 1963 a 2005, kdy byli zvoleni favorité.
Odbornice na Vatikán profesorka Anna Rowlands tvrdila, že veškeré předpovědi byly v té době „čistá spekulace“.
Médii favorizovaní papabili Znak Portrét Jméno Datum narození a věk ke dni konkláve Úřad a země Favorizován Poznámky90px90pxAnders ArboreliusBiskup diecéze stockholmské(od roku 1998)The New York TimesCBS NewsThe Tablet90px90pxJean-Marc AvelineArcibiskup arcidiecéze marseillské(od roku 2019)ReutersABC NewsWashington Post90px90pxFridolin Ambongo BesunguArcibiskup arcidiecéze kinshaské(od roku 2018)BBCCBS News90px90pxPéter ErdőArcibiskup arcidiecéze ostřihomsko-budapešťské(od roku 2003)BBCThe New York TimesThe GuardianThe European ConservativeCBS NewsTIMEPrimas Hungariae90px90pxMario GrechBiskup diecéze gozské(2005–2019) Generální sekretář Biskupské synody(od roku 2020)CBS NewsThe New York TimesThe Guardian90px90pxPietro ParolinVatikánský státní sekretář(od roku 2013)ReutersBBCTIMEThe IndependentThe New York TimesSky NewsForbesUSA TodayThe GuardianABC NewsThe TelegraphFinancial TimesThe Economics TimesPoliticoPředsedající konkláve poté, co se jej Giovanni Battista Re a Leonardo Sandri nemohli z důvodu vysokého věku účastnit. 90px90pxPierbattista PizzaballaPatriarcha latinského patriarchátu jeruzalémského(od roku 2020)The GuardianThe New York TimesCNN90px90pxRobert Francis PrevostBiskup diecéze Chiclayo(2015–2023)Prefekt dikasteria pro biskupy(od roku 2023)The New York TimesCBS NewsReutersTIMEThe GuardianZvolen papežem jako Lev XIV.90px90pxRobert Sarah Arcibiskup arcidiecéze Konakry(1979–2001)Bez úřadu v době konkláve The GuardianLe Monde90px90pxLuis Antonio TagleArcibiskup arcidiecéze manilské(2011–2020)Proprefekt dikasteria pro evangelizaci(od roku 2019) ReutersBBCTIMEThe IndependentThe New York TimesUSA TodayThe GuardianSky NewsForbesNBC NewsThe Telegraph Znám jako Chito.90px90pxPeter Turkson Arcibiskup arcidiecéze Cape Coast(1992–2009)Kancléř Papežské akademie věd(od roku 2022) BBCTIMEDeutsche WelleThe GuardianMSNBC News90px90pxMatteo ZuppiArcibiskup arcidiecéze boloňské(od roku 2015) The New York TimesThe GuardianTIMEThe IndependentSky NewsCBS News
Jako další mediálně známí papabili se objevovali také: Michael Czerny, prefekt dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji, Juan José Omella, arcibiskup arcidiecéze barcelonské, Charles Maung Bo, arcibiskup arcidiecéze Rangún, Joseph Tobin, arcibiskup arcidiecéze Newark, Reinhard Marx, arcibiskup arcidiecéze mnichovsko-freisinské, Carlos Aguiar Retes, arcibiskup arcidiecéze mexické, José Tolentino de Mendonça, prefekt dikasteria pro kulturu a vzdělávání, Christoph Schönborn, bývalý arcibiskup arcidiecéze vídeňské, Raymond Leo Burke, bývalý arcibiskup arcidiecéze Saint Louis, Marc Ouellet, bývalý arcibiskup arcidiecéze quebecké,
Sázky Média po celém světě začala vydávat analýzy papabili již v den Františkovy smrti a okamžitě se rozběhly i internetové sázky – sázení na volby papeže má dlouhou historii. Ještě před oficiálním oznámením konkláve začaly predikční trhy využívat tržní mechanismy k odhadování možných kandidátů a jejich pravděpodobného pořadí. Na většině trhů vedl kardinál Pietro Parolin, následovaný kardinálem Luisem Antoniem Taglem a Pierbattistou Pizzaballou. Podle deníku Il Fatto Quotidiano se odhadovalo, že Parolin, kterému je 70 let, by mohl v prvním kole hlasování získat alespoň 40 hlasů. Sázkové trhy svědčily o široké kulturní fascinaci nejen samotným procesem konkláve, ale i jeho výsledkem. Mezi další často zmiňované papabili patřili Péter Erdő, Peter Turkson a Matteo Zuppi.
