Josef von Pöltl ( Joseph Ritter von Pöltl) (31. října 1810 Klosterneuburg – 9. května 1889 Terst) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. válečného námořnictva sloužil od roku 1827, absolvoval několik cest kolem světa a byl účastníkem několika válek. Později zastával vysoké funkce ve válečných přístavech v Pule a Terstu a v roce 1853 byl povýšen do šlechtického stavu. V roce 1881 byl penzionován v hodnosti viceadmirála.
Biografie Byl synem fregatního kapitána Seraphima Pöltla (1774–1822), který zemřel na tyfus na Gibraltaru při návratu z Číny. Josef studoval v letech 1822–1827 na námořní akademii v Benátkách a jako kadet vstoupil v roce 1827 k námořnictvu. V roce 1831 získal hodnost praporčíkaMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1833; Vídeň, 1833; s. 398 dostupné online a sloužil na různých lodích v obchodní i civilní dopravě, v roce 1833 absolvoval cestu do New Yorku. V roce 1840 se zúčastnil mezinárodního zákroku v Sýrii. V roce 1840 byl povýšen na poručíkaMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1842; Vídeň, 1842; s. 399 dostupné online a několikrát v doprovodu tehdejšího vrchního velitele námořnictva arcivévody Fridricha Ferdinanda navštívil Řecko a Anglii. Díky sňatku v roce 1843 získal finanční nezávislost a dočasně vystoupil ze služby u námořnictva, jako civilista působil několik let jako kontrolor finanční správy přístavu v Terstu (1843-1849). K válečnému námořnictvu znovu vstoupil během revolučních bojů v Itálii v roce 1849.
V roce 1850 získal hodnost fregatního kapitána a v letech 1850–1852 byl velitelem arzenálu v Terstu,Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1850; Vídeň, 1850; s. 935 dostupné online v dalších letech byl na fregatách SMS Novara a SMS Bellona velitelem flotily v Jaderském moři. Ke dni 28. října 1854 byl povýšen na kapitána řadové lodiMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1856; Vídeň, 1856; s. 654 dostupné online a přidělen k oblastnímu námořnímu velitelství v Terstu. V letech 1856–1859 byl velitelem námořní základny a pevnosti v Pule, mezitím byl k datu 19. listopadu 1858 povýšen do hodnosti kontradmirála.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1859; Vídeň, 1858; s. 526 dostupné online V roce 1859 byl krátce zástupcem vrchního velitele námořnictva arcivévody Maxmiliána a na vlajkové lodi SMS Elisabeth velitelem eskadry. V roce 1859 odešel do výslužby,Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1860–1861; Vídeň, 1860; s. 714 dostupné online ale v roce 1862 se vrátil do Terstu, kde pak dlouhodobě zastával funkci ředitele komise pro zásobování.Rangs- und Eintheilungs-Liste S. M. Kriegs-Marine 1876; Vídeň, 1876; s. 63 dostupné online V létě 1866 byl během války s Itálií dočasným velitelem válečného přístavu v Terstu. K datu 1. listopadu 1881 byl penzionován v hodnosti viceadmirála.Služební postup Josefa Pöltla in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 142 dostupné online
Po odchodu do výslužby žil v soukromí v Terstu,Kais. Königl. Militär Schematismus 1885; Vídeň, 1884; s. 935 dostupné online kde také zemřel a byl pohřben ve vojenské sekci hřbitova Sant'Anna.
V roce 1843 se oženil s baronkou Adelheid von Billenberg (1816–1892), s níž měl sedm dětí. Ze synů nejstarší Karl (1842–1929) sloužil také u námořnictva a dosáhl hodnosti kontradmirála.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 47–51 (heslo Karl von Pöltl) ISBN 3-7648-2519-7
Tituly a ocenění V roce 1853 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř. Během služby u námořnictva se stal nositelem několika vyznamenání v Rakousku i zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Josefa Pöltla in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1880; Vídeň, 1880; s. 265 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1840) 60x60pixelů Válečná medaile (1873)
Zahraničí 60x60pixelů Řád slávy (1841, Osmanská říše) 60x60pixelů rytířský kříž Řádu nizozemského lva (1854, Nizozemsko) 60x60pixelů komandérský kříž Řádu Spasitele (1855, Řecko) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1863, Belgie)
Odkazy Reference
Literatura SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl I. 1808–1895; Biblio Verlag Osnabrück, 1997; s. 141–145 (heslo Josef von Pöltl) ISBN 3-7648-2511-1
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Rakouští cestovatelé Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Řádu nizozemského lva Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Narození 31. října Kategorie:Narození v roce 1810 Kategorie:Narození v Klosterneuburgu Kategorie:Úmrtí 9. května Kategorie:Úmrtí v roce 1889 Kategorie:Úmrtí v Terstu Kategorie:Pohřbení v Terstu Kategorie:Muži