Pawoł Nedo, Paul Nedo (1. listopadu 1908 Kotitz, Kotecy, část města Weißenberg, Wóspork – 24. května 1984 Lipsko), byl lužickosrbský učitel, folklórista – sorabista, sběratel a vydavatel lužickosrbských lidových pohádek, přísloví a folklóru.
Působil jako univerzitní profesor na Lipské univerzitě a na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Byl vedoucím politickým bojovníkem za práva Lužických Srbů. V letech 1933 až 1950 byl předsedou spolku Domowina. Napsal několik knih a článků.
Život Pawoł Nedo vyrůstal v protestantské dělnické rodině lužickosrbského původu, která však neměla prakticky žádné národní cítění a (v důsledku v Lužici dlouhodobě působící germanizace) mluvila už jen německy. Pawoł Nedo se ale naučil lužickou srbštinu a začal studovat lužickosrbský folklór. Od roku 1928 studoval na univerzitě v Lipsku germanistiku, etnologii a pedagogiku. Během studia se aktivně účastnil společenských a kulturních aktivit Spolku lužickosrbských studentů. V roce 1930 se stal členem Matice srbskolužické.
Svou profesionální kariéru začal v roce 1931, kdy pracoval jako učitel na lužickosrbských venkovských školách v budyšínském regionu. V roce 1933 byl zvolen předsedou organizace Domowina. Významně se zasloužil o rozšíření její členské základny a snažil se i o rozšíření spektra její činnosti o zastupování hospodářských, politických a jiných zájmů Lužických Srbů.
Poté, co byla činnost Domowiny a všech ostatních lužickosrbských organizací v roce 1937 zakázána nacistickými úřady, a Nedovi jako učiteli hrozilo přeložení mimo Lužici, opustil státní službu a přestěhoval se do Berlína, kde do roku 1939 pracoval v polských družstevních bankách. V listopadu téhož roku byl zatčen pro podezření z kontaktů s polskou rozvědkou. V roce 1942 byl povolán do Wehrmachtu. V letech 1944 až 1945 byl opět uvězněn pro podezření z vlastizrady. Po propuštění (v dubnu 1945) se vrátil do Lužice a vstoupil do Komunistické strany Německa.
V letech 1945 až 1950 byl Pawoł Nedo předsedou obnovené Domowiny. Angažoval se při organizování školního a vysokoškolského vzdělávání Lužických Srbů. Koncem 40. let 20. století inicioval první rozhlasové pořady v lužickosrbských jazycích. Největším úspěchem jeho angažovanosti bylo schválení Zákona na ochranu práv lužickosrbského obyvatelstva, Saským zemským sněmem, dne 23. března 1948, který poprvé upravoval právo Lužických Srbů na ochranu a podporu. Pawoł Nedo dostal za úkol zřídit orgán státní správy a působil jako vedoucí lužickosrbského úřadu pro kulturu a vzdělávání dospělých v Budyšíně. Jeho budišínské období skončilo poté, co se (v důsledku očerňování z buržoazní nacionalismu) v roce 1950 vzdal předsednictví Domowiny.
V roce 1950 se přestěhoval do Drážďan, kde pracoval na saském ministerstvu lidové osvěty a zabýval se otázkami umění a kultury v těchto strukturách. Působil také v Ústavu pro výzkum lidového umění. V tomto období se intenzivně věnoval sorabistice a obhájil disertační práci o lužickosrbských lidových pohádkách. Kromě toho k jeho výzkumným zájmům patřilo i studium lužickosrbského lidového oděvu. Od roku 1951 působil na Lipské univerzitě (od roku 1959 profesor). Sehrál významnou roli při založení Srbského institutu (dnes Institut sorabistiky na Lipské univerzitě) a byl jeho prvním ředitelem (1951 až 1964). Velkou měrou se zasloužil io organizaci práce Institutu pro srbská lidová studia (nyní Srbský institut, Serbski institut, Sorbisches Institut). V roce 1958 mu byla udělena Cena Jakuba Čišinského. V roce 1964 přešel na Humboldtovu univerzitu v Berlíně, kde působil jako profesor. Po odchodu do důchodu (1968) se soustředil na vědeckou práci.
Dílo (výběr) Die Tracht der Sorben um Schleife (Bautzen, 1954) Sorbische Volkstrachten (Bautzen, 1954) Sorbische Volksmärchen (Bautzen, 1956) Die Lausitz. Sorbische Trachten (Berlin, 1956) Krabat: Zur Entstehung einer demokratischen sorbischen Volkserzählung. In: Deutsches Jahrbuch für Volkskunde, 2, 1956, s. 33 – 50 Grundriss der sorbischen Volksdichtung (Bautzen, 1966) Sorbische Volkskunst (Bautzen, 1968) Sorbische Kultur: Eine Einführung in Vergangenheit und Gegenwart (Bautzen, 1975)
Překlady do češtiny Zvonící lipka : pohádky západních Slovan Smolný Petr
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Lužickosrbští spisovatelé Kategorie:Folkloristé Kategorie:Vysokoškolští pedagogové Kategorie:Profesoři Kategorie:Narození 1. listopadu Kategorie:Narození v roce 1908 Kategorie:Narození v Sasku Kategorie:Úmrtí 24. května Kategorie:Úmrtí v roce 1984 Kategorie:Úmrtí v Lipsku Kategorie:Muži