Události před konkláve
Obecné kongregace náhled|Mapa znázorňující umístění Sixtinské kaple a Domu svaté Marty vzhledem k bazilice svatého PetraKanonické právo předpokládá, že obecné kongregace – denní setkání všech kardinálů bez ohledu na to, zda mají volební právo – začnou ještě předtím, než dorazí všichni kardinálové do Říma. První setkání se soustředí na logistiku pohřbu papeže a samotného konkláve, včetně fyzických příprav v Domě svaté Marty a Sixtinské kapli. Pozdější kongregace, obvykle od osmé dál, se přesouvají k diskusím o potřebách církve a světa a o hlavních otázkách, kterým čelí Římská kurie. Tyto pozdější schůze jsou vedeny podle zamyšlení dvou „významných a morálně autoritativních“ duchovních, které vybírají kardinálové. Kardinálové mají také příležitost formálně vystoupit a vyjádřit se k otázkám, které církev trápí.
Obecně tato shromáždění umožňují kardinálům, aby se vzájemně poznali (a uplatnili svůj duchovní rozlišovací úsudek) protože se mnozí z nich nikdy nesetkali kvůli tomu, že František se rozhodl nekonat setkání kardinálů před papežskou konzistoří. V tomto duchu kardinál volitel Pablo Virgilio David před svým odjezdem do Říma 24. dubna zdůraznil, že papežská konkláve není politickou kampaní, ale náboženskou exercicií. Zdůraznil také, že je povinností Kolegia kardinálů navzájem se poznávat skrze modlitbu, osobní dopisy a dokonce i prostřednictvím webové stránky s biografickými a dalšími informacemi vytvořené za tímto účelem; nejde o „kandidaturu“. Očekávalo se, že jak formální, tak neformální diskuse budou velmi věcné, jako příprava na konkláve a doufá se v její rychlý průběh. Neformální diskuse, pořádané z vlastní iniciativy kardinálů — prattiche (cvičení) v italštině — jsou nejupřímnější a nejotevřenější.náhled|Kardinálové a biskupové se shromáždili v Novém synodním sále v Římě, místě konání generálních kongregací před konkláveNa první obecné kongregaci, která se konala 22. dubna, asi šedesát přítomných kardinálů vyslechlo závěť papeže Františka, kterou přečetl kardinál Kevin Farrell. Kanonizace Carla Acutise, naplánovaná na 27. dubna v Římě, byla pozastavena a kardinálové potvrdili datum pohřbu papeže. Setkání se rovněž věnovalo logistice pohřbu. Přestože jsou obecné kongregace nepřístupné pro ne-kardinály, sestra Simona Brambilla, řeholnice a první žena v čele vatikánského úřadu, byla omylem pozvána e-mailem k účasti.
Druhá obecná kongregace se sešla 23. dubna za účasti 103 kardinálů. Byl schválen program novemdiales – devítidenního období smutku po smrti papeže. Norberto Rivera Carrera uvedl, že diskuze byly převážně procedurální, protože mnoho kardinálů z celého světa bylo stále na cestě.
Třetí obecná kongregace se konala 24. dubna za účasti 113 kardinálů. Byli jmenováni dva kazatelé konkláve, Donato Ogliari a Raniero Cantalamessa. Přítomní kardinálové zahájili rozhovor o církvi a světě, přičemž promluvilo 34 z nich.
149 kardinálů bylo přítomno na čtvrté obecné kongregaci, která se konala 25. dubna. Kardinálové si vyslechli prezentaci o pohřebním obřadu papeže Františka. Do této doby již bylo předneseno téměř 70 formálních projevů, tzv. „intervencí“.